Statins are the most commonly used drugs in patients with dyslipidemia. Among the patients, a significant inter-individual variability with supposed strong genetic background in statin treatment efficacy has been observed. Genome wide screenings detected variants within the CELSR2/PSRC1/SORT1, CILP2/PBX4, APOB, APOE/C1/C4, HMGCoA reductase, LDL receptor and PCSK9 genes that are among the candidates potentially modifying response to statins. Ten variants (SNPs) within these genes (rs599838, rs646776, rs16996148, rs693, rs515135, rs4420638, rs12654264, rs6511720, rs6235, rs11206510) were analyzed in 895 (46 % men, average age 60.3±13.1 years) patients with dyslipidemia treated with equipotent doses of statins (~90 % on simvastatin or atorvastatin, doses 10 or 20 mg) and selected 672 normolipidemic controls (40 % men, average age 46.5 years). Lipid parameters were available prior to the treatment and after 12 weeks of therapy. Statin treatment resulted in a significant decrease of both total cholesterol (7.00±1.53→5.15±1.17 mmol/l, P<0.0001) and triglycerides (2.03±1.01→1.65±1.23 mmol/l, P<0.0005). Rs599838 variant was not detected in first analyzed 284 patients. After adjustment for multiple testing, there was no significant association between individual SNPs and statin treatment efficacy. Only the rs4420638 (APOE/C1/C4 gene cluster) G allele carriers seem to show more profitable change of HDL cholesterol (P=0.007 without and P=0.06 after adjustment). Results demonstrated that, although associated with plasma TC and LDL cholesterol per se, variants within the CELSR2/PSRC1/SORT1, CILP2/PBX4, APOB, APOE/C1/C4, HMGCoA reductase, LDL receptor and PCSK9 genes do not modify therapeutic response to statins., M. Vrablík, ... [et al.]., and Obsahuje seznam literaury
Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie., Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included., Martin Fülep, Ľubor Pilárik, Lukáš Novák, Petr Mikoška., and Obsahuje bibliografické odkazy