1 - 10 of 10
Number of results to display per page
Search Results
2. Janet Radcliffe Richards: The Ethics of Transplants
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Ještě o etice eutanazie: odpovědi kritikům
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- The article is a reply to three critics of a previous piece on the ethics of euthanasia in which I defended physician-assisted suicide. According to Ingrid Strobachová it is necessary to give greater attention to the significance of pain, which, she claims, may benefit from a phenomenological description. According to Marta Vlasáková my argument is not valid because two principles on which it is founded – i.e. the conception of life as of fundamental value and the autonomy of the patient – are not in mutual harmony. Jakub Jirsa criticises the very concept of assisted suicide and the moral legitimacy and need for the legalisation of assisted suicide. To Dr Strobachová I reply that phenomenological description is as an acceptable method as any other – as long, that is, as it is not only a verbal game, but constitutes a real source of knowledge. In response to Dr Vlasáková I argue that a more charitable reading of my argument is possible. The arguments of Dr Jirsa against assisted suicide are beset with various inconsistencies, including the fact that he himself allows that doctors should tolerate suicide by the refusal of food and drink. Such an act does not, however, differ in any relevant way from physician-assisted suicide.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Jsme nutně tělesní?
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- The author concentrates on the relation between person and body in phenomenology and analytical philosophy. Both of these traditions are, in their own way, critical towards the cartesian dualism. While phenomenology tries to overcome this dualism through the description of the experience of our corporeality from the fi rst person point of view, analytic philosophy examines the metaphysical problem of the relation between person and body from the third person perspective a usually proposes a materialist answer in the sense of an identity of person and body. The central part of the paper is a detailed analysis of Kripke’s challenge of contemporary materialism. The author argues that it is possible to accept Kripke’s modal and temporal arguments in favour of the dualism of person and body without being forced to accept the idea of dualism itself. It is the metaphysics of constitution that represents an alternative: the person is constituted by her body, but she is not identical with it. Surprisingly, it is the idea of the living body that is rediscovered in this solution – the idea which, in a sense, is a part of the phenomenological heritage, even though it is devoid of phenomenological anti-scientism and idealism. and Der Autor befasst sich mit der Beziehung zwischen Person und Leib in der Phänomenologie und in der analytischen Philosophie. Beide Traditionen stehen dem kartesischen Dualismus auf ihre Weise kritisch gegenüber. Während die Phänomenologie jedoch bemüht ist, diesen Dualismus durch Beschreibung der Erfahrung unserer Leiblichkeit aus der Perspektive der ersten Person zu überwinden, untersucht die analytische Philosophie das metaphysische Problem der Beziehung von Person und Leib vom Standpunkt der dritten Person und bietet in der Regel eine materialistische Antwort im Sinne der Identität von Person und Leib. Der Hauptteil der Abhandlung enthält eine eingehende Analyse von Kripkes Auff orderung an den heutigen Materialismus. Der Autor argumentiert, dass Kripkes modale und temporale Argumente zu Gunsten des Dualismus von Person und Leib akzeptierbar sind, ohne dass wir einen Dualismus zulassen müssen. Eine Alternative stellt die Metaphysik derr Konstitution dar: Die Person wird durch ihren Leib konstituiert, ist mit diesem jedoch nicht identisch. In diesem Lösungsansatz taucht überraschenderweise erneut der Begriff des lebendigen Leibes auf, der in gewissem Sinne ein Erbe der Phänomenologie darstellt, obgleich er vom phänomenologischen Antiszientismus und Idealismus befreit ist.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Marek Vácha - Radana Königová - Miloš Mauer: Základy moderní lékařské etiky
