Nástěnná malba. Část nedochované výzdoby stropu biskupské rezidence. Uprostřed ve štukové kartuši figura nahého okřídleného chlapce s přilbou, kolem těla vlající drapérie, v pravé rtuce pochodeň, v levé kniha. Nad hlavou génia v oblacích je vozové kolo s loukotěmi, v nich je vpletena nápisová páska. Centální motiv lemují čtyři menší kartuše s putti držícími hudební nástroje (loutna, housle, kastaněty, triangl)., Togner 2010#, 55., and Výzdoba stropu není zachována ve své původní podobě, roku 1899 byla restaurována a částečně přemalována. Ve svém celku je alegorií poznání.
Alegorické sousoší na soklu (kopie originálu z roku 1749) představuje Vzduch - dvě nahé nymfy představují lov na ptáky - stojící žena drží ptáka (pelikán?), druhá sedící drží luk, toulec a šípy. Na soklu personifikace jižního a západního větru a personifikace dvou řek - Odra (vpředu) a Spréva (vzadu)., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Die Luft und Das WasserOriginale von Lambert Sigisbert Adam (1749), Kopien von Andreas Klein (2006) und Peter Flade (2011)Sockelreliefs: Luft: Südwind (vorn), Westwind (hinten); Wasser: Oder (vorn), Spree (hinten) Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells. Skulpturen Luft und Wasser waren ursprünglich als Jagdmotive entworfen worden (zwei Nymphen mit erlegtem Reiher stehen für den Vogelfang, die zwei Nereiden mit Netz für den Fischfang). Sie wurden so umgearbeitet, dass sie die Elemente Luft und Wasser darstellen und so die vier Elemente vervollständigen konnten.
Plastika, mužská hlava v přilbě, patinovaná sádra v. 44cm, š. 29, 4 cm., Horejc 2016, s. 179., and Existuje více variant z pálené hlíny a bronzu, které vznikly v letech 1915-1936. Varianta: bronz se zelenou patinou, v. 42, 5 cm (Arthouse Hejtmánek).
Slonovinový pontifikální hřeben s řezbou. Na zadní straně je palma - strom života, po stranách dvě zvířata, na přední straně je Beránek boží, jehož rám tvoří medailon nesený dvěma anděly., Bažant 2003#, 48., and Dochovaná relikvie je dokladem vědomé archaizace uměleckého předmětu. Pontifikální hřeben byl tradičně spojován se sv. Vojtěchem, vznikl však později. Styl výzdoby se drží tradice italského umění 7.? 8. století, ale hřeben patrně vznikl v Německu v 11. nebo první třetině 12. století. Nebyl součástí středověkého inventáře sv. Víta a teoreticky tedy mohl přijít do Čech kdykoli před rokem 1712, kdy byl poprvé v inventáři svatovítského pokladu zmíněn. Není však pravděpodobné, že by se tato nijak zvlášť drahocenná věc dostala do Čech dlouho po době svého vzniku.Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice má původ v zobrazení geniů držících věnec na antických římských sarkofázích.
Červený průsvitný karneol s řezbou představující okřídlenou dětskou postavu sklánějící se ke kohoutovi., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura na gemě z 2. - 3. století představuje Érota hrajícího si s kohoutem.
Oranžově hnědý karneol s postavou okřídlené ženy, napražené ruce patrně držely věnec., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Gema s ženskou figurou (2. - 3. stol.) představuje bohyni Viktorii.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální kompozice v kruhovém medailonu tvořeném vavřínovým věncem. V oblacích postava Saturna, na hlavě má věnec s plody, kolem jeho těla se svíjí had, v levé ruce drží přesýpací hodiny, podává ruku dolů pod mraky mladé ženě. Ženu pronásledují hadovité stvůry a stará žena s povislými ňadry., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Ikonografie výjevu ve Schwarzenberském paláci byla dosud interpretována jako Chronos vyvádí Proserpinu z podsvětí (Poche, Preis 1973, Vlček 2000). Patrně se však jedná o alegorický výjev zobrazující Čas odhalující Pravdu. Chronos-Saturn osvobozuje svou dceru Pravdu z temnot do zářivého dne, ze spárů Lži a Závisti. Ikonografické téma bylo často zpracováváno i později (Poussin) a jeho skrytý význam jasně vysvětluje latinský text na titulním listu Atlantidy Francie Bacona "Tempore Patet Occulta Veritas" (Čas odhaluje skytou Pravdu), London 1626.
Na bočním štítě směrem do ulice Jáchymova měděná plastika sedícího nahého mladíka, na nohou okřídlené boty, na hlavě okřídlený klobouk, v pravici kaduceus., Architektonický obzor 4, 1905, s. 19-20, 24., Zlatá Praha 20, 1904, s. 81, 94., and Podle modelu Antonína Poppa sochu z měděného plechu vytepal cizelér František Houdek.
Malba na stropě: v oválné kartuši figurální scéna v oblacích. Nahý vousatý muž - Daidalos, kolem beder vlající drapérie, na pažích připjatá křídla, letí v oblacích. Nad ním nahá mužská postava s drapérií kolem beder - Ikarus, rukama si zakrývá tvář, jeho křídla se rozpadají pod žárem slunečních paprsků., Poche, Preiss 1973#, 58-60, obr. 43-46, 164-165., and Vlček 1999#, 445-448.
Nástropní malba v obdélném štukovém rámu. Uprostřed se v oblacích vznáší ženská postava v antikizujícím oděvu, v pravé ruce drží ratolest, ve vlasech věnec z květin. Pod ní Amorek s kotvou. Po levici Viktorie postavy ve zbroji a válečné trofeje, po pravici atributy míru (dítě, kosa, srp, máselnice, hrábě, chléb, plody) a ženská postava sedící na děle, v levé ruce drží nad trofejemi války k zemi skloněnou pochodeň., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.