Cílem přehledového článku je seznámit čtenáře s vybranými charakteristikami zdravotnického systému v Dánsku a jejich srovnání se situací v dalších skandinávských státech. Článek vychází z metodiky mezinárodního srovnávání zdravotnických systémů, kdy využívá statistické údaje WHO a OECD. Článek poukazuje na určitý trend, který se objevuje v systémech, které jsou v převážné míře financovány z daňových zdrojů – růst významu soukromého zdravotního pojištění a spoluplateb.Tato situace by mohla vést již v relativně blízké budoucnosti k výrazným strukturálním změnám ve financování péče o zdraví v Dánsku a z pohledu mezinárodního srovnání k formulaci řady nových výzkumných otázek, týkající se zejména vlivu tohoto vývoje na ekvitu či efektivitu dánského zdravotnictví., Miroslav Barták, Jiří Uhman, and Lit.: 4
V roce 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny regulační poplatky. V souvislosti s tímto opatřením se neustále diskutuje, zda jejich implementace neúměrně nezatěžuje rozpočty domácností a omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Tento příspěvek se proto zaměřuje na dopady regulačních poplatků na rozpočty domácností a prozkoumání změny struktury ve výdajích domácností na zdraví. Pro analýzu dopadu na rozpočty domácností je použita metodologie Světové zdravotnické organizace a jsou použita data ze statistiky rodinných účtů v letech 2007 a 2008, které bezúplatně zveřejňuje Český statistický úřad. V příspěvku je sledováno 5 základních typů domácností (domácnosti zaměstnanců bez dětí, s dětmi, domácnosti s nezaměstnanou osobou v čele, domácnosti osob samostatně výdělečně činných a důchodců). Výsledky ukazují, že domácnosti důchodců čelily největšímu zvýšení výdajů na zdraví, a taktéž měly nejvyšší zdravotní výdaje v roce 2008. Významným výdajům na zdraví rovněž čelily domácnosti nezaměstnaných. Nejmenší nárůst výdajů byl pozorován u domácností s dětmi, tyto domácnosti platily nejmenší regulační poplatky v roce 2008. Co se týče změn ve struktuře výdajů na zdraví, u většiny sledovaných domácností došlo k poklesu výdajů na volně prodejná léčiva, což lze vysvětlit jako kompenzaci zavedení regulačních poplatků a růstu cen léků a doplatků na léky. Obecně lze říci, že poklesly výdaje na nadstandardní zdravotní služby., Background: The user fees were implemented into the Czech health care system in 2008. There has been a discussion whether the implemented user fees are possible to have a negative impact on the budgets of patients and can restrict the access to the consumption of health care. Therefore this paper focuses on the effect of user fees on the budget of the Czech households and the changes in the structure of their out-of-pocket payments. Methods: The methodology of the World Health Organization was used for the analysis of the impact on budgets. The used data was derived from the Household Budget Survey 2007 and 2008 published by the Czech Statistical Office. Five types of households were monitored (households headed by employed person with and without children, households of unemployed, selfemployers and households of pensioners). Results: The results show that the households of pensioners faced to the highest increase in out-of-pocket payments and overall the highest out-of-pocket payments in 2008 as well. The household headed by unemployed person had also significant out-of-pocket payments in 2008. The smallest increase in out-of-pocket payments is observed by the households of employees with children. They paid the smallest amount of user fees in 2008. Regarding the changes in the structure of out-of-pocket payments, the majority of the observed households decreased their expenditure on medicaments sold without prescription as a result of user fees implementation and increase in medicament prices and copayments. In general, expenditure on above standard services dropped. Conclusion: The user fees implementation increased particularly the expenditure of vulnerable households (pensioners), however the effect on the changes in out-of-pocket payments structure in 2008 was not so significant., Veronika Krůtilová, and Lit.: 12
Tento článek se zaměřuje na dostupnost zdravotní péče pro migranty v Německu v širších souvislostech současné migrace. Rozebírá legální nárok jednotlivých kategorií migrantů na zdravotní péči: migrantů s legálním pobytovým statusem, žadatelů o asyl a iregulérních migrantů. Zvláštní pozornost je věnována přístupu dětí ke zdravotní péči. Článek rovněž předkládá vybrané příklady dobré praxe ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče a k začleňování migrantů do mainstreamového zdravotnického systému v Německu. - mecku, The article is focused on healthcare availability for migrants in Germany regarding broad context of current migration. A legal claim for healthcare of particular categories of migrants (e.g. migrants with residency status, asylum applicants and irregular migrants) is debated. A special attention is granted to healthcare availability for children. The article shows some examples of good practice in healthcare availability improvements and migrants ́ integration into mainstream health system in Germany., Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová, Nikola Šimandlová, Petr Háva, and Literatura
Práce se zabývá základními nástroji hodnocení efektivity ve zdravotnictví a jejich možnou aplikací do zdravotního systému. Zabývá se definicí efektivnosti a jejím terminologickým odlišením od účinnosti. Stanovuje základní druhy efektivnosti a typy nákladové analýzy, která se v oblasti zdravotnictví používá. Druhá část práce nabízí pohled na jednotlivé hráče zdravotního systému a jejich možnost zapojit analýzu efektivnosti a jejich výstupy do vlastní racionální činnosti. Ukazuje se, že analýza efektivnosti není jen prvkem, který by měl být zaveden do reformy zdravotnictví, ale i samotným nástrojem reformy, který usnadní racionální rozhodování., This paper treats basic tools of efficiency evaluation and their implementation into health-care system. It presents a definition of "efficiency", distinguished from effectiveness or efficacy. It presents various types of efficiency and efficiency analysis used in health care. Second part of the paper is dedicated to the "market players" of the system and their capability to implement the results of efficiency analysis into their own rational behavior. It shows that the efficiency analysis might not be only part of a health-care system transformation, but even become its basic tool, facilitating the rationale of decision-making., and Vendula Běláčková
Health Technology Assessment (HTA) denotes a process (resp. a study), the objective of which is to get an idea about clinical, economic and ethical aspects of a health technology, including its effect to the quality of life, and a consequent assessment. The output of this process is compiled under strict methodological conditions, and it has only a character of recommendation. Abroad, HTA is intensely used above all to complex comparing two (or several) technologies. When the origin of HTA goes back to 1960 ́s and 1970 ́s, the first information appeared in the Czech Republic in the beginning of this millennium. No Czech institution is a member of international organizations INEHTA and HTAi, which makes any access to foreign know- how more difficult. Although no complex study has been probably produced in the Czech Republic, some efforts to a larger utilization of HTA methods can be seen, above all in pharmacoeconomics. What discourages their higher utilization is a lack of interest in results of HTA studies from the side of health care providers, decision makers (the Ministry, regional administrations, health insurance companies), missing methodology, absence of methodological guidance (non-existence of a national agency), pending funding, and (non)-participation in international networks., Vladimír Rogalewicz, Ivana Juřičková, and Literatura