Search

Start Over Creator Trněný, Marek

1. Rituximab (antiCD20 monoklonální protilátka) a molekulárně biologická negativita po léčbě nemocných s folikulárním lymfomem - cesta k vyléčení? - editorial

Creator:
Trněný, Marek
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
protoonkogenní proteiny c-bcr--diagnostické užití, prediktivní hodnota testů, nehodgkinský lymfom--farmakoterapie--genetika, indukce remise, monoklonální protilátky--terapeutické užití, lidé, and analýza přežití
Language:
Czech
Description:
Marek Trněný and Lit. 17
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

2. The cell body space occupied by the nucleus during the cell differentiation in human lymphocytic, granulocytic and erythroid cell lineages

Creator:
Smetana, Karel, Klamová, Hana, Mikulenková, Dana, Čermák, Jaroslav, Otevřelová, Petra, Karban, Josef, and Trněný, Marek
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
diferenciace buněk, cell differentiation, nucleus, cell space, 14, and 612
Language:
English
Description:
The present nuclear and cell body diameter measurements demonstrated size differences of the approximate cell space estimate occupied by the cell nucleus during the cell differentiation in lymphocytic, granulocytic and erythroid cell lineages. These lineages were used as convenient models because all differentiation steps were easily identified and accessible in diagnostic peripheral blood or bone marrow smears of blood donors (BDs), patients suffering from chronic lymphocytic leukemia (CLL), patients with chronic myeloid leukemia (CML) and refractory anemia (RA) of the myelodysplastic syndrome (MDS). The cell space occupied by the nucleus was constant and did not change during the cell differentiation in the lymphocytic cell lineages of BDs and CLL patients despite the decreased cell size. In contrary, the cell space occupied by the nucleus markedly decreased in differentiating cells of granulocytic and erythroid lineages of patients suffering from CML. In the erythroid cell lineage in patients with RA of MDS the small reduction of the cell space occupied by the nucleus during the differentiation was not significant. The measurements also indicated that in progenitor cells of all studied cell lineages nuclei occupied more than 70 % of the cell space. Thus, the nucleus-cytoplasmic morphological and functional equilibrium appeared to be characteristic for each differentiation step and each specific cell lineage., Karel Smetana, Hana Klamová, Dana Mikulenková, Jaroslav Čermák, Petra Otevřelová, Josef Karban, Marek Trněný., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

3. Výsledek celotělového FDG-PET vyšetření predikuje osud nemocných s difuzním velkobuněčným lymfomem jak při použití v intermediárním stagingu, tak při použití na konci standardní chemoterapie

Creator:
Trněný, Marek, Bělohlávek, Otakar, Kořen, J., Pytlík, Robert, Šálková, Jana, and Klener, Pavel
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
difúzní velkobuněčný B-lymfom--farmakoterapie--radioizotopová diagnostika--radioterapie, staging nádorů, fluorodeoxyglukosa F18--diagnostické užití, tomografie emisní počítačová, progrese nemoci, prediktivní hodnota testů, analýza přežití, retrospektivní studie, lidé, výzkum - podpora finanční - jako téma, protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie, ženské pohlaví, mužské pohlaví, and financování organizované
Language:
Czech and English
Description:
Hodnocení léčebné odpovědi je jedním z nejdůležitějších prognostických ukazatelů. Pomocí metabolického stanovení FDG-PET je umožněno rozlišit strukturální změny, které obsahují ještě viabilní lymfomovou tkáň od fibrotických reziduí. Metoda: V rámci retrospektivní analýzy 96 nemocných s diagnózou difuzního velkobuněčného lymfomu (DLBCL) diagnostikovaných v letech 1999?2004 byl hodnocen prognostický význam výsledku FDG-PET vyšetření v průběhu intermediárního stagingu (po 2.?4. cyklu chemoterapie, celkem 69 nemocných) a na jejím konci (celkem 68 nemocných) pro dobu bez progrese (PFS) a celkové přežití (OS). Výsledky: S mediánem sledování 30 měsíců byla ve skupině s intemediárním PET negativním výsledkem pozorována ve 3 letech PFS 80,7 % a OS 97,6 % oproti PFS 50,5 % (p < 0,005) a OS 71,5 % (p < 0,01). Pro PET pozitivní pacienty bylo relativní riziko relapsu/ progrese 4,8krát vyšší a riziko úmrtí 6,4krát vyšší. Při hodnocení PET výsledku na konci léčby byla u PET negativních PFS 81,7 % a OS 94,7 % proti PFS 29,4 % (p < 0,0001) a OS 57,5 % (p < 0,0001) u PET pozitivních pacientů. Pro PET pozitivní pacienty při ukončení chemoterapie bylo riziko relapsu/progrese 7krát vyšší a riziko úmrtí 12,9krát vyšší. Při hodnocení významu PET restagingu ve skupinách podle rizika dle mezinárodního prognostického indexu (IPI) se ukázalo, že výsledky si zachovávají v jednotlivých podskupinách signifikantní rozdíl jako pro PFS, tak pro OS s výjimkou OS ve skupině nemocných s vyšším rizikem hodnocených v rámci intermediárního restagingu. Závěr: Předkládaná analýza dokládá prognostický význam PET vyšetření u nemocných s DLBCL hodnocených jak v rámci intermediárního restagingu, tak na konci chemoterapie. Zda bude mít význam měnit léčbu jen na základě PET vyšetření, je a bude předmětem prospektivních klinických studií., Marek Trněný, Otakar Bělohlávek, J. Kořen, and Lit. 19
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Výsledky modifikované "risk-adapted" autologní transplantace u pacientů s AL-amyloidózou - zkušenosti jednoho centra

