Stárnutí populace má ekonomické, politické i sociální důsledky. Na demografické změny reaguje plánování potřeb dlouhodobé péče včetně úvah o počtu profesionálních pečujících. Ačkoli v řadě zemí Organizace pro hospodář skou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně ČR převládá péče rodinných pečujících, množství profesionálů se má v těchto zemích do roku 2050 zdvojnásobit (v ČR dokonce ztrojnásobit). Potřeba existence kvalitních institucí zajišťujících dlouhodobou péči je provázána s nastavením příznivých pracovních podmínek a podporou dobré zdravotní kondice jejich zaměstnanců. Prevence a podpora zdraví jak stárnoucí populace, tak formálních i neformálních pečujících, představují významná témata v politice dlouhodobé péče. V rámci reflexe současného stavu podpory zdraví a pracovních podmínek formálních pečujících v českém prostředí jsme provedli kvalitativní sondu (focus groups), jejímž cílem bylo zjistit subjektivní názory této cílové skupiny na snahy zaměstnavatelů o podporu jejich zdraví formou zkvalitňování pracovních podmínek. Klíčovým tématem byla úroveň podpory zdraví na pracovišti a s ní související pozitivní a negativní faktory ovlivňující pracovní výkon., Population aging has economic, political and social consequences. Planning needs of long term care (LTC) and reflecting the number of professional caregivers responds to demographic changes. Although family caregivers dominate in many OECD countries including the Czech Republic, a number of professionals in these countries will double until 2050 (even triple in the Czech Republic). The need for the existence of quality institutions providing LTC setting is linked with good working conditions and health promotion of their employees. Prevention and health promotion of the aging population and of formal and informal caregivers are important topics in LTC policy. Within reflection of the current state of health promotion and working conditions of formal caregivers in the Czech environment, we conducted a qualitative probe (focus groups). The objective was to determine subjective opinions of this target group of employers’ efforts to promote their health by improving working conditions. The key theme included the level of workplace health promotion and related positive and negative factors affecting work performance., Blanka Jirkovská, Hana Janečková, and Literatura
The management of chronic diseases shall be considered a priority in the work of the global international institutions, which are related to health policies. In the search for effective and efficient solutions for the treatment of chronic diseases, scientists are developing different programs. In Bulgaria the continuous monitoring of chronically ill people is defined with the term dispensarization. The objective of the research is to analyze the place and the role of patients in the monitoring of their chronic diseases and how the concept of quality of life relates to this process. Method The research in focus groups is planned within a research project on the monitoring of chronic diseases. Five group discussions were held. The number of participants in all focus groups was sixty. Results The two discussed directions - the active role of the patient and the focus on the results are weak links in the current organization of the care for the chronically ill people. The topic of creating and adopting an Act of the patient was also presented, in which to be paid attention to the evaluation of the quality of life. In general was brought the need for a clear delineation of the roles and the competencies of everyone involved in the monitoring process of chronic diseases. The chronic disease cannot be defined only as a medical problem, as there are economic and social, including political consequences. Conclusions The management of the chronic disease requires coordination of doctor-patient interaction, a model of partnership and trust in the relations, self-management of the condition by the patients and their inclusion in the health team. The most important step to achieve this goal is the education of the patients, increasing their knowledge and motivation, psycho-emotional support, instilling hope and faith in the capacity of the patients., Teodora Dimcheva, Gergana Foreva, Radost Аsenova, Nonka Маteva, Todor Stoev, Rosica Dimova, and Literatura
Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlavní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti., The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region., Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková, and Lit.: 18
Cílem práce je identifikace nejvlivnějších aktérů působících v českém zdravotnickém systému a posouzení šance na úspěšné prosazení vybraných reformních opatření z pohledu podpory těchto nejvlivnějších aktérů. Autoři se domnívají, že podpora nejdůležitějších hráčů může být jednou z podmínek pro úspěšnou zdravotní reformu a přijetí odpovídající zdravotní politiky. V první části článku, představují výsledky empirické studie uskutečněné na jaře roku 2009. Autoři shromáždili na základě řízených rozhovorů a dotazníkového šetření data, která dále analyzovali. Výsledkem jejich práce bylo posouzení deseti nejvlivnějších hráčů podle jejich relativního vlivu, vyjednávacího potenciálu a broker potenciálu. V druhé části práce autoři na základě volebních programů šesti nejsilnějších politických stran vymezili 23 nejčastěji se v koncepcích opakujících navrhovaných opatření a identifikovali reakce jednotlivých aktérů k těmto opatřením. Byly nalezeny tři oblasti (opatření), které shodně podporují všichni zkoumaní aktéři a bylo identifikováno 13 opatření, která aktéři celkově podporují i když každý jinou měrou. Autoři zkoumají též míru uspokojení zájmů jednotlivých aktérů. Vymezují tak oblasti charakterizované určitou mírou konsenzu ale i oblasti charakteristické antagonistickými zájmy., The aim of the paper is to find out the most powerful groups in the Czech healthcare arena and to determine their position towards selected reform measures. Authors believe that the support of the most important players can be one of the conditions for a successful health (reform) policy implementation. In the first part of the paper, authors represent results from an empirical study effectuated during spring 2009. Managed interviews with elite representatives of selected interest groups were conducted; followed by an electronic questionnaire. Both parts of this research consisted of structured and semi-structured questions that gathered information about influence reputations, informal communications, coalitions, and other strategic behaviour. In the second part of the paper, the position of the most powerful players towards the selected reform measures is searched and the level of their satisfaction is measured., Zuzana Darmopilová, Ivan Malý, and Lit.: 19