Původní pětipodlažní nárožní budovu navrhl pro Alföldi Vásúta architekt Grosse. V roce 1884 došlo k její přestavbě podle plánů Miklóse Ybla (Schubert a Hikisch). Sochařskou výzdobu provedla firma Szándház, bratři Károly a Ferenc. V přízemí nad vchodem proti sobě v obou cviklech dvě dívčí okřídlené postavy v antických řízách - obě mají na hlavě a v ruce vavřínový věnec, dívka vpravo drží v levé ruce plmovou ratolest. Nad vchodem v prvním patře dvě ženské alegorické postavy v antických drapériích (socha typickým způsobem nahozená maltou údajně svědčí pro autorství Károly Szandháze). První žena, levou nohu spočívá na glóbu, drží v pravé ruce hůl se dvěma hady (chybí vršek, kde možná byla křídla, patrně se jedná o kaduceus), v levé ruce drží svitek (Obchod). Druhá žena drží v levé ruce kladivo, v pravé ozubené kolo, pravou nohu má položenou na kovadlině (Průmysl)., Déry 1991, s.112, and Génius symbolizuje sílu plodivého ducha, obdobný význam má jeho ženská podoba, někdy spojovaná s bohyní Juno, s atributy vavřínovým věncem a palmovou ratolestí. Ve spojení s personifikacemi obchodu a průmyslu géniové vyjadřují víru v sílu tvořivého lidského ducha, oslavu podnikání.
Nároží vpravo nahoře pod římsou, první dvojice zleva: bezvousý mladík s kyjem na pravém rameni, kolem beder má uvázanou lví kůži pravicí drží fasces (Theseus); vedle stojí žena, pravou rukou společně s mladíkem drží fasces (Republika). Druhé sousoší: žena drží v pravé ruce svěšené podél těla palmovou větévku, v pozdvižené levici drží vavřínový věnec (Victoria); vedle ní stojí vousatý muž v čapce, drží kladivo spočívající na kovadlině (Vulkán). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou: zleva nahá mladá žena (Venuše) držící štít s portrétem vousatého muže (Michelangelo?) - alegorie Umění, vpravo nahý mladý muž drží v pravé ruce pochodeň, vedle něho svitek, v levé ruce drží okřídlené kolo, u jeho nohou foukající andílčí hlava - alegorie předpokladů Pokroku., Medvey 1939, s. 59; Déry 1991, s. 40; Gábor s 2002, s. 15-17., and Žena, která společně s mladíkem drží fasces - symbol republiky, jako celek představuje personifikaci Athénské republiky. Dvojice stojící vedle, Victoria a Vulkán (oslava vítězství Průmyslu). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou (alegorie Umění a Pokroku). Postavy na nároží vpravo lze jako celek interpretovat jako alegorii Občanské svornosti a Hospodářské prosperity.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Původně kasino, v roce 1899 zde byl otevřen první ženský klub. Dnes v přízemí kino a kavárna Puškin. V průčelí do Kossuth Lajos utca, ve čtvrtém patře, čtyři alegorické plastiky. První zleva: vousatý muž, v levé ruce drží knihu, na zemi vedle něho další knihy a sova (Věda); druhá: žena s miskou v pravé, snítkami v levé ruce za ní naznačený kmen stromu s plazícím se hadem (Hygie, Zdraví); mladý muž, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou se opírá o meč, vpravo vedle něho kovadlina (Zákon); čtvrtá: mladá žena, levou rukou se opírá o velkou knihu zdobenou křížem, v ruce drží olůvko (Víra). and Déry 1991, s. 122; Dent 2002, s. 122; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 48.
