Objectives. Neuropsychological tests employ several cognitive functions to a different extent. Thus, factor structures of various neuropsychological batteries and their analyses show both similarities and discrepancies. The study explores the Czech comprehensive neuropsychological battery for SuperAgers (older people with excellent cognition) from the cross-sectional and longitudinal point of view in respect to its factor structure and its stability over time. Sample and settings. The study sample consisted of 361 healthy older adults (age 60–94) assessed in years 2012 and 2015 with cognitive tests battery. Statistical analyses. Data were analyzed with confirmatory factor and invariance analyses over time using multiple competing theory-driven models of cognition based on previous studies consisting of 1–5 factors. Results. The results show that the best fitting model consists of four factors: verbal memory, attention/working memory, executive functions, and language. The results also suggest that the four factorial structure of cognition in healthy older people was the most stable. This reflects their cognitive functioning and highlights the need to identify the SuperAgers on the basis of performance in multiple cognitive domains. The authors propose that these four domains should be taken into account for identifying SuperAgers and that comparing competing models should be a standard procedure in future studies.Limitations. The visuospatial or nonverbal memory factors were not represented in our study with relevant tests. Our sample consisted of healthy older adults. and Cíle. Neuropsychologické testy sledují v různé míře řadu kognitivních funkcí. Faktorové struktury různých neuropsychologických baterií a jejich analýzy tak vykazují jak podobnosti, tak 49Metodické studie/rozdíly. Studie zkoumá českou komplexní neuropsychologickou baterii pro SuperAgery (starší osoby s vynikajícími kognitivními schopnostmi) z průřezového a longitudinálního hlediska s ohledem na její faktorovou strukturu a její stabilitu v čase. Soubor. Soubor tvořilo 361 zdravých starších osob (ve věku 60–94 let), které byly v letech 2012 a 2015 hodnoceny pomocí baterie kognitivních testů. Statistické analýzy. Data byla analyzována konfirmační faktorovou analýzou a analýzou invariance v čase s využitím několika konkurenčních modelů kognice založených na teoriích vycházejících z předchozích studií a sestávajících z 1-5 faktorů. Výsledky. Výsledky ukazují, že nejlepší model se skládá ze čtyř faktorů: verbální paměť, pozornost/pracovní paměť, exekutivní funkce a jazyk. Tento model kognice byl také nejstabilnější. Model odráží kognitivní funkce zdravých seniorů a zdůrazňuje potřebu identifikovat SuperAgery na základě výkonu ve více kognitivních oblastech. Autoři navrhují, aby tyto čtyři domény byly brány v úvahu při identifikaci SuperAgerů a aby porovnávání konkurenčních modelů bylo standardním postupem v budoucích studiích. Omezení. Ve studii nebyly zastoupeny faktory vizuálně-prostorové funkce nebo neverbální paměti s příslušnými testy. Vzorek tvořili zdraví starší dospělí.
Ageing is process that is always gendered. Gender shapes the life biography and the norms and expectations that are imposed on individuals as they age. On the other hand, the experience of ageing affects the mechanism of creating and negotiating gender identity. This article critically discusses debates surrounding gender inequalities in old age. These debates often focus on older women as a group that is highly disadvantaged owing to the combined effects of sexism and ageism. This article critically discusses this “problem of old women” and shows alternative views of women’s experiences of ageing. It highlights the necessity to understand age and gender as two intertwining systems. It points out that ageing can in many respects create room for a redefinition of gender roles and expectation. The intersection of age and gender cannot be seen as a simple combination of two categories and must instead be viewed as a process that creates a specific social location, which can generate new forms of inequalities., Jaroslava Hasmanová Marhánková., and Obsahuje bibliografii
Objectives. The aim of the study is to verify the structure of the WHOQOL-AGE tool on the ba-sis of a representative group of Czech seniors older than 60 years of age.Sample and setting. Sample of participants con-sisted of 403 seniors (75 males, 228 females, av-erage age 70.7 ys, SD = 7.72, range 60 – 91 ys, selected by quota system according to gender, age, and region.Results. Bifactor confirmatory analysis and the degree of agreement of data with Rasch’s mod-el acceptably supported the one-dimensional structure of the tool and can be recommended as a screening questionnaire for estimating quality of life of seniors older than 60 years, especially in cases where it is necessary to limit the time and cognitive burden of respondents.Study limitation. The findings are limited to a Czech general representative population sam-ple. and Záměr. Cílem studie je ověření struktury nástro-je WHOQOL-AGE na podkladě reprezentativ-ního souboru českých seniorů starších 60 let věku.Soubor a procedura. Soubor tvořilo 403 osob (175 mužů, 228 žen), průměrný věk 70,7 let, SD = 7,72, rozsah 60–91 let, náhodně vybra-ných kvótním výběrem na podkladě věku, po-hlaví a regionu.Výsledky. Bifaktorová konfirmační analýza i míra shody dat s Raschovým modelem ak-ceptovatelně podpořily jednodimenzionální strukturu nástroje a lze jej tedy doporučit jako skríningový dotazník pro odhad kvality života seniorů starších 60 let zvláště v případech, kdy je třeba limitovat časovou a kognitivní zátěž re-spondentů.Omezení studie. Zjištění jsou omezena pouze na český obecný reprezentativní vzorek populace.
This paper focuses on the issue of surveying older people. Increasing interest in the issue of ageing and old age has been accompanied by infrequent debate on the methodological pitfalls that might influence research into this specific, albeit very heterogeneous population. Interviewers routinely complete post-interview questions that provide important information on such criteria as respondent difficulty in answering the questions posed. This article examines such difficulty in terms of interviewer and respondent characteristics. It investigates three potential explanations of why interviewers judge an interview as difficult: (1) interviewer characteristics (age and gender), (2) socio-demographic characteristics of the respondent and (3) respondents’ sense of well-being. The data used in this study were obtained from four surveys conducted with older people in the Czech Republic between 2007 and 2011. These surveys explored ageing and old age. The findings show the crucial importance of respondents’ sense of well-being and level of education. No interviewer age or gender effects were observed., Marcela Petrová Kafková., and Obsahuje bibliografii