Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let., Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and K. Drozdová, H. Štěpánková, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Kopeček
Farmakologická léčba psychiatrických poruch je součástí komplexní péče o nemocné s psychickými potížemi, vedle psychoterapie a poradenství, aktivizace a psychosociální rehabilitace. Volba psychofarmaka a strategie jeho podávání by měla být individualizována pro potřeby pacienta. Strategie podávání psychofarmak by měla od počátku zahrnovat i úvahy o délce podávání a možnosti jejího vysazování. Sami pacienti se kromě možných nežádoucích účinků již při první konzultaci ptají, kdy bude medikace vysazená. Toto opomíjené téma se s proměňujícím pojetím léčby, vyléčení a úzdravy v psychiatrii dostává do popředí. Je vhodné, aby tím, kdo vysazuje léky, byl psychiatr, a ne pacient sám. Základem zodpovědného rozhodnutí, kdy a jak vysadit medikaci, jsou dobře vedené, dlouhodobé studie. and Pharmacological treatment of psychiatric disorders is part of the complex care of patients with mental health problems, in addition to psychotherapy and counselling, behavioral activation and psychosocial rehabilitation. The choice of psychiatric medication and the strategy for its administration should be individualized to the needs of the patient. The strategy for the administration of psychiatric medication should include from the outset considerations about the duration of administration and the possibility of discontinuation. In addition to possible side effects, patients themselves ask when the medication will be discontinued at the first consultation. This neglected topic is coming to the fore with the changing concepts of treatment, cure, and recovery in psychiatry. It is appropriate that the psychiatrist, and not the patient, should be the one who discontinues the medication. Well-conducted, long-term studies are the basis for responsible decisions about when and how to discontinue medication.