Search

Start Over Subject molekulární biologie Date Unknown

12. Karas stříbřitý a jeho příbuzní

Creator:
Lukáš Kalous
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, zoologie, ryby, obojživelníci, plazi, molekulární biologie, virologie, imunologie, fyziologie, genetika, fishes, amphibians, reptiles, molecular biology, virology, immunology, physiology, genetics, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá taxonomií, reprodukční biologií, fylogenetikou, fylogeografií a introdukční historií ryb rodu karas (Carassius). Článek poskytuje souhrn poznatků, které jsou značně komplikované a spojené s jedinečným způsobem rozmnožování, definicí druhu a nepřesným chápáním biologie a systematiky těchto ryb v minulosti. Celá problematika je ještě daleko od svého kompletního vyřešení, ale současný pohled nám může pomoci v lepší péči o vodní prostředí., This article deals with the taxonomy, re­productive biology, phylogenetics, phylo­geography and introduction history of the fishes of the genus Carassius. It summarizes findings associated with their unique mode of reproduction, challenging species delimitation and insufficient understanding of the biology and systematics of these fishes in the past. Deeper insight into the biology of Prussian Carp (Carassius gibelio) will require more research, but the available re­sults can improve our understanding and management of the aquatic environment., Lukáš Kalous., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

13. Kreatinkinázový systém v kosterním svalu

Creator:
Jitka Žurmanová
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, zoologie, molekulární biologie, virologie, imunologie, fyziologie, genetika, antropologie, molecular biology, virology, immunology, physiology, genetics, anthropology, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Následující řádky přinášejí informaci o významném buněčném mechanismu, který pomáhá udržovat energetickou rovnováhu buněk v okamžicích náhlého zvýšení požadavku na dodávku energie. Tento mechanismus také usnadňuje přenos energeticky bohatých substrátů v buněčném prostoru k místům jeho spotřeby a je zvláště rozvinutý v buňkách, jejichž požadavky na dodávku energie v průběhu času značně kolísají a jsou schopné vysokého výkonu. Můžeme jej pozorovat ve svalových vláknech, srdečních myocytech, neuronech, ale i ve spermatických buňkách, které se po probuzení k aktivitě pokouší vyhrát závod s ostatními a splnit tím svoji biologickou úlohu., The article presents information on an im­portant cell mechanism that helps to maintain the energy balance in cells at mo­ments when there is a sudden increase in demand for energy supply. This mechanism also facilitates the transfer of ener­gy-rich substrata in cellular space to the locations of its consumption, and it is parti­cularly well-developed in cells that are ca­pable of high performance and their energy requirements vary considerably over time. We can observe it in muscle fibres, cardiac myocytes, neurons and sperm cells., and Jitka Žurmanová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

14. Liver glucocorticoid receptor and heat shock protein 70 levels in rats exposed to different stress models

Creator:
Filipović, D., Gavrilović, L., Dronjak, S., Demajo, M., and Marija B. Radojčić
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika, molekulární biologie, potkan, játra, stres (fyziologie), glukokortikoidy, molecular biology, Rattus norvegicus, liver, stress (physiology), glucocorticoids, protein 70 teplotního šoku, heat shock protein 70, 2, and 577
Language:
English
Description:
The aim of the present study was to define the stress-induced pattern of cytosolic glucocorticoid receptor (GR) and Hsp70 protein in the liver of male Wistar rats exposed to different stress models: acute (2 h/day) immobilization or cold (4 °C); chronic (21 days) isolation, crowding, swimming or isolation plus swimming and combined (chronic plus acute stress). Changes in plasma levels of corticosterone were studied by radioimmunoassay (RIA). The results obtained by Western immunoblotting showed that both acute stressors led to a significant decrease in cytosolic GR and Hsp70 levels. Compared to acute stress effects, only a weak decrease in the levels of GR and Hsp70 was demonstrated in chronic stress models. Chronically stressed rats, which were subsequently exposed to novel acute stressors (immobilization or cold), showed a lower extent of GR down-regulation when compared to acute stress. The exception was swimming, which partially restores this down-regulation. The observed changes in the levels of these major stress-related cellular proteins in liver cytosol lead to the conclusion that chronic stressors compromise intracellular GR down-regulation in the liver., D. Filipović, L. Gavrilović, S. Dronjak, M. Demajo, M. B. Radojčić., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

