Od 11. do 13. října 2007 se v Helsinkách konala 15. konference Evropské asociace veřejného zdravotnictví. Konference byla vynikající po stránce vědecké i organizační a přispěla jak k rozšíření profesionálních kontaktů, tak ke vzájemnému porozumění. Jejím hlavním tématem byla "Budoucnost veřejného zdravotnictví ve sjednocené Evropě"., The 15th Conference of the European Public Health Association (EUPHA) was held from 11 to 13 October 2007 in Helsinki, Finland. The EUPHA Conference has reached an excellent scientific standard, a high level of organisational quality and a strong sense of professional commitment. The overall theme of the 15th EUPHA Conference was "The Future of Public Health in the Unified Europe"., Jan Holčík, and Lit.: 2
Tradiční přístupy a metody používané ve studiích zabývajících se epidemiologií zhoubných nádorů byly v řadě případů neúspěšné, pokud se jednalo o identifikaci kauzálních faktorů potenciálně souvisejících s výskytem příslušného novotvaru. Neúspěch obvykle spočíval v nedostatečném respektu k validitě studií ohledně počtu probandů nebo v nedostatečné charakteristice míry expozice u případů. V souborném referátu jsou diskutovány obě zmíněná úskalí. Multicentrické studie jsou alternativou dřívějších přístupů, zajišťují dostatečný rozsah do studie zahrnutých případů i kontrol a zmírňují důvody ke kritickým postojům vůči metaanalýzám nezávislých studií. Individuální multicentrické studie mohou být hodnoceny po vytvoření společné databáze, nebo vyhodnoceny jednotlivě a pak společně hodnoceny obvyklými metodickými postupy pro metaanalýzu. Multicentrické studie, rozsáhlé kohortové studie, nebo retrospektivní studie případů a kontrol poskytují také mimořádnou příležitost studia genomických, epigenetických a metabolomických aspektů studovaných zhoubných novotvarů spojených jak se životním stylem, tak s faktory prostředí. Optimalizace metod odhadu expozice a redukce s nimi spojených nejistot, reprezentují klíčovou a současně nejobtížnější komponentu tohoto druhu studií. Využití biomarkerů při respektování principu plausibility zjištěných nálezů představuje v uvedeném kontextu možnost významného zlepšení současné situace. V závěru je prezentován názor, že odhad rizika i princip předběžné opatrnosti by neměly být nahlíženy jako protichůdné principy, ale spíše pojímány jako komplementární přístupy v závislosti na údajích, které jsou k rozhodování v konkrétním případě k dispozici. Oba přístupy mohou být využity pro návrh adekvátních politických rozhodnutí nejen o míře odhadu rizika expozice karcinogenům, ale i v případě širokého spektra jiných rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka., The traditional approaches and study designs in cancer epidemiology have not been very successful in identifying and evaluating adequately the potential risk and/or protective factors associated with the disease. The main reasons for the failure were often due to not relevant care to principles of validity of study pattern, small study sample size, and inadequate exposure data. In this paper, issues and approaches relevant to these two challenges are discussed. Multicentre study were proposed as a way to increase study size and to mitigate criticism about meta-analysis of independent studies. A multicentre study of large cohort or case–control studies also offers an exciting opportunity to study the contribution of genomics, epigenomics and metabolomics events that may be causally associated with life-style and environmental risk factors for human health. Optimizing methods for exposure assessment and how to reduce exposure misclassification represent a difficult component in epidemiology studies. A potentially useful approach for improving exposure estimate is to rely on biomarkers of exposures. Finally, it is argued that risk assessment and the precautionary principle should not be viewed as conflicting paradigms but, rather, as a complementary approach for developing appropriate policies to address risks posed by human exposure to carcinogens and a wide spectrum of other health hazards. genomics of cancer, meta-analysis, epigenomics, metabolomics., Vladimír Bencko, and Literatura
Prioritou Evropské zdravotní politiky jsou lidé a jejich zdraví, se všemi okolnostmi, které je ovlivňují. Zdravotní politika je charakterizována zřetelným zájmem o zdraví a spravedlnost ve všech politických aktivitách a odpovědností za jejich zdravotní důsledky. Evropská zdravotní politika je založena na mnoha strategických dokumentech, jako je program Zdraví 21, který je od roku 1998 osnovou evropské zdravotní politiky, a Druhý akční program Společenství ve zdravotní oblasti pro léta 2008-2013, který schválil Evropský parlament a Rada. Evropská zdravotní politika je slibným motivem i dobrým příkladem pro zdravotní politiku v České republice., Priorities of the European health policy are people and their health with all its determinants. Health policy is characterized by an explicit concern for health and equity in all areas of policy and by accountability for health impact. European health policy is based on many strategic documents, such as Programme Health 21 which is the framework of European health policy since 1998 and the Second Programme of Community Action in the Field of Health 2008-2013 which was adopted by the European Parliament and Council. European health policy is a promising motivation and a good example for health policy in the Czech Republic., Jan Holčík, and Lit.: 22
Druhá část dvoudílného článku je věnována syntéze poznatků, které jsou relevantní z pohledu zkoumání vlivu výzkumu v oblasti public health na tvorbu a realizace zdravotní politiky. V textu jsou představeny nejvýznamnější výzkumné instituce, které v dané oblasti působí, včetně jejich klasifikace podle organizační formy. Dále je představen a analyzován příklad mutidisciplinárního centra, který by mohl být inspirativní z hlediska praxe ČR. V závěru je diskutován vztah aktérů a využití poznatků public health v praxi tvorby a realizace politiky zdraví veřejnosti., The second part of the paper is deals with the synthesis of relevant knowledge in the field of health system research utilization in policy-making. The text summaries most relevant public health research institutions, including their classification according to legal status. The attention is paid also to the analysis of the multidisciplinary public health research centre that could be interested as a good practice example for the situation in the Czech Republic. In the last part deals with the value oriented discussion of the public health research utilization in the health policy-making process., Miroslav Barták, and Lit.: 18
2. konference evropského veřejného zdravotnictví se konala od 25. do 28. listopadu v Lodži. Byla organizována Evropskou asociací veřejného zdravotnictví. EUPHA je zastřešující organizací pro evropské odborné společnosti veřejného zdravotnictví. Byla založena v roce 1992. Jde o mezinárodní, mezioborovou, vědeckou a odbornou organizaci sdružující okolo 12 000 odborníků z oblasti veřejného zdravotnictví ze 40 evropských zemí. Hlavním tématem konference bylo: „Humánní ekologie a veřejné zdravotnictví“., The 2nd European Public Health Conference was held from 25 to 28 November in Lodz. It was organized by the European Public Health Association. EUPHA is an umbrella organisation for public health associations in Europe. Founded in 1992, EUPHA is an international, multidisciplinary, scientific and professional organisation, bringing together around 12 000 public health experts from 40 countries in Europe. The overall theme of the conference was ”Human Ecology and Public health”., Jan Holčík, and Lit.: 3