Příspěvek podává přehled o komplexním psycholingvistickém tématu úpadku rodného jazyka u zdravých jedinců, ke kterému se často odkazuje jako k (first) language attrition (zde především jako jazyková eroze, případně jazyková ztráta). Studie se zabývá tím, co jazykovou erozi vyvolává, podmiňuje a ovlivňuje, jak se liší u dětí oproti dospělým mluvčím, které jazykové oblasti jsou jí zasaženy a jakým způsobem. Kromě těchto čistě teoretických otázek jsou řešeny i metodologické aspekty výzkumu tohoto fenoménu. V textu je celá diskutovaná oblast začleněna do širšího kontextu pohlížejícího na jazyk jako na dynamický systém. Z této perspektivy může být jazyková eroze vnímána jako zvláštní manifestace vývoje či rozvoje jazyka, který trvá po celý život mluvčího. and The article gives an overview of the complex psycholinguistic topic of first language decay in healthy individuals, often called (first) language attrition. It deals with what triggers, determines and influences the process of attrition, how the attrition differs between adults and children, which language areas are affected and how. Additionally, methodological aspects of attrition research are also discussed. This specific research domain is put into the broader context of viewing language as a dynamic system. Under this perspective, language attrition is seen as a special case of lifelong language development.
a1_Cíle. Propoziční hustota (PH), psycholingvistické měřítko, koreluje s kognitivní kapacitou ve starším věku. Tato studie zjišťuje rozdíly v propoziční hustotě v orálních výpovědích na téma z nedávné minulosti u osob zdravých a s mírnou kognitivní poruchou (MKP). MKP je v současnosti přijímána jako prodromální stádium Alzheimerovy nemoci (AN). Soubor. Soubor zahrnoval 33 osob s MKP a 32 zdravých kontrol (průměrný věk 73 let). Obě skupiny byly vyrovnané, a to co do věku a úrovně dosaženého vzdělání. Dle očekávání se lišily v skóru MMSE, který je považován za zjednodušené vyjádření úrovně kognitivního stavu. Hypotézy. Nižší PH byla očekávána u osob s MKP, neboť úkol zatěžoval vybavení z novopaměti. Přičemž obtíž se zapamatováním nových informací, a tedy i vybavením z novopaměti, je jedním z jádrových symptomů AN., a2_Analýza a výsledky. Průměrná propoziční hustota u pacientů s MKP činila 48,74 % (sm. odch. 5,78), u kontrolního vzorku seniorů bez kognitivních poruch to bylo 53,06 % (sm. odch. 4,56). Studentův t-test prokázal statisticky významný rozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Cohenovo d 0,83 reprezentuje velký efekt příslušnosti ke skupině. Omezení. Nejpodstatnějším omezením této studie je heterogenita diagnostické jednotky MKP. Dalším omezením byla neznalost premorbidní kognitivní úrovně zdravých kontrol, proto je možné, že v kontrolní skupině byly osoby s již počínající kognitivní poruchou, jež byla při jednorázovém vyšetření nezachytitelná., b1_Objectives. It has been shown that propositional density (PD), which roughly corresponds to the number of ideas expressed in a text of given length, is related to cognitive performance in the older age. The present study investigated differences in propositional density in oral language production between healthy seniors and patients with mild cognitive impairment (MCI). MCI is generally accepted as a prodromal stage of Alzheimer’s disease (AD). Sample and setting. The sample included 33 MCI persons and 32 healthy controls (mean age 73 years). The groups were equivalent as for the age and education. As expected, there was a significant difference between Mini-Mental State Examination (MMSE) scores between the groups, with MMSE being a simplified measure of their cognitive status. Hypotheses. Lower PD was expected in MCI persons, as the task required recent past recall which is considered one of the early deficiencies in early AD and MCI due to AD., b2_Statistical analysis. Mean PD across groups was compared using the independent samples t-test. Results. Mean propositional density in MCI persons was 48,74% (SD 5,78), and in healthy controls 53,06% (SD 4,56). The difference was statistically significant (p<0,001). Cohen’s d 0,83 represents a large effect size for the group difference. Study limitations. The main limitation is the heterogeneity of the MCI group. Also, the detailed cognitive status of the healthy controls is unknown. Thus the group could include persons with some cognitive impairment which has not been detected yet., Hana Štěpánková, Filip Smolík, Martin Vyhnálek, Tomáš Nikolai, Karolína Horáková, Markéta Niederlová., and Obsahuje seznam literatury
Metafora čtyř živlů je pojímána jako metafora popisu osobnosti. Výzkum sleduje to, jakým způsobem lidé takto pojaté metafoře živlů rozumějí, tj. jaké významy s živly spojují na osobnostní rovině a jaká je míra shody v těchto významech. Teoreticky se autor opírá o teorii konceptuální metafory, teorii prototypů a o koncepci folkového modelu. Princip metaforického uvažování je spatřován zejména v metaforické projekci pojmů ze zdrojové oblasti založených na raných prekonceptuálních senzo-motorických zkušenostech do oblasti cílové, kterou představují pojmy abstraktnější povahy. Výzkum osobnostních významů připisovaných jednotlivým živlům a jejich shody byl realizován pomocí sémantického diferenciálu a seznamu osobnostních deskriptorů (rysových adjektiv). Velikost souboru byla 82 respondentů pro sémantický diferenciál a 54 respondentů pro seznam adjektiv. Výsledky ukázaly statisticky významnou shodu v přiřazování živlů u většiny adjektiv. Nejsilněji rozlišovaný byl člověk-oheň, jako silný a aktivní, energický, emotivní a také člověk-země, vnímaný jako rozvážný, rigidní, bezpečný. Menší shoda se ukázala u člověkavody, viděného jako jedince slabého, přizpůsobivého, vnímavého, a u člověka-vzduchu jako osoby optimistické, aktivní, bezstarostné. and Elements as a metaphorical personality description
The metaphor of four elements is dealt with as a metaphor of personality description. The study pursues how people understand this conception of metaphor of elements, i.e. which meanings they connect with elements on the personality level and what is the measure of correspondence of these meanings. The author starts from the theory of conceptual metaphor, prototypes theory, and the concept of folk model. The principle of metaphoric thinking is seen namely in metaphoric projection of concepts from the source area based on early pre-conceptual sensual- motoric experience to the goal area that is represented by more abstract concepts. The study of personality meanings attributed to particular elements and their correspondence was realized by the means of semantic differential and the list of personality descriptors (trait adjectives). The sample size was 82 for semantic differential and 54 for the list of adjectives. The results showed statistically significant correspondence in attributing elements in the majority of adjectives. The most powerfully differentiated was the human-fire, as strong, active, energetic, and emotive and also human-earth, perceived as judicious, rigid, and safe. The smaller correspondence was shown in humanwater, seen as an weak individual, adaptable, and sensitive and in human-air, as an optimistic, active, and carefree person.