Dercumova choroba (lipomatosis dolorosa) je zriedkavé ochorenie charakterizované prítomnosťou podkožných bolestivých tukových depozitov na rozmanitých častiach tela. Etiológia nie je známa, okrem genetických faktorov sa uvažuje o autoimunitných mechanizmoch, poruche mikrocirkulácie a o poruche metabolizmu mastných kyselín a karbohydrátov. Typicky sú postihnuté post-menopauzálne obézne ženy vo veku od 35 do 50 rokov. Hlavným príznakom ochorenia je generalizovaná, resp. lokálna bolesť podkožného tuku, sprevádzaná asténiou, slabosťou, zvýšenou únavnosťou a psychickými poruchami zahŕňajúcimi emočnú instabilitu, depresiu, zmätenosť a demenciu. Diagnóza je čisto klinická a liečba symptomatická. Kombináciou farmakoterapie s chirurgickými procedúrami a psychoterapiou možno dosiahnuť významné zlepšenie kvality života postihnutého jedinca. Prezentovaná kazuistika má za cieľ upozorniť na toto zriedkavo diagnostikované ochorenie., Jana Hržičová, S. Jančo, B. Kollár, F. Ondriaš, P. Turčáni P., and Lit.: 10
Hypotalamický hamartom může způsobovat rozvoj katastrofické a extrémně farmakorezistentní epilepsie s epileptickou encefalopatií. První epileptický záchvat je typicky gelastický, posléze následují další typy záchvatů. Diagnostika malého hypotalamického hamartomu pomocí magnetické rezonance mozku může být obtížná. Neurochirurgická léčba včetně radiochirurgie je vzhledem k uložení komplikovaná s rizikem vedlejších účinků. Odstranění hypotalamického hamartomu však velmi účinně ovlivňuje epileptické záchvaty a brání rozvoji encefalopatie. Je popisována kasuistika nemocného s hypotalamickým hamartomem úspěšně léčeného stereotaktickou radiochirurgií, Petr Ševčík, H. Vacovská, V. Rohan, P. Lavička, Z. Ambler, J. Polívka, Z. Hess, and Lit.: 8
Rozvoj v oblasti prenatální a neonatální medicíny stále častěji umožňuje dětem, které by bývaly zemřely, aby přežily a vedly zdravý život. Stejný pokrok ve vědě zároveň opakovaně vyvolává etická, sociální a právní dilemata pro ty rodiny a zdravotnické profesionály, kteří jsou postaveni před komplexní volby, které mohou mít celoživotní následky nejen pro samotné dítě, ale i pro jejich okolí. Stále znovu se objevují otázky týkající se hodnoty lidského života v různých fázích jeho vývoje, rozdílu mezi aktivním ukončením lidského života a smrtí, jež je následkem nezapočetí života zachraňující léčby nebo odstoupení od ní, a balancování mezi nejlepším zájmem dotčeného dítěte, jeho rodičů a potřeb dalších sociálních skupin. Ve Spojeném království se od počátku osmdesátých let objevují případy zabývající se otázkou, za jakých podmínek je přípustné, aby rodiče, lékaři případně soudy rozhodly, že by těžce malformovaným dětem neměla být poskytnuta život zachraňující léčba. Článek se zabývá nejen analýzou některých případů z prostředí britského soudnictví, ale také doporučením Nuffield Council on Bioethics v souvislosti s touto problematikou. Představuje nejčastější dilemata, která se objevují v praxi a to, jakým způsobem jsou řešeny v rovině právní v souladu anglickým common law., Development in fetal and neonatal medicine enabled children who previously would have died to survive and lead healthy lives. The same developments also arise ethical, social and legal dilemmas for those families and health professionals who are faced with complex decisions that may have lifelong consequences not only for the children but also for their relatives. The ethical issues concern the value of human life at different stages of development, distinction between active ending of life and death resulting from withholding or withdrawing care or balancing the interests of affected children, their families and needs of other social groups. In the United Kingdom there have been several cases since early 1980s which centred on issue as to whether there are circumstances that permit parents, doctors or the courts to take a decision that a severly malformed children should not be provided with life-saving treatment. The paper provides a brief legal analysis of several British cases and also analysis of Nuffield Council on Bioethics guidelines regarding this issue from an ethical point of view. It introduces the most common dilemmas which occure in practice and the way these dilemmas are solved under English common law., Barbora Vráblová, and Literatura
Toto zvláštní monotematické číslo časopisu se věnuje problematice infanticidy a kritických rozhodnutí na počátku života., This special issue of Journal of Medical Law and Bioethics is mono-thematic and focuses on the problems of infanticide and Critical Decisions at the Beginning of Life., and Tomáš Doležal, Adam Doležal
