Romulus (římská zbroj) pozdvihuje v pravé ruce meč nad Remem ležícím na zemi. Remus drží v pravé ruce meč, obličej obrácený k zemi, umírá., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, který Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573.
Štukový reliéf: Iustitia (dlouhé šaty) sedí na zemi s měčem a váhami, napravo ovocný strom s plody., Lejsková-Matyášová 1970#., and Jedna z personifikací čtyř kardinílních ctností, které obklopují emblém Rožmberského jezdce (viz: Kratochvíle, "Zlatý sál", Melani).
Štukový reliéf: nalevo Gall, na kterého útočí havran sedíci na jeho rameni, napravo Marcus Valerius, který mu právě zasazuje smrtící úder. Oba bojovníci jsou v římské zbroji a bujují dvěma meči., Lejsková-Matyášová 1970#., and Výjev je součástí souboru věnovaného antické římské historii, který zdobil největší síň vily (viz: Kratochvíle, "Zlatý sál", Melani). Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573.
Pískovcová socha na soklu. Muž stojí na levé noze, pravá mírně pokrčená, má brnění, plášť sepjatý na rameni. Pravá paže pozdvižená, levá v lokti ohnutá drží na předloktí meč., Daniel, Perůtka, Togner 2009, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížského "Augusta" vytvořil podle antické sochy, kterou mohl znát z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 71, zrcadlově převráceno), ale jako předloha mu mohla posloužit kterákoli jiná z četných grafik zhotovených podle této sochy (Franzini, Cavalieri, Vaccaro, ad.). Antická socha byla v Římě již před rokem 1550, od roku 1573 až do roku 1967 byla na Kapitolu, v Palazzo dei Conservatori, dnes je v Palazzo Senatorio. Určitě se nejedná o Augustův portét, ale patrně o portrét nějakého admirála, protože opěra má podobu přídě trirémy.
Nástěnná malba: ke skále na břehu moře je okovy na obou rukách a jedné noze připoutána Andromeda, na těle má ovinutou drapérii, ňadra jsou odhalená. Z moře připlouvá okřídlená obluda, chrlí oheň, nad skálou se vznáší okřídlený kůň, na něm Perseus s mečem, na hlavě má přilbu s chocholem. V popředí truchlící postavy žen, mužů i dětí, přihlížejí tomuto výjevu., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu. Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Olej na plátně (115 x 205 cm): sedící Zeus (koruna, plášť okolo pasu), v ruce má křídlené blesky, za ním orel. Před bohem pokleká muž v antikizující zbroji (meč u pasu), hemma a halapartna leží před ním. Nad bojovníkem v oblaku putto., Togner 1999#, s. 386, č. 383., and Bojovník má portrétní rysy, maloval ho někdo jiný než Jupitera.
Olej na plátně (156 x 213 cm): Camillus (přilba, antická zbroj, nárameníky se lvími hlavami, meč) ukazuje nalevo, na nahého učitele s rukama svázanýma za zády, kterého bijí metlami jeho žáci v antikizujících kostýmech. Výjev je zasazen do přírodního rámce se zamračeným nebem., Togner 1999#, s. 302 č. 302., and Příběh o potrestání zrádného učitele byl znám z Liviových Dějin (5, 27) a ve stejném znění i v Plútarchově životopisu Camilla (6, 10). Thomas se inspiroval Poussinovým obrazem na stejné téma, z něhož převzal téměř doslova postavu učitele, jehož pokroucená postava vyjadřuje učitelovo podlé myšlení. Obraz existuje ve dvou verzích, v pařížském Louvru a ve sbírce The Norton Simon Foundation (Pasadena, CA, Norton Simon Museum of Art F.1970.14.P).
Olej na plátně (102 x 125 cm): nahý Merkur sedí, za zády drží meč a hraje na flétnu, čímž uspal nahého Arga sedícího vedle něj s hlavou položenou na paži a zavřenýma očima. Za Argem Jupiterova milenka Íó proměněná v krávu, kterou měl na rozkaz Junony hlídat. Skupina je umístěna do krajiny pod strom., Togner 1999#, s. 107, č. 75, and Argus je variace na zobrazení Junonina strážce na Rubensových obrazech v Madridu a v Drážďanech.
Olej na plátně (112 x 159 cm): Mucius Scaevola (antická zbroj) pravici s mečem nad ohnem hořícím na oltáři, levicí ukazuje za sebe, na Řím. Dívá se na krále Larse Porsennu (antická zbroj), sedící ve válečném stanu. Za ním vojáci s fasces a s vojenskou standartou, v pozadí vlevo válečný stan., Togner 1999#, s. 83-84 č. 50., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně ve druhé polovině 18. století. Kompozice obrazu opakuje schéma známé např. z obrazu Rubense a Van Dycka v Budapešti z doby před rokem 1621.
Olej na plátně (155 x 220 cm): na lůžku leží Cato s rozpáraným břichem, dolní část těla má zakrytou zakrvavenou pokrývkou. Okolo stojí muži a ženy, napravo voják. V pravém dolním rohu je na rohu lůžku položený Catonův meč., Togner 1999#, s. 301-2, č. 301., Stolárová, Vlnas 2010#, II.3, and Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století poměrně častým námětem, před Schönfeldem téma neméně drasticky pojednal Mathias Stomer na obraze z roku 1640 v Castello Ursino. Vzorem mohl být Škrétovi Poussinův obraz Umučení sv. Erasma, 1628/29, Vatican inv. č. 40394 (srov. Stolárová, Vlnas 2010, s. 70).