Hlavní sál, prostupující dvěma patry, s nástěnnými malbami. Kromě hlavní stropní fresky zdobí stěny sálu na fabionu podpírajícím ochoz kruhového sálu několik medailonů s alegoriemi čtyř ročních období a čtyř živlů. Na stěnách pod ochozem štuková výzdoba, nad dveřmi štukové busty antických císařů. and Samek 1994#, 310-314.
Průčelí dvou nájemních domů zdobených v přízemí nad vchodem trojice reliéfů ve tvaru oblouku s totožnými figurálními reliéfy. Na levé straně vchodu polo ležící nahý muž držící blesky, za ním vlaje draperie, po pravé straně vchodu žena pololežící ve vlnách, po její pravé ruce had. Mezi nimi rostlinný symetrický motiv. and Reliéfy zobrazují čtyři živly - vodu a země a oheň a vzduch. Takovéto alegorické zobrazení je v první polovině 20. století dokladem přežívání klasických témat.
Místnost je vyzdobena nástěnnou malbou. Nad iluzivním malovaným brokátovým závěsem je řada obdélných rámů s figurálními výjevy představujícími putty s různými atributy a alegorie čtyř Živlů v podobě ženských figur - Oheň, Země, Voda, Vzduch. and Alegorie Živlů byly vytvořeny podle grafických listů Jana Sadelera I. (podle předloh z dílny Maertena de Vos).
Sochařská výzdoba na zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Levé krajní schodiště v pohledu od zámku, čtyři putti představující čtyři Živly: Oheň a Vzduch, Země a Voda., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, s. 123-124.
Sochařská výzdoba na zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Levé krajní schodiště v pohledu od zámku, první plastika vpravo nahoře: putto na orlu (vzdutá drapérie a vlasy, u nohou měch)., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.
Pískovcová plastika nahé ženy, stojí na oblaku, vlající vlasy, kolem těla vlající drapérie, kterou žena drží nad hlavou, u pravého boku drží holuba, u levé nohy jí sedí orel., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Na jižním zahradním průčelí, na atice střechy čtyři alegorické sochy, stojící postavy nahých žen: Země (rýč, roh hojnosti), Voda (džber s vodou a ryba), Vzduch (draperie vlající nad hlavou), Oheň (na zemi plameny, nádoba s hořícím ohněm, pochodeň) - Čtyři živly., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Originály soch jsou dnes ve vstupním vestibulu zámku.
Alegorické sousoší na soklu (kopie originálu z roku 1749) představuje Vzduch - dvě nahé nymfy představují lov na ptáky - stojící žena drží ptáka (pelikán?), druhá sedící drží luk, toulec a šípy. Na soklu personifikace jižního a západního větru a personifikace dvou řek - Odra (vpředu) a Spréva (vzadu)., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Die Luft und Das WasserOriginale von Lambert Sigisbert Adam (1749), Kopien von Andreas Klein (2006) und Peter Flade (2011)Sockelreliefs: Luft: Südwind (vorn), Westwind (hinten); Wasser: Oder (vorn), Spree (hinten) Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells. Skulpturen Luft und Wasser waren ursprünglich als Jagdmotive entworfen worden (zwei Nymphen mit erlegtem Reiher stehen für den Vogelfang, die zwei Nereiden mit Netz für den Fischfang). Sie wurden so umgearbeitet, dass sie die Elemente Luft und Wasser darstellen und so die vier Elemente vervollständigen konnten.