Judikatura ESLP v oblasti problematiky translidí významným způsobem ovlivňuje právní diskurs v jednotlivých státech, přičemž v oblasti práv translidí se zdá, že se vyvíjí směrem k inovativnímu, otevřenějšímu přístupu k translidem. Tento přístup lze vypozorovat na základě rozšiřující interpretace zejména článku 8 a článku 12 Evropské úmluvy o lidských právech. V oblasti výkladu článku 8 ESLP se posunul od vysoce restriktivního přístupu, kdy ponechával národní zákonnou úpravu v dikci jednotlivých států, přes relativně neutrální přístup, který interpretoval negativní ochranu soukromého života, až přes extenzivní přístup, jenž naopak otevíral přístup k aktivnímu chápání soukromého života jako vyjádření autonomie a umožnění seberealizace každého člověka. Podobně v oblasti výkladu článku 12 týkajícího se rodinného života se judikatura ESLP výrazně posunula, když od zastávaného názoru, že práva uzavřít manželství a založit rodinu mohou mít pouze osoby opačného pohlaví určeného na základě biologických kritérií, se posunula k otevřenějšímu, pojetí ochrany tohoto práva, podle něhož se práva uzavřít manželství mohou stěžovatelé domáhat i v případech, kdy nehodlají či nemohou založit rodinu. Došlo tak k oddělení jednoty práva na uzavření manželství a práva na rodinu. and ECHR case law on the issue of transgender significantly affects legal discourse in each country, and the rights of transsexuals seems to be moving towards innovative, open attitude towards transsexuals. This approach can be demonstrated in the expanding interpretation, in particular, of Article 8 and Article 12 of the European Convention on Human Rights. In the interpretation of Article 8 of the ECHR the attitude has shifted from highly restrictive approach which kept the primacy of national legislation, to the relatively neutral approach, which interpreted the negative protection of private life and to the extensive approach which on the other hand opened access to an active understanding of private life as expression of autonomy and self-realization. Similarly, in the interpretation of Article 12 relating to family life, the ECHR case law has significantly changed when it shifted from the initial position in which the Court held that the right to marry and found a family extends only to a person of the opposite sex determined on the basis of biological criteria to a more open approach according to which the right to marry extends also to those who can not or do not intend to start a family. This led to the separation of the unity of law on marriage and family rights.
Tento článek se pokouší zodpovědět na otázky související s problematikou konstrukce pohlavní identity v právním řádu. V této souvislosti se zabývá i nejasnostmi ohledně chápání pohlaví a pohlavní identity v různorodých pozicích, jak je uchopeno biologicky (sex), sociálně (gender) a psychicky. Zároveň tato stať poukazuje i na problematiku možného rozkolu právní identity (nazírané) s identitou subjektu (vnímanou). Jako příčinu možných problémů v konstrukci právního řádu spatřuje článek v zpředmětňování kategorie „identita“. V závěru jsou nastíněny praktické problémy českého právního řádu, které vznikají právě z artefaktů historického vnímání právní identity a poukázáno i na možné praktické řešení. and This article attempts to answer questions related to issues of the construction of sexual identity in the legal system. In this context, it deals with the uncertainty regarding the understanding of gender and sexual identity in diverse positions - biologically (sex), socially (gender) and mentally. At the same time, this paper points out the problem of possible disruption betwen the unity of the legal identity and subjective identity. The article sees the objectification of "identity" to be a possible cause for the problems the legal construction of identity faces. In conclusion, it outlines the practical problems of the Czech law that arise from the artifacts of historical perception of legal identity and points out the possible practical solution.
Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje – na rozdíl od předchozích norem tohoto druhu platných na území České republiky - změnu pohlaví. Změna pohlaví člověka podle něj nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Obdobné právní úpravy, absolutizující požadavek tělesných zásahů pro právní uznání změny pohlaví, jsou však stále více zpochybňovány nejen částí odborníků a transsexuálů samotných, ale rovněž institucemi na ochranu lidských práv (komisař Rady Evropy pro lidská práva) a soudní judikaturou významných evropských soudů (Německo, Rakousko). Tyto posuny ve svém celku ohlašují paradigmatickou změnu v přístupu k transsexualitě, která vyžaduje nové zhodnocení přijatelnosti dosavadní praxe i nově přijaté právní úpravy v novém občanském zákoníku z hlediska respektu k základním lidským právům, jako jsou právo na zachování lidské důstojnosti, podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života či právo na ochranu zdraví. Článek přibližuje vývoj judikatury vztahující se k úpravě změny pohlaví v Německu a Rakousku a líčí širší kontext právních proměn vztahu k transsexualitě ve světě i u nás. and The new Civil Code (Act No 89/2012 Coll. of Laws) regulates – unlike previous civil codes in force in the territory of the Czech Republic – the gender reassignment. The Code stipulates that the gender reassignment occurs through surgery with the simultaneous disabling of the reproductive function and the transformation of sexual organs. Similar laws, which make strict requirement of bodily changes a precondition for the legal recognition of sex change, are increasingly challenged not only by professionals and transsexuals themselves, but also by human rights institutions, such as the Council of Europe Human Rights Commissioner, and by case law of some significant courts in European countries (Germany, Austria). These shifts in their entirety announce a paradigm change in approaches to transsexuality, which requires re-evaluation of both the praxis and the new legal provisions with regard to human rights, such as are the right to dignity, the prohibition of inhuman or degrading treatment, the right to be protected against interference into private and family life or the right to protection of health. The article focuses on the development of jurisprudence in Germany and Austria and depicts the wider context of legal changes related to the approach to transsexuality in the Czech Republic and worldwide.
Tento článek definuje trans jako širokou paletu osobnostních (genderových) projevů, které stojí v kontrastu s tendencí společnosti přijímat (přejímat) hluboce zakořeněné představy o tom, co je "normální" a "přirozené", a tendencí chovat podezření vůči takovým projevům osobnosti, které se zdají být s těmito normami v rozporu - změna pohlaví se pak zdá být "nepřirozená". Tento článek si klade otázky ohledně vztahu (trans) genderu k demokratické představivosti společnosti. and This article defines the phenomenon of trans as an expression of the wide range of personal (gender) expressions and contrasts this idea with the tendency of societies to adopt deeply rooted ideas about what is "normal" and "natural", as well as the tendency to act with suspicion against such manifestations of personality that seem to be in conflict with these standards - sex change then appears to be "un-natural." This article raises questions about the relationship between (trans)gender and democratic imagination.
Toto speciální vydání Časopisu zdravotnického práva a bioetiky je číslem mono-tematickým, které se zaměřuje na problematiku translidí, pohlavní identity a právního diskursu v této oblasti. Poukazuje na problémy, se kterými se translidé v praktickém životě setkávají. and This special issue of Journal of Medical Law and Bioethics is mono-thematic and focuses on transgender issues, sexual identity and legal discourse in this area. It highlights the problems transgender people meet in real life.