15. Mor, Yersinia pestis, blecha a člověk

Creator:
Konopásek, Ivo
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika, molekulární biologie, virologie, mor, hmyz, pathology, zoology, plague, insects, 2, and 577
Language:
Czech
Description:
Mor je zoonóza, jejíž epidemie sužují lidstvo od starověku. Od objevu bakteriálního původce moru A. Yersinem a S. Kitasatem uplynulo 120 let, během kterých byla tato choroba velmi dobře popsána jak z epidemiologického, tak z molekulárně mikrobiologického a evolučního hlediska. Studiem DNA izolované z ostatků obětí moru byl původce moru přímo prokázán u epidemií starých až 650 let. Vysoká mortalita při moru je dána neefektivním přenosem mezi hostiteli pomocí blechy jako vektoru., Plague is a zoonotic disease, the epidemics of which have troubled mankind since ancient times. During the last 120 years that have passed since the discovery of the plague bacillus Y. pestis by A. Yersin and S. Kitasato this infectious disease was described in detail, including its epidemiology, molecular microbiology and evolution. Ancient DNA isolated from the remains of plague victims have enabled us to establish Y. pestis as the causative agent in epidemics more than 650 years old. The high mortality of the plague is caused by an ineffective transfer by its flea vector., and Ivo Konopásek.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

16. Paleogenetika člověka - způsobí analýza archaické DNA revoluci v pohledu na lidskou evoluci?

Creator:
Miloš Macholán
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, zoologie, molekulární biologie, virologie, imunologie, fyziologie, genetika, antropologie, molecular biology, virology, immunology, physiology, genetics, anthropology, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Molekulární genetika vstoupila na antropologické kolbiště koncem 60. let, ale teprve přímá analýza archaické DNA (aDNA) z fosilních pozůstatků od 80. let umožnila přesnější vhled do evoluce našeho druhu ve středním a mladém pleistocénu. Navzdory různým „Jurským parkům“ totiž DNA po smrti organismu rychle degraduje a časové okno její možné analýzy je poměrně omezené. Navíc jsou vzorky kontaminovány DNA okolních organismů. Nicméně velice záhy se pozornost paleogenetiků soustředila na naše příbuzné - neandertálce. Analýza jejich genomu ukázala, že ~2 % jejich DNA se vyskytuje v genomu anatomicky moderního člověka s výjimkou subsaharské Afriky a celkový rozsah tohoto přenosu může dosahovat až 20 %. Křížení s neandertálci lidem zřejmě umožnilo snadnější adaptaci na chladnější podmínky eurasijského kontinentu, současně však přineslo i výskyt některých chorob. Překvapení přinesla sekvence aDNA izolovaná z článku prstu nalezeného v Denisově jeskyni na Altaji. Ukázalo se, že tento jedinec patřil k neznámému druhu odlišnému jak od moderních lidí, tak i od neandertálců. I tito hominini přispěli až 6 % svojí DNA do genomu některých současných populací člověka (JV Asie, Oceánie). Podle nejnovějších poznatků byl tok genů mezi homininy středního a mladého paleolitu poměrně složitý, byla např. detekována příměs neandertálské DNA v genomu denisovců, kteří navíc získali další sekvence od dalšího, blíže neurčeného druhu hominina. Posledním příspěvkem paleogenetiky do obrazu naší evoluce je sekvence mitochondriální DNA získaná ze zhruba 400 tisíc let starých fosilních pozůstatků heidelberského člověka (Homo heidelbergensis) ze Sima de los Huesos (Šachty kostí) z krasové oblasti Atapuerca ve Španělsku, která ukazuje na příbuznost tohoto druhu., Molecular genetics entered the arena of anthropology at the end of the 1960s, but only direct analysis of ancient DNA (aDNA) from fossils since the 80s has permitted a better insight into the evolution of our own species. Despite the rapid decomposition of DNA starting immediately after death, molecular geneticists are now able to retrieve and sequence aDNA tens or even hundreds of thousands years old. Paleogenetic studies of ancient humans and their relatives have revealed a rather complex picture of Middle and Upper Pleistocene hominins (Neanderthals, Denisovans, ante-Neander­thals etc.) and gene flow among them. New and exciting findings changing our views of the evolution of our own species are appearing with an accelerating pace., Miloš Macholán., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

17. Polyploidie u ryb

Creator:
Martin Flajšhans and Petr Ráb
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, zoologie, ryby, obojživelníci, plazi, molekulární biologie, virologie, imunologie, fyziologie, genetika, fishes, amphibians, reptiles, molecular biology, virology, immunology, physiology, genetics, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Polyploidie je důležitým evolučním mechanismem přispívajícím k biodiverzitě současných ryb a také významným nástrojem v akvakultuře. Tento článek podává přehled o mechanismech vzniku polyploidie a o kauzálním vztahu mezi hybridizačními událostmi a zvýšením stupně ploidie. Uvádí rovněž příklady využití specifických vlastností polyploidů v akvakultuře., Polyploidy is an important evolutionary mechanism contributing to the biodiversity of extant fishes, and it also represents a notable tool in aquaculture. This paper re­views the mechanisms by means of which polyploidy arises and the causal relation­ship between hybridisation events and elevation of the ploidy level. Utilization of specific traits of polyploids in aquaculture is also discussed., Martin Flajšhans, Petr Ráb., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

