Prevalence diabetů je v současné době v Evropě velmi vysoká - 9,1% a výskyt má vzestupnou tendenci, zejména / závislosti na věku. V České republice vzrosda prevalence z 6,3 % v r. 2000 na 7 % v r. 2004. Diabetické neuropatie představují heterogenní skupinu poruch s různou lokalizací i typem patologie. Vyskytuje se asi u 50 % všech diabetiků, z toho u 15 % je symptomatická. Přesná etiopatogeneze diabetické neuropatie není dosud známa, alepředpokládá se komplexní interakce metabohckých a endoneurálních mikrovaskulárních poruch, u některých typů i autoimunitní složka a porucha neurotrofických faktorů. Diabetické neuropatie se klasifikuji na 2 základní skupiny: symetrické a fokální, resp. multifokální, které se však mohou i vzájemně kombinovat. Distální symetrická, převážně senzitivní polyneuropatie je nejčastější a také nejzávažnější. Ztráta citlivosti patří k hlavním rizikům i phčinám spolu s dalšími faktory, hlavně vaskulárnímí, při vzniku tzv diabetické nohy. U těžších forem je častá autonomní neuropatie. Asymetrické formy zahrnují kraniální a fokální torakoabdomínální neuropatie, proximální diabetickou amyotrofii i izolované neuropatie na končetinách. Základem léčby každé manifestní diabetické neuropatie je kompenzace diabetů a normalizace glykemie. Pro symptomatickou léčbu neuropatických bolestí se pouzívají tzv. adjuvantní analgetika (především antidepresiva nebo antiepileptika). Důležité je současně ovlivnit i časté komorbidity (zejména depresi a poruchy spánku), což je nezbytné ke zlepšení kvality života., The prevalence of diabetes mellitus in Europe is currently very high - 9.1/0 and is predicted to increase, particularly with age. In Czech Republic the prevalence increased from 6.3 % in 2000 to 7 % in 2005. Diabetic neuropathies are a heterogeneous group of disorders and present a wide range of abnormalities. An estimate of the prevalence of neuropathy is approximately 50 % and in 15 % is symptomatic. Many mechanisms have been advanced for the pathogenesis of diabetic neuropathy, including metabolic processes directly affecting nerve fibers, endoneurial microvascular disease, autoimmune inflammation, and deranged neurotrophic support. Diabedc neuropathies are classified into symmetrical and asymmetrical syndromes, although in any given patient there may be overlap. Distal symmetrical predominantly sensory polyneuropathy is most prevalent. Profound sensory loss is an important factor in the genesis of diabetic foot ulcers. Autonomic neuropathy often parallels the severity of the polyneuropathy. The asymmetrical neuropathy syndromes include cranial mononeuropathies, truncal neuropathy, proximal diabetic amyotrophy, and single or multiple mononeuropathies. The cornerstone in the treatment of diabetes and its comphcations remains optimal glucose control. Adjuvant analgesics (particularly antidepressants and antiepileptic drugs) play a significant role in the management of neuropathic pain. It is usually necessary to treat the comorbid conditions (depression, sleep disturbance) as well for improvement of the patient's quahty of life., Zdeněk Ambler, and Lit. 23
Hypotalamický hamartom může způsobovat rozvoj katastrofické a extrémně farmakorezistentní epilepsie s epileptickou encefalopatií. První epileptický záchvat je typicky gelastický, posléze následují další typy záchvatů. Diagnostika malého hypotalamického hamartomu pomocí magnetické rezonance mozku může být obtížná. Neurochirurgická léčba včetně radiochirurgie je vzhledem k uložení komplikovaná s rizikem vedlejších účinků. Odstranění hypotalamického hamartomu však velmi účinně ovlivňuje epileptické záchvaty a brání rozvoji encefalopatie. Je popisována kasuistika nemocného s hypotalamickým hamartomem úspěšně léčeného stereotaktickou radiochirurgií, Petr Ševčík, H. Vacovská, V. Rohan, P. Lavička, Z. Ambler, J. Polívka, Z. Hess, and Lit.: 8
S rozvojem reperfuzních metod léčby akutní ischemie mozku stoupá význam zobrazovacích metod při výběru pacientů profitujících z této léčby. Zobrazení mozku výpočetní tomografií bez podání kontrastní látky je dnes standardním vyšetřením pacientů s cévní mozkovou příhodou. Zdokonalení výpočetní tomografie v posledních letech umožnilo její využití k poměrně dokonalému vyšetření mozkového cévního řečiště i perfuze srovnatelné s ostatními zobrazovacími metodami. V článku přinášíme základní teoretické i praktické informace důležité pro správnou interpretaci výsledků tohoto vyšetření. Multimodální výpočetní tomografie se při znalosti možností a limitů metody může stát klinikovi cenným pomocníkem a pro svoji stále se zvyšující dostupnost, bezpečnost a jednoduchost provedení metodou volby u pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou., Vladimír Rohan, P. Ševčík, J. Polívka, Z. Ambler, B. Kreuzberg, J. Ferda, and Lit.: 68
Postižení kognitivních funkcí (KF) je ve všech fázích roztroušené sklerózy (RS) důležitým prediktorem kvality života a je nejčastější příčinou ztráty zaměstnání. Deficit mívá nejběžněji charakter mírné kognitivní poruchy a jeho projevy jsou velmi variabilní, a proto je důležitá přesná neuropsychologická diagnostika. Mírný kognitivní deficit u RS zahrnuje obvykle zpomalení rychlosti zpracování informací, poruchu komplexní pozornosti, paměti a exekutivních funkcí. Minimalizaci dopadů onemocnění může významně ovlivnit rehabilitace kognitivních funkcí. Rehabilitace kognitivních poruch přešla od metody tužka-papír k rehabilitaci pomocí počítačových programů. Uvádíme řadu studií zabývajících se rehabilitací kognitivních funkcí včetně kvantitativních i kvalitativních výsledků jednotlivých studií a sledujeme výsledky rehabilitace v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu. Pozitivní efekt rehabilitace se jednoznačně ukazuje v oblasti zvyšování kvality života a snižování deprese. Předmětem diskuze však zůstává, zda se nejedná jen o efekt krátkodobý, a také to, jaké další faktory mohou pozitivní efekt tréninku podpořit., In all phases of multiple sclerosis (MS), cognitive deficits (CD) are an important predictor of the quality of life and the frequent cause of job loss. The deficits usually have a character of a mild cognitive impairment and their manifestation varies greatly. Therefore, accurate neuropsychological assessment is important. Mild cognitive symptoms in MS usually include problems with the speed of information processing and visual learning, dysfunction of complex attention and executive functions. Rehabilitation of cognitive functions can significantly influence and minimize the impact of the disease. Rehabilitation of cognitive deficits has changed from “pencil-paper” method to computer-program-based rehabilitation. This papers reviews a range of studies dealing with cognitive function rehabilitation, including both quantitative and qualitative results, and both short- and long-term results. The positive effects of rehabilitation are clearly shown by increased quality of life and alleviated depressive symptoms. Further discussion is needed about durability of this effect and what other factors can positively support the training effects. Key words: multiple sclerosis – computerized cognitive training – magnetic resonance – cognitive rehabilitation – cognitive dysfunction – neuropsychological assessment The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and D. Chmelařová, Z. Ambler, M. Dostál, V. Vobořilová