Název Centrum pro výzkum věřejného mínění nebo jeho zkratku CVVM zná asi každý. Přinejmenším z televizního zpravodajství týkajícího se stranických preferencí, volebních modelů či předvolebních průzkumů. Málokdo však ví, že jed o pracoviště Sociologického ústavu AV ČR. Ještě překvapivější bude asi zjištění, že v CVVM pracuje pouhých 15 lidí. and Luděk Svoboda.
Při snižování a řízení hluku v komunálním prostředí je třeba rozlišovat dvě kategorie účinků hluku na člověka. Jsou to jednak přímé zdravotní účinky a jednak obecné obtěžování hlukem spadající do oblasti kvality života. Hluk z hlediska obou kategorií musí být v životním prostředí regulován – otázkou je nejvhodnější regulátor a odpovídající nejvhodnější nástroje. Stávající hluková legislativa administrovaná Ministerstvem zdravotnictví se týká ochrany veřejného zdraví, a nikoliv snižování hluku v životním prostředí jako celku. Řešení obecného obtěžování je věcí veřejného pořádku v kompetenci obcí, Městské policie a Policie České republiky. Nepochopení rozdílů obou přístupů vede často ke zbytečným nedorozuměním ze strany laické veřejnosti i médií, ale v řadě případů i veřejnosti odborné., In environmental noise management and regulation two categories of noise effects on humans should be taken into account: first by there are direct health effect and second by there is general noise annoyance belonging to the area of the quality of life. Noise, from the point of view of in both categories, should be regulated in the environment – the question is, however, the best proper authority and proper legislative tools for this regulation. Existing noise legislation within the agenda of the Ministry of Health concerns public health safety only and not the general reduction of all noise in the whole living environment. Solving the problem of general annoyance by noise is the a matter for the local authorities and the police. Lack of understanding of the difference of the two approaches often leads to unnecessary confusion in the lay public and the media, as well as in a number of cases among professionals., Tomáš Hellmuth, Dana Potužníková, Pavel Junek, Zdeněk Fiala, and Literatura
Vakcinace představuje jeden z nejvýznamnějších úspěchů na poli předcházení infekčním nemocem, které ještě v 19. století představovaly jednu z nejčastějších příčin smrti v Evropě a dosud jsou v rozvojovém světě významnou příčinu úmrtnosti zejména dětské populace. Očkování patří k nemnoha aktivitám v oblasti předcházení nemocem splňujícím všechny podmínky kladené současnou medicínou "založenou na důkazu". Jeho zpochybňování patří k módním, ale naprosto nežádoucím fenoménům postmoderní společnosti zdůrazňující svobodu v rozhodování jednotlivce, bez nezbytného vyvážení jeho povinnostmi a odpovědností ve smyslu principu solidarity vůči společnosti, ve které žije., Vaccination is one of the most important achievements in the field of prevention of infectious diseases, which in the 19th century were one of the most common causes of death in Europe and remain a major cause of mortality in the developing world, especially in the child population. Vaccination is one of the few activities in the area of disease prevention fulfilling all the conditions required by contemporary evidence based medicine and its refutal is to some extent a fashionable, albeit utterly undesirable phenomenon of postmodern society which emphasizes individual freedom in decision making without the necessary evaluation of individual duties and responsibilities due to society as such., and Vladimír Bencko
Autor souhlasí s prof. Benckem, že odmítání vakcinace některými lidmi je vážný problém veřejného zdravotnictví a informuje o názorech umístěných k vakcinaci na českých webových stránkách. Soudí, že námitky proti povinnému očkování jsou zčásti způsobeny nedostatečnou zdravotní gramotností, jejíž důsledky se projevují i na dalších úsecích preventivní zdravotní péče. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (Zdraví 2020), schválená vládou ČR počátkem roku 2014, má zvyšování zdravotní vzdělanosti obyvatelstva jako jeden z hlavních směrů a podpora plošné vakcinace v ní bezpochyby bude mít důležité postavení., The author agrees with Prof. Bencko, that refusal of vaccination by some people represents a serious problem of public health. The author brings information about people's opinions on vaccination published in the Czech webpages and believes that the objections of some people against mandatory vaccination are partly caused by inadequate health literacy, consequences of it occur also in other segments of preventive health care. National Strategy of Health Protection and Promotion and Disease Prevention (Health 2020), approved by the Czech government in 2014 emphasized health literacy as one of its main directions. No doubt, support of vaccination will be very important in this strategy, as well., Jaroslav Kříž, and Literatura
Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlavní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti., The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region., Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková, and Lit.: 18