Autor diskutuje Kulkovu estetickou studii zejména ve vztahu k předkládanému schématu kvantifikace hodnoty uměleckého díla a zabývá se podrobně také jistými „pozitivistickými“ rysy Kulkova přístupu k tématu umění. Tyto pak na vybraných příkladech podrobně kritizuje. Současně však oceňuje zejména čtivou a myšlenkově stimulující povahu Kulkovy knihy a jeho textů obecně., The author discusses Kulka’s study on aesthetics, especially in regards to the system he presents for the quantification of the value of a work of art; the article also deals in detail with certain “positivist” features of Kulka’s approach to art. From these the author then provides a detailed critique of selected examples. At the same time, however, he appreciates the readable and intellectually stimulating nature of Kulka’s book and of his texts in general., and Im vorliegenden Artikel diskutiert der Autor Kulkas Studie zur Ästhetik insbesondere in Bezug auf das dort präsentierte Schema der Quantifizierung des Werts eines Kunstwerks. Gleichfalls befasst er sich eingehend mit bestimmten „positivistischen“ Grundzügen von Kulkas Ansatz zum Thema Kunst, die er anhand ausgewählter Beispiele einer gründlichen Kritik unterzieht. Gleichzeitig hebt er jedoch auch hervor, dass Kulkas Buch und seine Texte im Allgemeinen sehr gut lesbar und gedanklich stimulierend sind.
Cílem tohoto článku je diskuse širšího významu Fregova logicistického projektu na pozadí Wittgensteinovy filosofie z Trac tatu a Filosofických zkoumání. Čerpám při tom ze dvou základních pozorování, totiž (1) že se Fregův projekt snaží říci něco, co bylo pouze implicitní v každodenní aritmetické praxi, jak to demonstruje tzv. rekurivní teorém, a (2) že se explicitnost zahrnutá v logicismu netýká samotných aritmetických operací, ale spíše způsobu, jímž byly definovány. Spíše než samotná (aritmetická) pravidla představuje tento pokus explikaci pravidel toho, jak se jimi řídit, tj. pravidel druhého řádu. Tyto poznámky dále rozpracovávám se stručnými odkazy na Brandomovo rozvinutí Fregova expresivistického a Wittgensteinova pragmatického projektu., The objective of this paper is to analyze the broader significance of Frege’s logicist project against the background of Wittgenstein’s philosophy from both Tractatus and Philosophical Investigations. The article draws on two basic observations, namely (1) that Frege’s project aims at saying something that was only implicit in everyday arithmetical practice, as the so-called recursion theorem demonstrates, and (2) that the explicitness involved in logicism does not concern the arithmetical operations themselves, but rather the way they are defined. It thus represents the attempt to make explicit not the (arithmetical) rules alone, but rather the rules governing their following, i.e. rules of second-order type. I elaborate on these remarks with short references to Brandom’s refinement of Frege’s expressivist and Wittgenstein’s pragmatist project., and Vojtěch Kolman.