18. Pravěk ve střední Evropě - svědectví mitochondriální DNA

Creator:
Priehodová, Edita
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Antropologie, antropologie, molekulární biologie, virologie, imunologie, fyziologie, genetika, anthropology, molecular biology, virology, immunology, physiology, genetics, 1, and 572
Language:
Czech
Description:
Jedním ze zdrojů informací o pravěku je mitochondriální DNA (mtDNA). Díky mutacím, které v její molekule v průběhu času zcela přirozeně vznikají, lze rekonstruovat fylogenetický strom a datovat vznik jednotlivých větví i jejich další vývoj v jednotlivých oblastech světa. První evropské větve lidské mtDNA fylogeneze jsou zřejmě starší více než 50 tis. let a pocházejí s největší pravděpodobností z Předního východu. Díky mtDNA bylo rovněž zjištěno, jak se na složení evropského genofondu projevilo poslední maximum doby ledové před 20 tis. lety, kdy se kvůli ochlazení lidé stáhli do jihoevropských refugií a po oteplení před 15 tis. lety severnější oblasti znovu kolonizovali. Také se předpokládalo, že se vznikem zemědělství před 10 tis. lety proběhla další větší migrace z Předního východu. Ve střední Evropě je ale námi zjištěný příspěvek ,,neolitických“ mtDNA linií poměrně malý, takže se zemědělství v této oblasti šířilo spíše akulturací původních obyvatel, tedy přenosem kulturních dovedností. Výsledky odpovídají i demografickým modelům populačního růstu., According to the human mitochondrial DNA (mtDNA) phylogeny, European first branches seem to be more than 50 000 years old and may have originated in the Near East. MtDNA has also revealed how the composition of the European gene pool changed in association with the Last Glacial Maximum 20 000 years ago when the European population retreated into southern refugia and how after the amelio­ration of the climate some 15 000 years ago it re-colonized northern regions. The contribution of “Neolithic” mtDNA lineages in Central Europe has been determined as relatively small and agriculture probably spread more by the acculturation of indigenous inhabitants., and Edita Priehodová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

19. Proteinová sekrece buněk savců aneb jak si buňky povídají a jak jim naslouchat

Creator:
Helena Skalníková
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika, molekulární biologie, bílkoviny, analytické metody, molecular biology, proteins, analytical methods, 2, and 577
Language:
Czech
Description:
Komunikace mezi buňkami mnohobuněčného organismu je nezbytná k zajištění přežití organismu, správné funkce tkání a orgánů, tvorby energie, růstu a vývoje. Bílkoviny sekretované z buněk jsou hlavními molekulami, které zprostředkovávají mezibuněčnou komunikaci na malé i velké vzdálenosti. Většina sekretovaných bílkovin je z buněk uvolňována cestou přes endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát. Vývoj nových laboratorních technik pro studium sekretovaných bílkovin umožnil v posledním desetiletí studovat a popsat sekreci mnoha typů buněk., Communication among cells in a multicellular organism is fundamental for the correct functioning of organs and tissues, energy production, growth and development, to assure survival and reproduction of the organism. Proteins secreted by cells are principal molecules for intercellular communication at both short and long distances. Most of the secreted proteins are released through the endoplasmic reticulum – the Golgi pathway. The significant development of analytical techniques for detection of secreted proteins in the last 10 years has enabled us to explore the secretion of various cell types., and Helena Kupcová Skalníková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

20. Původ latinskoamerické flóry skrytý v DNA a role rozpadu Gondwany. I. Vikariance

Creator:
Potůčková, Anna and Daniel Stančík
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Botanika, botanika, fyziologie rostlin, molekulární biologie, genetika, botany, plant physiology, molecular biology, genetics, Latinská Amerika, 2, and 58
Language:
Czech
Description:
Přijetím konceptu deskové tektoniky v 60. letech 20. století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novější výzkumy a použití tzv. molekulárních hodin však ukazují, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala., The concept of plate tectonics accepted during the 20th century fundamentally altered general opinion on the origin of Latin American flora. South America formed a part of the ancient continent Gondwana, which had a unique flora. The separation of South America finished about 100 million years ago led to the isolation of its flora until the formation of the Isthmus of Panama about three million years ago. The current disjunctions of widely distributed tropical taxa originated after this disruption. However, recent studies based on molecular clock approaches show that the migration of biota between South America and the rest of the world occurred repeatedly even before the closure of the Isthmus., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public