The goal of this contribution is to assess the impacts of a global climate change on the Bilina basin hydrological regime. First part of the contribution focussed on the assessment of hydrological changes in the catchment and evaluation of flow conditions for the coal pit flooding. The Bilina basin is located in the northern Bohemia region near the Krusne Hory Mts. All the territory is intensively used as a coal mine area. Primarily eight climatic scenarios were selected on the basis of GCM ECHAM4 and HadCM2 to generate affected meteorological conditions. New data series were created - temperatures and precipitation – as the input for a rainfall-runoff model. The SACRAMENTO SAC-SMA model has been chosen as a tool for the rainfall-runoff simulations. A number of problems caused by the heavy influence of human activities appeared during a calibration. The model has been successfully verified and eight affected flow data series have been simulated. The scenarios have been ordered according to their influence on hydrological regime. The simulated flows have been statistically analysed and compared. The results show that significant shift in flow annual distribution could be expected. and Příspěvek se zabývá posouzením dopadu globální změny klimatu na hydrologický režim povodí Bíliny a zatápění zbytkové jámy Bílina. První část článku se zaměřuje na posouzení hydrologických změn povodí Bíliny a stanovení průtokových poměrů pro vlastní řešení zatápění zbytkové jámy za klimatické změny. Povodí je součástí Severočeské hnědouhelné pánve. Pro simulaci ovlivněných klimatických podmínek bylo zvoleno osm klimatických scénářů vytvořených na základě výstupů ze dvou globálních cirkulačních modelů ECHAM4 a HadCM2. Byly generovány nové srážkové a teplotní řady sloužící jako vstupy pro srážkoodtokový model SACRAMENTO SAC-SMA, který byl vybrán pro modelování ovlivněných průtoků. V průběhu kalibrace modelu se objevily nesrovnalosti způsobené silným antropogenním ovlivněním povodí; přesto se model podařilo úspěšně verifikovat a pro všech osm zvolených scénářů simulovat ovlivněné průtokové řady. Dané klimatické scénáře a simulované průtoky jsme podle míry ovlivnění hydrologického cyklu ohodnotili a vzájemně porovnali. Výsledky ukázaly, že je možné očekávat výrazný posun v rozložení dlouhodobých měsíčních odtoků.
The goal of this contribution is to assess the impacts of global climate change on the Bilina basin hydrological regime and the Bilina mine filling. The second part is focussed on flooding of the coal pit under the conditions affected by global warming. There are two approaches how to achieve the objective. The first method uses water from the Bilina river exclusively. The second one takes into consideration an advantage of the existing water resource system and of large water framework enabling water transfer from the Ohre river to the Bilina river to derive portion of water from the Ohre river. The operating regulations at the Nechranice reservoir had to be adapted to the climate change to improve controlled increase of discharge with regard to the flows transported. A simple water balance model was constructed to simulate a function of the Nechranice reservoir and the coal pit filling. Estimation of the climate change influence on the coal pit filling was performed based on the flooding time changes. The results of flooding simulation show that it is not possible to achieve the coal pit flooding by the Bilina river and it is necessary to transfer water from Ohre river to Bilina river. The climate change could significantly prolong the flooding of the coal pit by about 3 years and the operating regulations at the Nechranice reservoir could be considerably influenced. The impact of climate change could be substantially reduced by an improvement of the controlled increase of discharge by the Nechranice reservoir. and Příspěvek se zabývá posouzením dopadu globální změny klimatu na hydrologický režim povodí Bíliny a zatápění zbytkové jámy Bílina. Druhá část článku se zaměřuje na vlastní zatápění zbytkové jámy za klimatické změny. Vytěžená jáma povrchového lomu může být zatopena dvěma způsoby. První způsob využívá k zatopení jámy pouze vodu z řeky Bíliny, druhý počítá s převáděním vody z řeky Ohře do Bíliny pomocí existující vodohospodářské soustavy. Vzhledem ke změněným hydrologickým podmínkám bylo nezbytné přizpůsobit manipulace na nádrži Nechranice na řece Ohři klimatické změně tak, aby bylo možné zabezpečit požadovaný nadlepšený odtok v odběrném profilu čerpací stanice ke krytí požadavků na velikost plnicího přítoku zbytkové jámy Bílina. K tomuto účelu byl vytvořen jednoduchý bilanční model funkce nádrže Nechranice zohledňující různé velikosti převáděných objemů vody. Posouzení vlivu klimatické změny na zatápění zbytkové jámy proběhlo na základě rozboru délky plnění jámy. Simulace plnění zbytkové jámy ukázaly, že jámu nelze zatopit v doporučené době a bude proto nezbytné realizovat převody vody z Ohře do Bíliny. Klimatická změna patrně podstatně prodlouží dobu zatápění jámy zhruba o 3 roky a také výrazně zasáhne do manipulací na nádrži Nechranice. Nádrž Nechranice může podstatně zmírnit dopad klimatické změny úpravami velikostí nadlepšených odtoků.
Land use change is a phenomenon appearing in many part of world, not only in a local scale, but also at global level. This phenomenon can be resulting from climatic variation or from human activities on the land surface. It is rightfully assumed that the vegetation cover has a key impact on the rainfall-runoff process. For instance induced deforestation may cause disastrous flood; (after the flood in the Odra River and the Morava River basin in 1997 this phenomenon has been frequently disscussed). Among the appropriate tools to study the rainfall-runoff process changes are hydrological models. In the present work, three lumped conceptual models have been used, each emphasizing more or less processes which contribute to the water cycle on the landscape and in deeper zones. The model SAC-SMA, the BROOK´90 and the TOP-model have been used for the investigation in the hilly basin of Vltava River at Lenora. A daily time step has been used for all the models. Although the models have different structures, their results indicate similar tendency in runoff differences. and Změny ve využívání krajiny jsou procesem, objevujícím se v různých místech na Zemi, nejen na lokální úrovni, ale i v globálním měřítku. Proměnlivost odtoku je jednak důsledkem klimatické variability a jednak lidské činnosti v povodí. Všeobecně je uznáván klíčový význam vegetační pokrývky pro vývoj srážko-odtokového procesu. Zejména nucené odlesňování může způsobovat ničivé povodně; to bylo námětem častých diskusí i o povodni na Moravě a Odře v roce 1997. Mezi vhodné nástroje pro zkoumání jeho různých aspektů lze bezpochyby zařadit hydrologické modely. V předkládané práci byly pro daný účel užity tři různé modely srážko-odtokového procesu, zvýrazňující více či méně různé části hydrologického cyklu na povrchu území, či v podpovrchových zónách. V experimentech pro horskou část povodí Vltavy po Lenoru byly pro hodnocení odtokových změn užity modely SAC-SMA, BROOK´90 a TOPmodel. Pro simulace byly k dispozici denní časové řady srážek, odtoků a teplot vzduchu z období 40 roků. I když struktura užitých modelů je odlišná, výsledky indikují jasné a podobné tendence ve změnách odtokových diferencí.