a1_Cíle. Cílem této studie je prezentovat původní český dotazník KLI-P, který měří psychosociální klima porodnice z perspektivy rodiček. Soubor a procedura. K účelům kvalitativní analýzy byla zpracována data ze 189 porodních příběhů a 44 polostrukturovaných rozhovorů s rodičkami. První verze dotazníku byla administrována u vzorku 760 rodiček. Finální verze dotazníku byla ověřována na reprezentativním vzorku 762 českých rodiček. Statistická analýza. Struktura nástroje byla zkoumána explorační a konfirmační faktorovou analýzou. Vnitřní konzistence jednotlivých škál byla měřena Cronbachovým koeficientem alfa. Při ověřování souběžné validity nástroje byly analyzovány korelace jednotlivých škál i hrubého skóru dotazníku s empirickými kritérii v podobě položek zjišťujících celkovou spokojenost žen s péčí v porodnici Pearsonovým korelačním koeficientem. Výsledky. Explorační faktorová analýza dotazníku poukázala na existenci následujících komponent na porodnickém oddělení (PO) i oddělení šestinedělí (OŠ): vstřícnost a empatie zdravotníků, kontrola rodičky a její podíl na rozhodování, podávání informací a dostupnost zdravotníků, nadřazenost a nedostatek zájmu, fyzické pohodí a služby. Konfirmační analýza ukázala, že tyto faktory neposkytují vyčerpávající charakteristiku faktorové struktury dotazníku, nicméně interpretovatelnost a obsahová validita komponent dostatečně motivují jejich použití. Vnitřní konzistence jednotlivých škál měřená Cronbachovým koeficientem alfa se pohybuje od 0,74 do 0,93 pro PO a od 0,73 do 0,93 pro OŠ. Vysoká obsahová a empirická (souběžná) validita a vysoká reliabilita svědčí pro to, že dotazník KLI-P je užitečným nástrojem v klinické praxi i psychologickém výzkumu., a2_Jeho výhodou je rovněž časová nenáročnost a snadný způsob administrace., Objectives. The aim of the study is to present an original Czech questionnaire KLI-P designed to measure the psychosocial climate in maternity hospitals as reflected by the parturients. Subject and setting. Qualitative data analysis of 189 narratives about the childbirth and 44 semistructured interviews was performed. The first version of the KLI-P was administered to 760 parturients. The final version of the KLI-P was verified on a representative sample of the Czech parturients (N = 762). Statistical analysis. Exploratory and confirmatory factor analyses were used to examine underlying structure of the instrument. Cronbach‘s α was calculated to assess the internal consistency of the component scales. To assess the concurrent validity, correlations between questionnaire scales and four empirical criteria items were examined. Results. Exploratory factor analysis of the KLIP identified the following dimensions of psychosocial climate for both delivery (DU) and after-birth units (ABU): helpfulness and empathy, control and involvement in decision-making, communication of information and availability of caregivers, dismissive attitude and lack of interest, physical comfort and services. Cronbach's alpha of individual scales ranged from 0,74 to 0,93 for DU and from 0,73 to 0,93 for ABU. With high content and concurrent validity and high reliability, as well as short and easy administration, the KLI-P appears to be a useful tool for clinical practice and research., Lea Takács [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. Propoziční hustota (PH), psycholingvistické měřítko, koreluje s kognitivní kapacitou ve starším věku. Tato studie zjišťuje rozdíly v propoziční hustotě v orálních výpovědích na téma z nedávné minulosti u osob zdravých a s mírnou kognitivní poruchou (MKP). MKP je v současnosti přijímána jako prodromální stádium Alzheimerovy nemoci (AN). Soubor. Soubor zahrnoval 33 osob s MKP a 32 zdravých kontrol (průměrný věk 73 let). Obě skupiny byly vyrovnané, a to co do věku a úrovně dosaženého vzdělání. Dle očekávání se lišily v skóru MMSE, který je považován za zjednodušené vyjádření úrovně kognitivního stavu. Hypotézy. Nižší PH byla očekávána u osob s MKP, neboť úkol zatěžoval vybavení z novopaměti. Přičemž obtíž se zapamatováním nových informací, a tedy i vybavením z novopaměti, je jedním z jádrových symptomů AN., a2_Analýza a výsledky. Průměrná propoziční hustota u pacientů s MKP činila 48,74 % (sm. odch. 5,78), u kontrolního vzorku seniorů bez kognitivních poruch to bylo 53,06 % (sm. odch. 4,56). Studentův t-test prokázal statisticky významný rozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Cohenovo d 0,83 reprezentuje velký efekt příslušnosti ke skupině. Omezení. Nejpodstatnějším omezením této studie je heterogenita diagnostické jednotky MKP. Dalším omezením byla neznalost premorbidní kognitivní úrovně zdravých kontrol, proto je možné, že v kontrolní skupině byly osoby s již počínající kognitivní poruchou, jež byla při jednorázovém vyšetření nezachytitelná., b1_Objectives. It has been shown that propositional density (PD), which roughly corresponds to the number of ideas expressed in a text of given length, is related to cognitive performance in the older age. The present study investigated differences in propositional density in oral language production between healthy seniors and patients with mild cognitive impairment (MCI). MCI is generally accepted as a prodromal stage of Alzheimer’s disease (AD). Sample and setting. The sample included 33 MCI persons and 32 healthy controls (mean age 73 years). The groups were equivalent as for the age and education. As expected, there was a significant difference between Mini-Mental State Examination (MMSE) scores between the groups, with MMSE being a simplified measure of their cognitive status. Hypotheses. Lower PD was expected in MCI persons, as the task required recent past recall which is considered one of the early deficiencies in early AD and MCI due to AD., b2_Statistical analysis. Mean PD across groups was compared using the independent samples t-test. Results. Mean propositional density in MCI persons was 48,74% (SD 5,78), and in healthy controls 53,06% (SD 4,56). The difference was statistically significant (p<0,001). Cohen’s d 0,83 represents a large effect size for the group difference. Study limitations. The main limitation is the heterogeneity of the MCI group. Also, the detailed cognitive status of the healthy controls is unknown. Thus the group could include persons with some cognitive impairment which has not been detected yet., Hana Štěpánková, Filip Smolík, Martin Vyhnálek, Tomáš Nikolai, Karolína Horáková, Markéta Niederlová., and Obsahuje seznam literatury