Příspěvek reflektuje metodické pozadí problému infanticidy, které velmi často zůstává skryto jak zastáncům tak i odpůrcům legitimity zabíjení dětí. Diskuze se ve většině případů orientuje podle empirických dat, jejichž interpretace se ovšem u zastánců protikladných stanovisek liší. Autor se snaží ukázat, že empirický přístup k problému je nejen nedostatečný, ale dokonce i rozporný. V příspěvku se předkládá návrh řešení, které tuto neuspokojivou situaci řešé. Leží na úrovni filosofického poznání. Silnou inspiraci zde můžeme nalézt na stránkách Aristotelovy Metafyziky., The article deals with methodical background of the problem of infanticide. The autor dedicates his reflections to the methodical approach of empirical sciences and compares it with the methodical approach of philosophy. He shows that the problem of infanticide containes various questions which cannot be answered from an empirical perspective. Some of these questions are mentioned and the discussion of them leads to the conclusion that only philosophy is a competent mean of their clarification. It concernes namely the question of the truth of our knowledge, of the definition of the identity of man and of the relation between ontological determinations of humanity and personal dimension of human being., Roman Cardal, and Literatura
Tato studie se vrací k nedávné kontroverzi ohledně obrany infanticidy, kterou v tomto časopise publikoval Miroslav Mitlőhner. V prvním oddíle upozorňuji na slabiny Mitlőhnerova článku. Ve druhém a třetím oddíle se obracím k nejpromyšlenější současné obhajobě infanticidy, totiž k argumentu australského bioetika Petera Singera. Druhý oddíl shrnuje Singerův popis současné lékařské praxe, která podle jeho názoru již opustila tradiční etiku rovné hodnoty lidských životů. Již tento vývoj sám o sobě motivuje etický revizionismus. Avšak jakoukoli revizi je třeba explicitně zdůvodnit. To je úkolem Singerova tzv. argumentu nahrazením (Replacement Argument), který je zkoumán ve třetím oddíle studie. Podle mého názoru toto čistě neosobní zdůvodnění infanticidy selhává. Ve čtvrtém oddíle tudíž takové zdůvodnění odmítám ve prospěch Dworkinovy distinkce mezi zkušenostními zájmy, jež mohou mít již novorozenci, a kritickými zájmy, jež se objevují až v pozdějším věku. Z toho dovozuji, že apelem k vlastním zájmům novorozence (např. abychom ulevili jeho utrpení) lze někdy zdůvodnit neonatální eutanazii. Nelze to ale učinit čistě neosobně. Jedinou výjimkou jsou ti novorozenci, kterým chybí schopnost pro jakoukoli kognitivní činnost, a kteří tak postrádají i zkušenostní zájmy. Je otevřenou otázkou, zda se jejich "život" vlastně liší od smrti, a zda bychom jejich usmrcením provedli infanticidu., The paper revisits the recent controversy over Dr. Mitlőhner’s defense of infanticide, published in this journal. In section 1, I point out the weaknesses of Mitlőhner’s paper. In sections 2 and 3 I turn to the most sophisticated defense of infanticide on offer today, that of Peter Singer’s. Section 2 sums up Singer’s description of the medical practice as already having abandoned the traditional ethic of equal value of all human lives, which motivates ethical revisionism. However, an explicit justification of a revision is necessary. This is the job of Singer’s Replacement Argument, examined in section 3. I argue that this justification of infanticide in completely impersonal terms fails. In section 4, I reject it in favor of Ronald Dworkin’s distinction between experiential interests, possessed by infants, and critical interests that develop later. Hence, neonatal euthanasia can sometimes be justified in terms of a newborn‘s own interests (presumably, to relieve its suffering), not in impersonal terms. The only exception is those infants that lack any capacity for cognitive activity whatsoever, and who thus lack even experiential interests. It is an open question whether their “life” differs from death, and whether by killing them we perform infanticide., Tomáš Hříbek, and Literatura
Východiskem článku je situace viability. Ta je analyzována jako sémantický a medicínský koncept a jsou charakterizovány důsledky, které má klinický status extrémně nezralého novorozence (dítěte narozeného na hranici viability) pro etické uvažování a pro rozhodování o odpovídající lékařské péči, když není zohledněno pouze přežití extrémně nezralého novorozence ale rovněž různá úroveň poškození způsobeného lékařským zásahem. Článek se dále zabývá medicínskou nejistotou, jež je typická pro rozhodování o zdravotní péči o extrémně nezralé novorozence. Následně se zaměřuje na nejistotu etickou, která vyplývá z nejistoty medicínské. V závěru pojednání jsou navrženy způsoby, jak postupovat, rozhodovat a konat v situaci etických dilemat zachraňování dětí narozených na samé hranici viability., The paper departs from viability, analysing viability as semantic and medical concept and characterizing consequences that clinical status of an extremely preterm newborn (neonate born at the edge of viability) has for ethical considerations and decisions about the proper medical care – when not only survival of the extremely preterm neonate but also diverse level of medical harm to the infant are at the stake. Coming from medical uncertainty, typical for the extremely premature newborns, the paper focuses on moral uncertainty caused my medical uncertainty. Finally the paper brings some modi procedendi for ethical dilemmas of saving infants born at the edge of viability., Josef Kuře, and Literatura