Cílem studie bylo prozkoumat zpracování pádových a slovosledných vodítek u tříletých a pětiletých dětí pomocí metody vizuální preference v reálném čase. Děti poslouchaly jednoduché tranzitivní věty, které začínaly buď podmětem nebo předmětem, a zároveň sledovaly dvojici obrázků. Jeden z obrázků odpovídal slyšené větě, druhý zobrazoval stejnou akci, při které ale byly role aktérů prohozené. U tříletých dětí analýza dat ukázala nevýznamnou preferenci pro cílový obrázek během prezentace posledního slova. V žádném ze sledovaných intervalů věty nebyl zjištěn statisticky významný vliv experimentální podmínky. U pětiletých dětí byla nalezena významná preference pro cílový obrázek. Nepřítomnost statisticky významného vlivu experimentální podmínky naznačuje, že pětileté děti nemají výraznější problémy s porozuměním větám, které mají převrácený slovosled. Předkládaná studie popisuje první zkušenosti s danou experimentální metodou a popisuje možnosti její implementace.
Cíl: Cílem této normativní studie Mini‑Mental State Examination (MMSE), neuropsychologické metody pro orientační zjištění kognitivního stavu a skríningu kognitivních poruch, je potvrdit zahraniční zjištění o závislosti výkonu v MMSE na věku a vzdělání a poskytnout normativní data české starší populace. Soubor a metodika: Soubor 540 osob ve věku 60 a více let splňujících daná kritéria zařazení, z 12 krajů České republiky, bez suspektní poruchy kognice (na základě anamnézy a výsledků neuropsychologických testů). Soubor byl rozdělen na čtyři skupiny dle věku (mladší, 60–74 let, a starší, 75 a více let) a dle vzdělání (nižší – bez maturity, vyšší – s maturitou a vyšším). Poměr pohlaví byl muži : ženy, 1 : 1. Výsledky: Byl zjištěn významný efekt věku (Pearson r = –0,308) i vzdělání (Cohenovo d = 0,43; oba p < 0,001) na získaný skór v MMSE. Nejhorších výsledků dosahovali starší, méně vzdělaní jedinci (MMSE 26,88; ? 1 SD 24,27–28,48) a nejlepších výsledků mladší vzdělanější (MMSE 28,60; ? 1 SD 26,83–29,62). Závěry: Potvrdili jsme závislost výsledků v MMSE u starších zdravých osob na jejich věku a vzdělání. Z toho vyplývá nutnost ve studiích klinické užitečnosti prověřit užívaný jednotný hraniční skór při odhadu kognitivních poruch, a to především u syndromu demence u různých neurodegenerativních onemocnění. Studie poprvé poskytuje normativní data MMSE na velkém souboru osob z české populace upravená dle věku a vzdělání., Aim: The aim of this normative study of Mini-Mental State Examination (MMSE) – a neuropsychological method to screen cognitive status and disorders - is to confirm international findings on the effects of age and education on MMSE scores and to obtain normative data for the Czech older population. Sample and methods: The sample consisted of 540 adults of 60 plus years of age meeting the inclusion criteria and without suspected cognitive disorder (based on anamnesis and neuropsychological assessment) from 12 regions of the Czech Republic. The sample was divided into four groups according to their age (younger 60–74, older 75+), and education (lower, higher). Men to women ratio in the sample was 1 : 1. Results: We found a significant effect of age (Pearson r = –0.308) and education (Cohen‘s d = 0.43; both p < 0.001) on MMSE score. The lowest scores were obtained by older, less educated individuals (MMSE 26.88; ? 1 SD 24.27–28.48), the highest scores were obtained by younger, more educated individuals (MMSE 28.60; ? 1 SD 26.83–29.62). Conclusion: We confirmed correlations between MMSE scores and age and education in older, cognitively healthy persons. These results necessitate further investigation of the MMSE clinical utility to determine the cut-off scores for dementia due to different neurodegenerative diseases. The study provides the first normative data from a large sample of the Czech population according to their age and education. Key words: ageing – cognitive functions – screening – dementia syndrome – normal values The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and H. Štěpánková, T. Nikolai, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Vrajová, M. Kopeček
Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let., Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and K. Drozdová, H. Štěpánková, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Kopeček
Záměr. Studie shrnuje poznatky o použití české verze Dotazníku proaktivního zvládání (Proactive Coping Inventory, PCI) u seniorské populace. V práci je srovnáván vztah mezi jednotlivými škálami dotazníku PCI, paměťovým výkonem a koncentrací.
Soubor a procedura. Soubor tvořilo 257 samostatně žijících dospělých ve věku 55 až 92 let z Prahy a okolí. Při výzkumu byl využit Dotazník proaktivního zvládání. Paměťový výkon byl měřen pomocí Paměťového testu učení (AVLT) a subtestu Logická paměť z WMS-III. Kromě kognitivních testů byly administrovány dotazníky Cognitive Failure Questionnaire (CFQ), Schwartz Outcomes Scale (SOS-10) a doplňkové škály Implicitního asociačního testu zaměřeného na sebehodnocení (IAT).