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Od eutanazie k infanticidě
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Tato studie se vrací k nedávné kontroverzi ohledně obrany infanticidy, kterou v tomto časopise publikoval Miroslav Mitlőhner. V prvním oddíle upozorňuji na slabiny Mitlőhnerova článku. Ve druhém a třetím oddíle se obracím k nejpromyšlenější současné obhajobě infanticidy, totiž k argumentu australského bioetika Petera Singera. Druhý oddíl shrnuje Singerův popis současné lékařské praxe, která podle jeho názoru již opustila tradiční etiku rovné hodnoty lidských životů. Již tento vývoj sám o sobě motivuje etický revizionismus. Avšak jakoukoli revizi je třeba explicitně zdůvodnit. To je úkolem Singerova tzv. argumentu nahrazením (Replacement Argument), který je zkoumán ve třetím oddíle studie. Podle mého názoru toto čistě neosobní zdůvodnění infanticidy selhává. Ve čtvrtém oddíle tudíž takové zdůvodnění odmítám ve prospěch Dworkinovy distinkce mezi zkušenostními zájmy, jež mohou mít již novorozenci, a kritickými zájmy, jež se objevují až v pozdějším věku. Z toho dovozuji, že apelem k vlastním zájmům novorozence (např. abychom ulevili jeho utrpení) lze někdy zdůvodnit neonatální eutanazii. Nelze to ale učinit čistě neosobně. Jedinou výjimkou jsou ti novorozenci, kterým chybí schopnost pro jakoukoli kognitivní činnost, a kteří tak postrádají i zkušenostní zájmy. Je otevřenou otázkou, zda se jejich "život" vlastně liší od smrti, a zda bychom jejich usmrcením provedli infanticidu. and The paper revisits the recent controversy over Dr. Mitlőhner’s defense of infanticide, published in this journal. In section 1, I point out the weaknesses of Mitlőhner’s paper. In sections 2 and 3 I turn to the most sophisticated defense of infanticide on offer today, that of Peter Singer’s. Section 2 sums up Singer’s description of the medical practice as already having abandoned the traditional ethic of equal value of all human lives, which motivates ethical revisionism. However, an explicit justification of a revision is necessary. This is the job of Singer’s Replacement Argument, examined in section 3. I argue that this justification of infanticide in completely impersonal terms fails. In section 4, I reject it in favor of Ronald Dworkin’s distinction between experiential interests, possessed by infants, and critical interests that develop later. Hence, neonatal euthanasia can sometimes be justified in terms of a newborn‘s own interests (presumably, to relieve its suffering), not in impersonal terms. The only exception is those infants that lack any capacity for cognitive activity whatsoever, and who thus lack even experiential interests. It is an open question whether their “life” differs from death, and whether by killing them we perform infanticide.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
7. Od eutanazie k infanticidě
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Format:
- electronic, electronic resource, and remote
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- eutanazie--etika, lékařská etika, vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality, lidé, novorozenec, and bioetika
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Tato studie se vrací k nedávné kontroverzi ohledně obrany infanticidy, kterou v tomto časopise publikoval Miroslav Mitlőhner. V prvním oddíle upozorňuji na slabiny Mitlőhnerova článku. Ve druhém a třetím oddíle se obracím k nejpromyšlenější současné obhajobě infanticidy, totiž k argumentu australského bioetika Petera Singera. Druhý oddíl shrnuje Singerův popis současné lékařské praxe, která podle jeho názoru již opustila tradiční etiku rovné hodnoty lidských životů. Již tento vývoj sám o sobě motivuje etický revizionismus. Avšak jakoukoli revizi je třeba explicitně zdůvodnit. To je úkolem Singerova tzv. argumentu nahrazením (Replacement Argument), který je zkoumán ve třetím oddíle studie. Podle mého názoru toto čistě neosobní zdůvodnění infanticidy selhává. Ve čtvrtém oddíle tudíž takové zdůvodnění odmítám ve prospěch Dworkinovy distinkce mezi zkušenostními zájmy, jež mohou mít již novorozenci, a kritickými zájmy, jež se objevují až v pozdějším věku. Z toho dovozuji, že apelem k vlastním zájmům novorozence (např. abychom ulevili jeho utrpení) lze někdy zdůvodnit neonatální