From the year 2000, the environmental state and the impact of human activities on fluvial lakes in the central part of the Czech section of the Elbe River is evaluated. For that reason, three oxbow lakes were chosen: Lake Labiště pod Opočínkem (east of Pardubice), Lake Doleháj (near Kolín), and Lake Obříství (near Mělník). All of them are situated within an area with a well-developed chemical industry and the nearby lowlands are one of the most intensively farmed areas of the Czech Republic. In spite of the identical origin during the river canalization, major differences were found. E.g. very low oxygen saturation in Opočínek (mean saturation 46 %) was determined. Nutrient concentrations and their seasonal dynamics (nitrites, nitrates, ammoniated ions, and phosphates) differed in each lake as well. The lowest concentrations of heavy metals (Ag, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Ni, Pb and Zn) in sediment were found in the Doleháj. In samples from Obříství after a big flood in September 2002, the Index of Geoaccumulation increased only for Pb and decreased for Hg. This result indicated that the pollution has probably not been occurred during such floods. and Od roku 2000 jsou v oblasti středního Labe hodnoceny přírodní podmínky starých labských ramen a posuzován vliv antropogenní činnosti na ně. Z toho důvodu byly pro výzkum vybrány následující tři slepé opuštěné meandry: Labiště pod Opočínkem (východně od Pardubic), Doleháj (v blízkosti Kolína) a jezero Obříství (v blízkosti Mělníka). Všechna tato fluviální jezera leží v oblasti s velmi rozvinutým chemickým průmyslem, přilehlé nížiny jsou též jedny z nejintenzivněji obdělávaných zemědělských ploch v České republice. Ačkoliv jezera vznikla stejným způsobem při regulacích řeky, byly mezi nimi zjištěny značné rozdíly. Například lokalita Opočínek vykazovala značně nízké hodnoty nasycení vody kyslíkem (průměrné nasycení 46 %). Koncentrace živin a jejich sezónní dynamika (dusitany, dusičnany, amonné ionty a fosforečnany) se též v každém případě lišila. Nejnižší koncentrace těžkých kovů (Ag, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Ni, Pb a Zn) v sedimentu byly zaznamenány v Doleháji. Ve vzorcích z lokality Obříství po velké povodni v roce 2002 se zvýšil geoakumulační index jen v případě Pb, naopak hodnota u Hg poklesla. Výsledky proukázaly nepřítomnost výrazného znečištění po této povodni.
The article is aimed at identifying the basic approaches for assessing the economic efficiency of public projects and their application whilst assessing the efficiency of preventive anti-flooding measures. One of the important things when deciding about applying these measures is information on what value of real estate assets these measures protect and what level of potential damages they are able to prevent. Within the research assignment, therefore, the issue of property indicators in the area is dealt with, based on which the value of real estate assets in the area can be determined, and subsequently the amount of damage can be specified for when the area is hit by potential natural disasters (flood) by using damage curves processed for individual representatives of real estate property. This problem is solved in the ''Procedures for supporting decision-making in the field of securing the stability of the area in terms of possible flooding'' grant project No. 103/05/0016 with support of the Czech Science Foundation. More information about this methodology is on www.fce.vutbr.cz/ekr, the final report of this project will carried in February 2008 also on http://pala.gacr.cas.cz/. and Článek je zaměřen na identifikaci základních přístupů pro hodnocení ekonomické efektivnosti veřejných projektů a jejich uplatnění při posuzování efektivnosti preventivních protipovodňových opatření. Pro rozhodování o uskutečnění těchto opatření je mimo jiné důležitá informace, jakou hodnotu nemovitého majetku tato opatření chrání, případně jak vysokým škodám jsou schopna zabránit. V rámci výzkumného projektu je proto řešena problematika územních majetkových ukazatelů, na základě kterých lze stanovit hodnotu nemovitého majetku v území a následně při zasažení území potenciální živelní pohromou - povodní s využitím křivek poškození zpracovaných pro jednotlivé reprezentanty nemovitého majetku vyčíslit výši škody. Tato problematika je řešena v grantovém projektu č. 103/05/0016 s názvem ''Postupy pro podporu a rozhodování v oblasti stavebních investic při zajištění stability území z pohledu možného zaplavení'' za podpory Grantové agentury České republiky. Více informací o vyvinuté metodice lze nalézt na www.fce.vutbr.cz/ekr; závěrečná zpráva projektu bude uveřejněna také na http://pala.gacr.cas.cz/.
The article contains important results of analysis the rainfalls and geographical conditions influence of drainage basins (area, relief, mean gradient and shape, forest cover, hydrogeological conditions) and other morphological characteristic (length of river valley) and their previous changes on the origin of flood in July 1997. With application the method of linear multiple correlation is analytical solution the geographical conditions of drainage basin on the main hydrological characteristics (peak discharge, depth of maximal runnoff and maximal runoff per unit of surface) of the flood in July 1997 in the Czech Republic. and Článek obsahuje hlavní výsledky analýzy vlivů srážek a geografických podmínek povodí (plocha, reliéf, sklon, tvar a lesnatost, hydrogeologické poměry) a dalších morfologických charakteristik (délek údolí toků) a částečně i jejich změn na vznik povodně v červenci 1997. K řešení závislosti povodňových průtokových charakteristik (odtokové výšky, kulminačního průtoku a maximálního specifického odtoku) ve vybraných povodích na nezávisle proměnných (geografických podmínkách) byl použit lineární regresní model.