Attention deficit disorder is a neurodevelop-mental disorder that affects the mental and social functioning of an individual not only in child-hood. Its impact on higher education and work life has been studied intensively over the last two decades. This review aims to analyse, which variables related to attention deficit disorder are studied among university students, which meth-ods are used to identify individuals with atten-tion deficit disorder symptoms in higher educa-tion, and which inhibitors and facilitators may affect university studies of individuals with at-tention deficit disorder symptomatology. Authors searched Web of Science – Core Col-lection from 1. 1. 2011 to 31. 12. 2020 for stud-ies that investigated study-related variables in students with attention deficit disorder. The initial search identified 307 studies, 41 of them were eligible for further analysis. To identify the individuals with attention deficit disorder, the researchers used a combination of methods including self-report of previously diagnosed disorder, expert confirmation, and self-report scales of attention deficit disorder symptoms. The studied variables were merged into seven content categories. The results of the studies show that university students with attention def-icit disorders make a vulnerable group, studies mainly focused on inhibiting factors rather than those that facilitate students ́ performance and success. The further research should focus on the facilitating variables and the effectiveness of accommodations and interventions provided by universities for this particular target group of students. and Porucha pozornosti je neurovývinová porucha, ktorá ovplyvňuje mentálne a sociálne fungo-vanie jednotlivca nielen v detstve. Jej vplyv na vysokoškolské vzdelávanie a pracovný život sa v ostatných dvoch desaťročiach intenzívne štu-duje. Cieľom tohto prehľadu bolo analyzovať, ktoré premenné súvisiace s poruchou pozornosti sa skúmajú u vysokoškolských študentov, ktoré metódy sa používajú na identifikáciu jednot-livcov so symptómami poruchy pozornosti vo vysokoškolskom vzdelávaní, a ktoré inhibítory a facilitátory môžu ovplyvniť vysokoškolské štúdium osôb so symptómami porúch pozornos-ti. Na základe rešerše z databázy Web of Scien-ce-Core Collection za obdobie 1. 1. 2011 – 31. 12. 2020 autorky identifikovali štúdie, ktoré skúmali premenné súvisiace s vysokoškolským štúdiom osôb s poruchou pozornosti. Z pôvodne identifikovaných 307 štúdií do prehľadu zaradili 41.Na identifikáciu jednotlivcov s poruchou pozor-nosti výskumníci používali kombináciu metód vrátane vlastného deklarovania diagnostikova-nej poruchy, potvrdenia odborníkom a sebahod-notiacich škál symptómov poruchy pozornosti. Skúmané premenné boli zlúčené do siedmich obsahových kategórií. Výsledky ukazujú, že vysokoškolskí študenti s poruchami pozornosti sú zraniteľnou skupinou. Štúdie sa zameriavali skôr na inhibujúce faktory než na faktory, ktoré facilitujú akademický výkon a úspešnosť štu-dentov s poruchou pozornosti. Ďalší výskum by sa mal zamerať na facilitujúce premenné a efek-tivitu akomodácií a intervencií, ktoré vysoké školy poskytujú tejto skupine študentov.
The effectiveness of psychotherapeutic interventions aimed at intimate partner violence (IPV) perpetrators remains low despite innovations. One of the most robust predictors of psychotherapy effectivity is working alliance, which is said to be crucial in IPV perpetrator treatment by many authors. However, there is no review examining working alliance in the treatment of this population. The aim of this systematic review is to answer the question: what do we know about the working alliance of therapists and IPV peretrators? Results of 13 studies included in this review show that working alliance between the therapist and patient most likely contributes to the treatment effectivity measured by reduction of physical and psychological violence, and also increases group cohesion and the chance to complete the treatment. and Efektivita psychoterapeutických intervencí zacílených na původce intimního partnerského násilí navzdory inovacím zůstává nízká. Jedním z nejrobustnějších prediktorů efektivity psychoterapie je pracovní aliance, kterou jako klíčovou v psychoterapii původců násilí označuje mnoho autorů. Neexistuje však žádná přehledová studie, která zkoumá pracovní alianci u této populace. Cílem této systematické přehledové studie je odpovědět na otázku, co z dosavadních výzkumů víme o pracovní alianci terapeutů a původců intimního partnerského násilí. Výsledky 13 studií zahrnutých v této práci ukazují, že pracovní aliance mezi klientem a terapeutem pravděpodobně přispívá k lepšímu výsledku, tedy redukci fyzického a psychického násilí, a také k větší pravděpodobnosti dokončení terapie nebo skupinové kohezi.
Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie., Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included., Martin Fülep, Ľubor Pilárik, Lukáš Novák, Petr Mikoška., and Obsahuje bibliografické odkazy