Český národní program "Zdraví 21", zahájený v roce 2002, zcela selhal v oblasti primární prevence. V první dekádě jeho plnění se zdravotně významné komponenty životního stylu (kuřáctví, stravovací zvyklosti, nadváha, pohybová aktivita, alkohol, drogy) v české populaci nezlepšily, ale naopak, v některých směrech dále upadaly. Incidence hromadných neinfekčních onemocnění narůstala. V připravovaném programu na léta 2015–2020 by bylo třeba v uvedených směrech dosáhnout obratu. Jsou diskutovány předpoklady k naplnění tohoto cíle., The Czech national programme "Health 21", launched in 2002, completely failed in the field of primary prevention. The health determinants of life style (smoking, diet, overweight, physical activity, alcohol, drugs) did not improve in the 2002–2011 period. On the contrary, they got worse in some aspects. The incidence of mass non-infectious diseases increased. In the new programme in preparation for the period 2015–2020, a turn for the better should be reached. Prerequisites to it are discussed., Jaroslav Kotulán, and Literatura
Nosičky vrozených mutací genů BRCA1 nebo BRCA2 mají ve srovnání s běžnou populací žen významně zvýšené riziko onemocnět nádory prsu a vaječníků. Proto je jim poskytována specializovaná péče, jejíž součástí je provádění kroků, které snižují riziko onemocnět. Součástí postupů primární prevence jsou intervenční metody (profylaktická mastektomie a adnexektomie), doporučení k úpravě životního stylu a chemoprevence, sekundární prevence pak zahrnuje intenzivní screening. Článek seznamuje se současným stavem vědomostí ve světě a shrnuje též vlastní zkušenosti autorů., BRCA1 and BRCA2 mutation carriers have substantial risk of breast and ovarian cancer development. To decrease this risk, various surgical and nonsurgical primary prevention procedures are currently offered at specialized institutions. Among them, prophylactic bilateral salpingooophorectomy and prophylactic mastectomy are used most frequently. The other include chemoprevention and the modification of life style habits., Jan Novotný, Martina Zimovjanová, and Lit.: 11
Tradiční přístupy a metody používané ve studiích zabývajících se epidemiologií zhoubných nádorů byly v řadě případů neúspěšné, pokud se jednalo o identifikaci kauzálních faktorů potenciálně souvisejících s výskytem příslušného novotvaru. Neúspěch obvykle spočíval v nedostatečném respektu k validitě studií ohledně počtu probandů nebo v nedostatečné charakteristice míry expozice u případů. V souborném referátu jsou diskutovány obě zmíněná úskalí. Multicentrické studie jsou alternativou dřívějších přístupů, zajišťují dostatečný rozsah do studie zahrnutých případů i kontrol a zmírňují důvody ke kritickým postojům vůči metaanalýzám nezávislých studií. Individuální multicentrické studie mohou být hodnoceny po vytvoření společné databáze, nebo vyhodnoceny jednotlivě a pak společně hodnoceny obvyklými metodickými postupy pro metaanalýzu. Multicentrické studie, rozsáhlé kohortové studie, nebo retrospektivní studie případů a kontrol poskytují také mimořádnou příležitost studia genomických, epigenetických a metabolomických aspektů studovaných zhoubných novotvarů spojených jak se životním stylem, tak s faktory prostředí. Optimalizace metod odhadu expozice a redukce s nimi spojených nejistot, reprezentují klíčovou a současně nejobtížnější komponentu tohoto druhu studií. Využití biomarkerů při respektování principu plausibility zjištěných nálezů představuje v uvedeném kontextu možnost významného zlepšení současné situace. V závěru je prezentován názor, že odhad rizika i princip předběžné opatrnosti by neměly být nahlíženy jako protichůdné principy, ale spíše pojímány jako komplementární přístupy v závislosti na údajích, které jsou k rozhodování v konkrétním případě k dispozici. Oba přístupy mohou být využity pro návrh adekvátních politických rozhodnutí nejen o míře odhadu rizika expozice karcinogenům, ale i v případě širokého spektra jiných rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka., The traditional approaches and study designs in cancer epidemiology have not been very successful in identifying and evaluating adequately the potential risk and/or protective factors associated with the disease. The main reasons for the failure were often due to not relevant care to principles of validity of study pattern, small study sample size, and inadequate exposure data. In this paper, issues and approaches relevant to these two challenges are discussed. Multicentre study were proposed as a way to increase study size and to mitigate criticism about meta-analysis of independent studies. A multicentre study of large cohort or case–control studies also offers an exciting opportunity to study the contribution of genomics, epigenomics and metabolomics events that may be causally associated with life-style and environmental risk factors for human health. Optimizing methods for exposure assessment and how to reduce exposure misclassification represent a difficult component in epidemiology studies. A potentially useful approach for improving exposure estimate is to rely on biomarkers of exposures. Finally, it is argued that risk assessment and the precautionary principle should not be viewed as conflicting paradigms but, rather, as a complementary approach for developing appropriate policies to address risks posed by human exposure to carcinogens and a wide spectrum of other health hazards. genomics of cancer, meta-analysis, epigenomics, metabolomics., Vladimír Bencko, and Literatura