Tato studie je věnována podrobnější komparativní analýze základních deskriptivních dat a proměnných,
jež byly získány na základě monitoringu české legislativy za rok 2012.Provádí se na pozadí vybraných
chronologických souřadnic, které umožňují porovnávat výsledky ukazatelů (proměnných) dosažené
za rok 2012 s dlouhodobými časovými řadami již od roku 1918, ale soustřeďuje se rovněž na zobrazení
recentního, tedy posledního pětiletého období.Umožňuje tak porovnávat stav a vývoj české legislativy z hlediska
její formální struktury (typy legislativních dokumentů, vztah zákonných a podzákonných forem),
z hlediska její odvětvové dynamiky (systematizace základních legislativních dokumentů na základě jejich
příslušnosti do tradičních právních odvětví) v příslušných obdobích, ale též z hlediska kvantitativních
přírůstků na úrovni jednotlivých typů legislativních dokumentů a nakonec i z hlediska uplatnění faktoru
změny v legislativě. Výsledky jsou prezentovány formou přehledných tabulek a shrnujících komentářů.
Potvrzují zejména pokračující hypertrofii novelizačních legislativních dokumentů na úrovni zákonů a primárních
předpisů, jakož i tendenci k narůstání podílu soukromoprávních odvětví na nové legislativě ČR.
Poprvé jsou v rámci tohoto ročního kvantitativního přehledu a analýzy české legislativy prezentovány
změny v legislativě též prostřednictvím struktury základních právních odvětví včetně základní systémové
proporce veřejného a soukromého práva. and This focuses on the comparative analysis of the basic descriptive data and quantitative variables obtained through monitoring of the Czech legislation in the year 2012. It is performed against the background of selected chronological coordinates enabling comparison of results, values
of defined variables indicated for the year 2012 with long term series of the same kind of data starting in 1918. It is also concerned with the recent period of five years. The article presents us with the possibility to compare the state and development of the Czech legislation from the point of view of its formal structure (types of legislative documents like acts or statutes, announcements, orders etc.), systematisation according to traditionally accepted basic legal branches (like civil or penal law etc.) and their proportions in legislation during the observed period, from the point of view of quantitative additions of definite types of legislative documents and the factors of change (level of novelisation) in legislation. The results of our analysis are presented through tables and general commentaries.
They show the continuing hypertrophy of changes of legislative documents especially at the level of statutes and the so called primary legislation and tendency to expand the proportion of private branches in legislation of the Czech Republic. This article presents the changes in legislation for the
first time also using the structure of basic branches of law as it is projected in the system of legislative documents including the primary systemic proportion of private and public law.
Viktor Knapp byl jednou z nejvýznamnějších osobností v historii českého a československého práva. Tento text se zaměřuje na Knappovu práci v oboru právní informatiky, informační teorie práva a práva informačních a komunikačních technologií a argumentuje tezi, že je i po několika dekádách v mnoha ohledech stále vhodná výjimečné pozornosti. Následující text je rozdělen do pěti minut věnovaných současné podobě základních konceptů právní informatiky, tj. chápání práva jako informačního systému, úloze informačních a komunikačních technologií, možnostem automatizované tvorby právních informací a konečně konceptu ticha. Čtyři z uvedených minut zabývají se otázkami, které strukturálně vycházejí z Knappova chápání rozsahu a úlohy právní informatiky. Pátá minuta naproti tomu vymezuje se vůči Knappovu názoru, že totiž role právní informatiky je čistě instrumentální. V tomto ohledu jsou představeny argumenty konkurenční teze, že přes absenci logických a matematických metod ke zpracování komplexních obsahových otázek práva, z nich především spravedlnosti, je povinností právní informatiky permanentně konfrontovat obsah práva se základní teleologií informačních technologií a samotné informace (tj. s účelem pomoci lidstvu čelit entropii). Na konci páté minuty pak je představen intuitivní návrh metody k dosažení obsahového zkvalitnění současného práva (tj. ke zvýšení jeho organizační hodnoty) prostřednictvím redukce hluku. and Viktor Knapp was one of most influential figures of the history of Czechoslovak and Czech Law. This paper focuses namely on Knapp’s work in the field of legal informatics, information theory of law and law of information and communication technologies arguing that many of his teachings that are now aged many decades are still worth exceptional attention.
The text is structured into five minutes explaining the recent shape of fundamental concepts of legal informatics: the understanding of law as information system, the role of information and communication technologies in law, possibilities of automated creation of legal information, information
rights and the concept of silence.
Four of these minutes elaborate on concepts that are structurally based on Knapp’s understanding of the scope and role of legal informatics. Fifth minute, however, is critical to Knapp’s thesis as to the limits of legal informatics as purely instrumental discipline – in that respect, the paper argues that despite having no mathematical or logical instruments to tackle complex substantive issues in law, first and foremost fairness, it is a duty for legal informatics to permanently examine the substance of law against primary teleology of information technologies an information itself (i.e. to help the mankind to counter entropy).At the end of the fifth minute, the paper intuitively suggests that recently proper method of substantive improvement of contemporary law (i.e. of improving its organizational value) is reduction of noise, i.e. promotion of silence.
Právní informatika v tomto roce slaví v České republice 50 let od svého založení. Její zakladatel, V. Knapp, ji koncipoval jako speciální obor zabývající se aplikací exaktních metod na právní jevy. Ačkoliv vlivem překotného technologického vývoje se od původních Knappových představ mnohé změnilo, základní orientace jim vytýčená však zůstává stejná. Jde o přesvědčení, že exaktní postupy činěné ve spolupráci lingvistů, matematiků a informatiků mohou přinést nové pohledy na právo, jak v oblasti teoretické, tak praktické. Orientace současného výzkumu v ČR na studium právního jazyka, právní ontologie a automatické zpracování právních textů s lingvistickou podporou, prováděná na rozsáhlých právních databázích se ubírá cestou zcela srovnatelnou s podobnými výzkumy prováděnými v Evropě i USA. V oblasti aplikací to není teorie, která zaostává, ale především státoprávní praxe. Je např. neuvěřitelné, že český stát nebyl dodnes schopen ani vytvořit centrální právní informační systém, ačkoliv jej Knapp v projektu ASPI navrhoval již v 70. letech. Knapp předpověděl v oblasti právní informatiky řadu aplikací a provedl dodnes inspirativní výzkumy. Vytvořil tak tradici, která je stále živá a hodná následování. and This year marks the celebration of 50 years from the foundation of legal informatics in the Czech Republic.V. Knapp, its founder, designed it as a special branch concerning the application of exact methods of legal phenomena.Although the original Knapp’s ideas have been changed by the
influence of rapid technology development, the basic orientation which was set up by him remains the same. It concerns the persuasion that exact procedures conducted with the cooperation of linguists, mathematics and informatics can bring new views to the law in the area of theory as well as practice. The orientation of contemporary research of the study of the legal language, the legal ontology and the automatic processing of legal texts with the linguistic support, which is provided by extensive legal databases in the Czech Republic, is aimed to the same target as the similar ones in Europe and the USA. In the area of application it is not the theory that lags behind but primarily the legal praxis of the state. For example it is unbelievable that the Czech state has not been able to create a central legal information system yet, although Knapp projected it in the project ASPI during the 70s. Knapp predicted in the area of legal informatics many applications and he conducted research which remains inspiring up to now. He created a tradition which is still alive and it is suitable to be followed.