According to Jan Patočka, phenomenology considers the human body as phenomenon. In Body, Community, Language and World Patočka concentrates on the body as a living and subjective entity, which represents the condition of our existence in the world, i.e. also the condition of apparition. As a consequence, the body itself is the condition of its own appearance. If this conclusion is not absurd, than in what sense? In the two cases, are we dealing with the same body or do we necessarily speak about two diff erent entities? How are these entities characterized and how do they eventually diff er? And if we speak about the same body, how is this body to be taken into account? May the phenomenological method be applied on an entity which seems to condition the existence of phenomena? Is it not rather a blind spot from which the phenomena arise and in which they disappear? And last but not least, what are the consequences of Patočka’s conception of corporeality in the realm on interpersonal relationships and what possibilities of understanding oneself as well as the other do they open? and Die Phänomenologie will laut Jan Patočka den menschlichen Leib als Phänomen auffassen. In seinem Buch Leib, Gemeinschaft, Sprache, Welt denkt er an den lebendigen, subjektiven Leib, der die Bedingung für unser Dasein in der Welt und damit auch die Bedingung für die Off enbarung ist. Daraus ergibt sich, dass der Leib auch die Bedingung dafür ist, dass uns der Leib selbst irgendwie erscheint. Wenn diese Schlussfolgerung nicht absurd ist, in welchem Sinne? Handelt es sich in beiden Fällen um denselben Leib oder sprechen wir von zwei Entitäten? Gegebenenfalls, was charakterisiert diese Entitäten und worin unterscheiden sie sich voneinander? Falls ja, wie ist ein direkter Nachweis möglich? Kann die phänomenologische Methode auf eine Entität angewendet werden, die die Existenz der Phänomene erst begründet? Ist es nicht eher ein unsichtbarer blinder Fleck, aus dem die Phänomene entstehen und vergehen? Und schließlich, welche Konsequenzen hat Patočkas Auff assung der Leiblichkeit im Bereich der zwischenmenschlichen Beziehungen und welche Möglichkeiten eröff net sie hinsichtlich der Möglichkeiten, sich selbst und andere zu verstehen?
Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie., Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included., Martin Fülep, Ľubor Pilárik, Lukáš Novák, Petr Mikoška., and Obsahuje bibliografické odkazy