Creator:
Špička, Ivan, Vacková, Blanka, Ryšavá, Romana, Straub, Jan, Kořen, Jan, and Trněný, Marek
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
amyloidóza--diagnóza--etiologie--terapie, kombinovaná terapie--metody--využití, antitumorózní látky--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, transplantace kmenových buněk--metody--využití, transplantace autologní--metody--mortalita--využití, melfalan--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, medicína založená na důkazech--trendy, statistika jako téma, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), indukce remise--metody, progrese nemoci, přežití po terapii bez příznaků nemoci, prognóza, lidé, and financování organizované
Language:
Czech and English
Description:
Východisko: AL-amyloidóza je nejčastějším typem amyloidózy v západních zemích. Ve srovnání s ostatními plazmocytárními dyskraziemi má nejhorší prognózu – ta se však v posledním desetiletí se zlepšuje a současně uváděné přežití pacientů jsou přibližně 4 roky. Vysokodávkovaná chemoterapie s podporou kmenových buněk (ASCT) vede relativně často k dosažení kompletní remise, v úvodních studiích však byla zatížena vysokou mortalitou. Navíc multicentrická randomizovaná studie neprokázala vyšší efekt ASCT proti konvenční léčbě – proto je úloha tohoto postupu stále nejasná. Soubor pacientů a metody: Během poslední dekády byla na našem pracovišti provedena ASCT u 14 pacientů s AL-amyloidózou. Předtransplantační dávky melfalanu, volené podle dříve publikovaného „risk-adapted“ systému, jsme ještě dále modifikovali, respektive redukovali. Výsledky: Transplantační mortalita byla 7,1%. Orgánovou odpověď dosáhlo 57 % nemocných včetně 21 % kompletních remisí (KR). Hematologickou odpověď jsme pozorovali u 58 % pacientů z 12 hodnocených. Střední doba přežití je 77 měsíců, medián doby bez progrese 31 měsíců. Závěr: ASCT s redukovanou dávkou melfalanu je podle našich zkušeností účinná a relativně bezpečná možnost léčby AL- -amyloidózy., Purpose: AL-amyloidosis is the most frequent form of amyloidosis in western countries. The prognosis is the worst among other plasma cell dyscrasias but it appeared to be improved during last decade – currently reported survival is approximately 4 years. High-dose therapy with stem cell support (ASCT) could yield a high rate of complete remission. however, transplant-related mortality (TRM) was high in the early studies. Moreover, a multicenter randomized trial did not confirm the superiority of ASCT and thus the role of this approach remains still unclear. Patients and methods: Fourteen consecutive patients with AL-amyloidosis were treated using own “strict risk-adapted“ dosed melphalan conditioning within last 10 years in our center. Results: TRM was 7,1%, organ response was 57%, including 21% complete remission. Hematologic response was 58% in twelve evaluable patients. Median overall survival was 77 months, median progression-free survival 31 months. Conclusion: We conclude that ASCT with reduced dose melphalan is effective and relatively safe treatment option for AL- -amyloidosis., Špička I., Vacková B., Ryšavá R., Straub J., Kořen J., Trněný M., and Lit.: 14
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public