eutanazii. Nelze to ale učinit čistě neosobně. Jedinou výjimkou jsou ti novorozenci, kterým chybí schopnost pro jakoukoli kognitivní činnost, a kteří tak postrádají i zkušenostní zájmy. Je otevřenou otázkou, zda se jejich "život" vlastně liší od smrti, a zda bychom jejich usmrcením provedli infanticidu., The paper revisits the recent controversy over Dr. Mitlőhner’s defense of infanticide, published in this journal. In section 1, I point out the weaknesses of Mitlőhner’s paper. In sections 2 and 3 I turn to the most sophisticated defense of infanticide on offer today, that of Peter Singer’s. Section 2 sums up Singer’s description of the medical practice as already having abandoned the traditional ethic of equal value of all human lives, which motivates ethical revisionism. However, an explicit justification of a revision is necessary. This is the job of Singer’s Replacement Argument, examined in section 3. I argue that this justification of infanticide in completely impersonal terms fails. In section 4, I reject it in favor of Ronald Dworkin’s distinction between experiential interests, possessed by infants, and critical interests that develop later. Hence, neonatal euthanasia can sometimes be justified in terms of a newborn‘s own interests (presumably, to relieve its suffering), not in impersonal terms. The only exception is those infants that lack any capacity for cognitive activity whatsoever, and who thus lack even experiential interests. It is an open question whether their “life” differs from death, and whether by killing them we perform infanticide., Tomáš Hříbek, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Potíže s rodem
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
9. Thoughtful brutes
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Donald Davidson, John Searle, animal minds, semantic holism, de re/ de dicto, triangulation, non-propositional thought, zvířecí mysl, de re / de dicto, neprojektivní myšlení, sémantický holismus, and triangulace
- Language:
- Slovak
- Description:
- Donald Davidson and John Searle famously differ, among other things, on the issue of animal thoughts. Davidson seems to be a latter-day Cartesian, denying any propositional thought to subhuman animals, while Searle seems to follow Hume in claiming that if we have thoughts, then animals do, too. Davidson’s argument centers on the idea that language is necessary for thought, which Searle rejects. The paper argues two things. Firstly, Searle eventually argues that much of a more complex thought does depend on language, which reduces a distance between himself and Davidson. Secondly, some of Davidson’s suggestions are promising - in particular the idea that we may lack a vocabulary to capture the contents of animal thoughts. Based on this insight, one might, pace Davidson, grant thoughts to animals. However, this does not mean, pace Searle, that it should be possible to construe even the simplest of such thoughts as propositional. Perhaps we need to move beyond Davidson and Searle by developing a theory of non-propositional thought for animals., Donald Davidson a John Searle se skvěle liší, mimo jiné, v otázce zvířecích myšlenek. Zdá se, že Davidson je karteziánem posledního dne, který popírá jakékoli výrokové myšlenky subhumánním zvířatům, zatímco Searle se zdá, že následuje Humea, když tvrdí, že pokud máme myšlenky, tak i zvířata. Davidsonův argument se soustředí na myšlenku, že jazyk je nezbytný pro myšlenku, kterou Searle odmítá. Příspěvek argumentuje dvě věci. Za prvé, Searle nakonec argumentuje, že mnoho složitějších myšlenek závisí na jazyce, což snižuje vzdálenost mezi ním a Davidsonem. Za druhé, některé z Davidsonových návrhů jsou slibné - zejména myšlenka, že nám může chybět slovní zásoba, která by zachytila obsah zvířecích myšlenek. Na základě tohoto vhledu, jedna síla, tempoDavidsoni, udělte myšlenky zvířatům. To však neznamená, že tempo Searle, že by mělo být možné vyložit i ty nejjednodušší takové myšlenky jako výrokové. Možná, že musíme jít za Davidsonem a Searlem tím, že vypracujeme teorii non-propozičního myšlení pro zvířata., and Tomáš Hříbek
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
10. Tomáš Pospiszyl: Srovnávací studie
- Creator:
- Hříbek, Tomáš
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public