Statistická analýza. Nejprve byla provedena psychometrická analýza škál dotazníku PCI, kde autoři zjišťovali vnitřní konsistenci škál a korelace jednotlivých položek v rámci škály. V druhém kroku byly zjišťovány vztahy mezi vzděláním, věkem a jednotlivými škálami PCI pomocí korelací (Spearmanův koeficient korelace). Pomocí korelační analýzy byl srovnáván vztah jednotlivých škál PCI s výsledky ostatních nástrojů.
Výsledky. Srovnání ukázalo, že paradoxně horší paměťový výkon souvisí s vyšší preferencí řešení situací, které zahrnují reflexi a plánování (škály reflektivní řešení a strategické řešení situací). Tento jev je interpretován jako kompenzace. Psychometrická analýza potvrdila, že česká verze dotazníku má při použití u starších osob srovnatelné vlastnosti s původním nástrojem. U seniorů byly nalezeny nižší hodnoty Proaktivního zvládání.
Omezení studie. Sledovaný soubor není reprezentativní, převažují v něm ženy, a úroveň vzdělání je nadprůměrná. and Proactive coping and cognitive performance in elderly
Objectives. The study reports the results of Czech version of Proactive Coping Inventory (PCI) in the elderly. The results of PCI subscales were compared to the cognitive performance in memory and attention domains.
Subjects and setting. The sample included 257 community-dwelling senior citizens from Prague region. The Czech version of Proactive Coping Inventory was administered. The memory performance was assessed using AVLT and Logical Memory subtest from WMS-III. Besides the cognitive tests Cognitive Failure Questionnaire (CFQ), Schwartz Outcomes Scale (SOS-10) and explicit measures from self-esteem Implicit Association Test were administered. Statistical analysis. The psychometric properties of PCI subscales were calculated (Cronbach alpha, item-scale correlations). The relationship of PCI subscales to demographic factors (age, education), cognitive performance and other measures was investigated in correlation analysis.
Results. Contrary to prior expectations worse cognitive performance is related to higher scores in Reflective Coping and Strategic Planning subscales, which refer to the use of reflection and planning. This effect is interpreted as a compensation mechanism. The psychometric analysis confirmed similar psychometric properties of the questionnaire in elderly compared to the original study. Lower Proactive Coping scores were found in this study.
Study limitations. The sample is not representative, with majority of women and above-average education level.
Záměr. Příspěvek prezentuje českou verzi amerického dotazníku časové perspektivy (Zimbardo Time Perspective Inventory – ZTPI). Uvedeny jsou výsledky testování dotazníku na rozsáhlém reprezentativním vzorku české populace (N = 2030) a jejich srovnání s originálním dotazníkem a dalšími překlady - litevským, francouzským a španělským. Byly ověřovány psychometrické vlastnosti dotazníku. Soubor a procedura. Česká verze dotazníku ZTPI byla administrována v letech 2003 a 2008 reprezentativním souborům české populace (N2003= 992; N2008= 1038). Statistická analýza. Byla zjišťována vnitřní konzistence (Cronbachovo alfa) a přiléhavost struktury dotazníku (konfirmační faktorová analýza). Dále byla provedena podrobná položková analýza a explorační faktorová analýza. Výsledky. Vnitřní konzistence byla různě vysoká pro jednotlivé škály (Cronbachovo alfa od 0,66 do 0,85). Konfirmační faktorová analýza ukázala odchylky struktury dotazníku od sebraných českých dat, bylo však dosaženo srovnatelných hodnot s kulturně nejbližší litevskou verzí dotazníku. Bylo identifikováno několik problematických položek (některé z nich se projevily nepředvídaně i v jiných jazykových verzích ZTPI). Podrobná analýza pomohla vysvětlit neočekávanou empirickou manifestaci těchto položek. Tyto položky patřily v originálním dotazníku k méně významným položkám (s nižší zátěží). U významných položek jednotlivých škál byla naopak shoda vysoká. Autoři uzavírají, že česká verze dotazníku ZTPI je použitelná v psychologickém výzkumu i praxi. and ZTPI – Zimbardo Time Perspective Inventory – Czech validization study
Objectives. The article introduces the Czech version of the ZTPI - Zimbardo Time Perspective Inventory. The results of 2030 respondents are compared to those from the original American version as well as to results of translated versions, namely, the Lithuanian, French and Spanish translations of ZTPI. The attention is focused on the psychometric qualities of the questionnaire.
Subjects and setting. The Czech version of the ZTPI - Zimbardo Time Perspective Inventory was administered in 2003 and 2008 to representative samples in the Czech Republic (N2003=992; N2008=1038).
Statistical analysis. The internal consistency (Cronbach alpha) was investigated and the questionnaire structure was verified by a confirmatory factor analysis. Additionally, a detailed item analysis and an exploratory factor analysis were performed.
Results. The internal consistency (Cronbach alpha) of individual scales ranged from 0.66 to 0.85. Confirmatory factor analysis revealed some discrepancies between the obtained Czech data and the questionnaire structure; these results were comparable to those obtained by the culturally closest, Lithuanian, version of ZTPI. Several problematical items were identified (some of the items were reported to be -problematical also in other translated versions). Detailed analyses helped to explain occasional unexpected empirical manifestation, they mostly concerned items with a lower weight in the original version of ZTPI. The authors conclude that despite some irregularities this Czech version of ZTPI is suitable for both psychological research and practical applications.