Mobbing (šikanovanie na pracovisku) označuje dlhodobé hostilné správanie na pracovisku, ktoré vedie k negatívnym dôsledkom pre mobbovaných zamestnancov, pracovný kolektív i organizáciu. Výskum v tejto oblasti bol doposiaľ orientovaný primárne na zisťovanie prevalencie a foriem mobbingu, avšak iba málo pozornosti bolo venovanej otázke, ako sa napadnutí zamestnanci voči mobbingu bránia. Cieľom tejto štúdie je zaplniť túto medzeru a prezentovať prehľad výskumných zistení týkajúcich sa reakcií zamestnancov zasiahnutých mobbingom, a to ako vo forme úsilia mobbing zvládnuť (copingové stratégie) a/lebo mu vzdorovať (stratégie rezistencie). Zároveň autorky v nadväznosti na paradigmatický prístup k mobbingu (Samnani, 2013) ukazujú, že coping a rezistencia sú skúmané v rámci troch odlišných paradigiem: funkcionalistickej, interpretatívnej a postmodernej. Diskutujú teoretické a praktické implikácie koexistencie týchto paradigiem a formulujú odporúčania pre budúci výskum., Workplace bullying refers to long-term hostile behavior at work, with highly negative impact on targeted employees, work collectives, and organizations. To date, workplace bullying research has predominantly examined prevalence and forms of bullying. In contrast, considerably less attention has been paid to the ways in which targeted employees defy bullying at work. The aim of this paper is to address this gap by presenting an overview of research findings regarding strategies used by targeted employees to cope with and/or resist bullying at work. Following the paradigmatic approach in workplace bullying research (Samnani, 2013), the authors also show that coping and resistance have been explored within three different paradigms: functionalist, interpretative, and postmodern. They discuss theoretical and practical implications of the coexistence of these diverse paradigms and offer recommendations for future research., Mária Vitková, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Mobbing (neboli šikanování na pracovišti) označuje opakované agresivní chování na pracovišti zaměřené na jednu nebo více osob, které shledávají obtížným se tomuto jednání bránit. Sociálněvědní výzkum v průběhu posledních dvou desetiletí ukázal, že mobbing představuje relativně rozšířenou, byť zpravidla skrytou součást pracovních vztahů v soukromých i státních organizacích. Tento článek se zaměřuje na specifickou problematiku mobbingu ve vysokoškolském prostředí, pro které jsou typické relativně subtilní a nepřímé formy hostilního jednání, které nicméně mají devastující dopad jak na jedince, tak na fungování celé vzdělávací instituce. Autorka se na základě zahraničních výzkumů zabývá incidencí, formami, příčinami a důsledky mobbingu v prostředí vysokých škol. Jejím cílem je popsat zejména sociální a organizační faktory vzniku mobbingu, jako jsou intenzifikace práce, nejistota na pracovním trhu, komodifikace vzdělávání a další. V závěru diskutuje formy intervence vhodné pro sektor terciárního vzdělávání a předkládá doporučení pro budoucí výzkum. and Mobbing in higher education: an overview of international research
Mobbing (or workplace bullying) refers to a repeated aggressive behavior directed at one or more individuals who find it difficult to defend themselves. During the last two decades, social science research has shown that mobbing represents a relatively widespread, yet mostly hidden aspect of workplace relations both in private and state organizations. This paper focuses on mobbing in higher education, with a particular attention paid to mobbing at universities. Mobbing in higher education is characterized by relatively subtle and indirect forms of hostile behavior which, nevertheless, have devastating impact on its targets, as well as on educational institutions. Based on the overview of current international research, the author discusses the incidence, forms, causes, and consequences of mobbing in higher education. The paper further draws attention to social and organizational factors of mobbing, such as the intensification of workload, growing job insecurity, or commoditization of education. In conclusion, the author identifies forms of intervention suitable for the higher education sector and offers recommendations for future research.
Predkladaná štúdia sa zaoberá vzťahom sebaúcty a úspešnej verifikácie významných rolových identít mužov a žien. Cieľom práce bolo preveriť zistenia v oblasti teórie identity symbolického interakcionizmu na slovenskej výskumnej vzorke. Výskumná vzorka pozostávala zo 172 respondentov/tiek, aktuálne zamestnaných a žijúcich s partnerom/kou v spoločnej domácnosti. Miera sebaúcty bola zisťovaná Rosenbergovou škálou sebahodnotenia. Mobbing bol skúmaný pomocou The Negative Acts Questionnaire a Dotazníkom zameraným na zisťovanie mobbingu na pracovisku a v rodine. Na zistenie miery úspešného rodinného a pracovného sebapotvrdenia bola zostrojená špeciálna metodika. Zistené boli genderové rozdiely vo významných prediktoroch variancie sebaúcty, ktoré sú považované za dominantné rolové identity. U mužov to bola hlavne práca, u žien bolo zistené rovnomerné zastúpenie pracovných a rodinných identít. Potvrdili sa aj ďalšie rodové rozdiely vo vplyve mobbingu na sebaúctu respondentov/ tiek. Pokles sebaúcty pracovne mobovaných sa prejavil len u mužov.