The article attempts to link John Searle’s philosophy and the area that is traditionally called semiotics, to bridge these domains and to demonstrate that they do relate to a shared bunch of problems. A brief discussion about the basic semiotic terms suggests that Searle’s philosophy offers an explanatory framework to key semiotic questions, namely the differentiation of non-signs and signs, the place of intentionality in semiotic description, and the nature of sign correlations. As a consequence, Searle’s theory can be called communication-oriented semiotics, which in the light of classical concepts developed by Peirce and de Saussure can be seen as a non-trivial contribution to the semiotic research., Článek se pokouší spojit filozofii Johna Searla a oblast, která se tradičně nazývá sémiotika, překlenout tyto oblasti a prokázat, že se týkají sdílené skupiny problémů. Stručná diskuse o základních sémiotických termínech naznačuje, že Searleova filosofie nabízí vysvětlující rámec pro klíčové sémiotické otázky, jmenovitě diferenciaci znaků a znaků, místa úmyslu v sémiotickém popisu a povahy korelace znaků. Jako důsledek, Searleova teorie může být nazývána komunikací-orientovaná sémiotika, který ve světle klasických pojetí vyvinutých Peirce a de Saussure může být viděn jako non-triviální příspěvek k sémiotickému výzkumu., and Vít Gvoždiak
Particles as an inflexible and synsemantic word class have already become a theme of many individual studies. According to the general definition particle indicates a relation of the speaker to the statement, he/she expresses modality of the sentence or emphasizes constituent of a/the sentence. Some of the particles have the validity of sentence, e. g. Ano. Nikoli. Zajisté. So called proper particles cannot stand in the function of another word class: ať, kéž. On the contrary, improper particles can be (according with coocurence) another word class, too: jistě, asi, prý. Goal of this paper is to point in which contexts the particle bohužel, although it is a non-sentence expression, can gain the character of sentence equivalent and which functions its synonyms and antonyms have.