The aim of this work is to draw attention to some bioethical difficulties associated with the topic of transsexuality and self-acceptance, especially in children and adolescents. More and more young people with sexual dysphoria are seeking medical attention.For adolescents, the subject of transgender is very topical, especially in the context of finding and accepting oneself and one's physicality. Advances in medicine and approved laws make it possible to start a gender reassignment at a very early age.Some data suggests a beneficial effect of hormone therapy on the later life of transgender people who underwent treatment as adolescents, compared to those who started treatment at a later age.At the same time, a possible connection with posts on social networks about the change of gender and the number of juveniles who apply for a change of gender identity after watching them is shown. The identification of basic problems and expert insight into this topic in educational materials or counseling in schools should contribute to raising awareness of this issue in public space and thus mitigate some of the negative effects of social networks on the growing number of adolescents with sexual dysphoria. These steps would help both children and their carers to find their way around the issue with sufficient respect for the possible diversity of the human population, while taking into account all possible causes of sexual dysphoria. There is a need to develop a methodological approach to how to pass on the situation regarding gender identity awareness to target groups and to find a line between accepting oneself and finding solutions to one's other problems. and Cílem této práce je upozornit na některé bioetické obtíže spojené s tématem transsexuality a přijetí sebe sama, a to především u dětí a dospívajících. Stále více mladých lidí s pohlavní dysforií vyhledává lékařskou pomoc. U mladistvých a dospívajících je téma transgenderu velmi aktuální, zejména v kontextu nalézání a přijetí sebe sama a své tělesnosti. Pokroky v medicíně a schválené zákony umožňují začít změnu pohlaví již ve velmi raném věku.Některá data naznačují příznivý vliv hormonální terapie na pozdější život transgender osob, kterou podstoupili léčbu jako mladiství, ve srovnání s těmi, kteří léčbu zahájili v pozdějším věku. Zároveň se ukazuje možná souvislost s příspěvky na sociálních sítích o změně pohlaví a počtu mladistvých, kteří po jejich zhlédnutí o změnu pohlavní identity žádají. Identifikace základních problémů a odborný náhled na toto téma zpracovaný do edukačních materiálů či poradenství ve školách by měly přispět ke zvýšení povědomí o této problematice ve veřejném prostoru a zmírnit tak některé negativní dopady sociálních sítí na vzrůstající počet mladistvých s pohlavní dysforií. Tyto kroky by pomohly zorientovat se v daném tématu jak dětem, tak jejich pečujícím osobám vidět případný problém s dostatečným respektem k možné diverzitě lidské populace, a zároveň zohlednit všechny možné příčiny pohlavní dysforie. Je třeba rozpracovat metodický přístup jak situaci ohledně povědomí o poruchách pohlavní identity předat cílovým skupinám a nalézt hranici mezi přijetím sebe sama a hledáním řešení svých problémů v jinakosti.
Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje – na rozdíl od předchozích norem tohoto druhu platných na území České republiky - změnu pohlaví. Změna pohlaví člověka podle něj nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Obdobné právní úpravy, absolutizující požadavek tělesných zásahů pro právní uznání změny pohlaví, jsou však stále více zpochybňovány nejen částí odborníků a transsexuálů samotných, ale rovněž institucemi na ochranu lidských práv (komisař Rady Evropy pro lidská práva) a soudní judikaturou významných evropských soudů (Německo, Rakousko). Tyto posuny ve svém celku ohlašují paradigmatickou změnu v přístupu k transsexualitě, která vyžaduje nové zhodnocení přijatelnosti dosavadní praxe i nově přijaté právní úpravy v novém občanském zákoníku z hlediska respektu k základním lidským právům, jako jsou právo na zachování lidské důstojnosti, podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života či právo na ochranu zdraví. Článek přibližuje vývoj judikatury vztahující se k úpravě změny pohlaví v Německu a Rakousku a líčí širší kontext právních proměn vztahu k transsexualitě ve světě i u nás. and The new Civil Code (Act No 89/2012 Coll. of Laws) regulates – unlike previous civil codes in force in the territory of the Czech Republic – the gender reassignment. The Code stipulates that the gender reassignment occurs through surgery with the simultaneous disabling of the reproductive function and the transformation of sexual organs. Similar laws, which make strict requirement of bodily changes a precondition for the legal recognition of sex change, are increasingly challenged not only by professionals and transsexuals themselves, but also by human rights institutions, such as the Council of Europe Human Rights Commissioner, and by case law of some significant courts in European countries (Germany, Austria). These shifts in their entirety announce a paradigm change in approaches to transsexuality, which requires re-evaluation of both the praxis and the new legal provisions with regard to human rights, such as are the right to dignity, the prohibition of inhuman or degrading treatment, the right to be protected against interference into private and family life or the right to protection of health. The article focuses on the development of jurisprudence in Germany and Austria and depicts the wider context of legal changes related to the approach to transsexuality in the Czech Republic and worldwide.