Olej na plátně (155 x 220 cm): na lůžku leží Cato s rozpáraným břichem, dolní část těla má zakrytou zakrvavenou pokrývkou. Okolo stojí muži a ženy, napravo voják. V pravém dolním rohu je na rohu lůžku položený Catonův meč., Togner 1999#, s. 301-2, č. 301., Stolárová, Vlnas 2010#, II.3, and Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století poměrně častým námětem, před Schönfeldem téma neméně drasticky pojednal Mathias Stomer na obraze z roku 1640 v Castello Ursino. Vzorem mohl být Škrétovi Poussinův obraz Umučení sv. Erasma, 1628/29, Vatican inv. č. 40394 (srov. Stolárová, Vlnas 2010, s. 70).
Olej na plátně (128 x 96 cm):: na lůžku polosedí nahý muž, Cato, rukama si otevírá řeznou ránu na břiše, kde jsou vidět odkryté vnitřnosti. Nad ním se sklání voják, vedle je stařec, lékař, kterého Cato odstrčil. Napravo přihlíží mladík, Catonův syn, s mísou (?) v rukou. Na zemi vedle postele štít s Jupiterpovými blesky, pochva meče, na stolku přilba. Noha postele v podobě orla, který se jakoby ohlíží na umírajícího., Kotková 2009#, 80-85., and Obraz vznikl na zakázku pro Maxmiliána Thuna, který jej objednal pro výzdobu svého paláce na Malé Straně v Praze. Byl jeden z konvolutu několika dalších děl, která byla v paláci vystavena, některé z nich byly také inspirovány antikou (Alexandr Veliký, Smrt Seneky), obraz byl v Thunském paláci až do konce 18. století, do sbírky hraběte Františka Josefa II. Kolowrata Libštenského se obraz dostal v roce 1808. Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století pomerně častým námětem obrazů.