Nárožní čtyřpodlažní novorenesanční budova. Rohová fasáda a fasáda do Párisi utca je zdobená figurami (J. Gastell, Bécs). Nad portálem hlavního vchodu jsou dvě ženské okřídlené postavy, obě nad vchodem drží feston, jedna drží v levé ruce palmový list, druhá v pravici dubovou snítku. Nad portálem do boční Párisi utca jsou podobně zobrazeni putti nad okny v přízemí. V prvním patře tuto fasádu zdobí dvě sousoší a dvě alegorické postavy. Vlevo stojící žena, která drží telegrafní sloup, vedle ní z obou stran dva chlapci se svitky - alegorie telegrafu. Druhá plastika představuje alegorii obchodu - ženská postava s atributy Merkura (okřílený klobouk, kaduceus, měšec, za ní na zemi balík), třetí plastika představuje alegorii průmyslu - postava ženy, v levé ruce drží ozubené kolo, v pravé kladivo. Poslední sousoší je alegorií Dálkového obchodu - stojící žena, před ní globus na podstavci, po pravé i levé straně chlapci s balíky. Maďarské prameny nejsou v učení autorství stavby shodné. Podle Déryho (1991, s. 8) budova vznikla v letech 1871-1873, architektem byl Henrik Koch, vnitřní mozaiky vytvořil Gyár Oberalmi (ze Salzburgu), ornamentální dekorace Oppenheimer a Turneszky; figurální sochy: Gastell J. (z Bécse). Podle Töröka (1997, s. 121) je architektem budovy Antal Skalniczky. and Déry 1991, s. 88; Török 1997, s. 121-122
Nahá Venuše drží v natažené levici plášť, který si svlékla (jeho záhyb je vidět mezi jejíma nohama), před ní stojí Amor a natahuje k ní levici. Před Venuší kovadlina, u které pracuje nahý Vulkán. Sedí na skále a v levé ruce drží na kovadlině plát kovu, pravá ruka s kladivem je již zdvižena. Kovadlina stojí na kruhové bázi zdobené okřídlenými monstry (lví hlava, ženské poprsí). Před kovadlinou leží na zemi přilba, za ní je zapálené ohniště. Za Vulkánem je cihlová zeď naznačující Vukánovu kovárnu, stromy a palmy na obou stranách., Bažant 2006#., and Podle Vergilia si Venuše v ložnici na Vulkánovi vyprosila zbroj a poté, co se s ním milovala, božský kovář ihned odešel do své dílny, aby ji vyrobil. Na pražském reliéfu jsou tyto události shrnuty do jednoho výjevu. Venuše se sice teprve odhaluje, ale Vulkán už pilně pracuje na slíbené zbroji, přilba je již hotová a leží vedle kovadliny. Tato kompozice Paola della Stella připomíná malbu, která je dnes v Národní galerii v Praze, dílo Maartena van Heemskerck z roku 1536, určené pro radnici v Harlemu.
Kancelářský dům pojišťovny Continentale (akciová pojišťovna v Praze zal. 1921), dnes Komerční banka a.s. Tato pojišťovna zajišťovala krupobitní pojištění. Sochařská výzdoba na průčelí, čtyři sokly v 1. patře, zleva nahý muž s provazy (Doprava (?), nahá žena se srpem a snopem obilí (Úroda), nahá žena, účes z dlouhých copů, s dítětem v náručí (Mateřství - Rodina), nahý muž s ozubenými koly a kovadlinou (Průmysl).
Kancelářský dům pojišťovny Continentale (pojišťovna zajišťovala krupobitní pojištění), dnes Komerční banka a.s. Sochařská výzdoba na průčelí 1. patra. Po levé straně nad vchodem do budovy čtyři sokly, na prvním nahý muž s kotvou a lanem (Lodní doprava), druhá je odhalená ženská postava se srpem a snopem obilí (Zemědělství), třetí nahá žena, účes z dlouhých copů, s dítětem v náručí (Rodina), čtvrtý nahý muž s ozubenými koly, kovadlinou a kladivem (Průmysl)., Svoboda - Noll - Havlová 2000, s. 278, and Jedná se o antikizující personifikace důležitých aspektů moderní doby (rodina, zemědělství, průmysl a přeprava zboží).
Nájemní tří - čtyřpatrový dům s risality podle plánů Hlávky (provedení Č. Gregor, F. Straka, B. Tesař). Na fasádě hlavního průčelí do Vodičkovi ulice (ve cviklech portálů, vlysy nad okny, po stranách risalitových oken ve čtvrtém patře, mezi okny třetího patra pod rovnou římsou) sgrafitová výzdoba. Postavy putů s nápisovou páskou a letopočty LP. 1890. Tři skupiny ženských alegorických postav (5, 7, 5) personifikace předpokladů prosperujícího kulturního života. Personifikace Věd a Umění, personifikace sedmi Ctností, personifikace Průmyslu, Dopravy, Zemědělství, Obchodu. Vpravo na fasádě: Průmysl (žena, ozubené kolo, štola, palmová ratolest, u nohou úl a včely, kleště, kladivo, kovadlina); Hornictví (žena, na hlavě kápě, přes rameno kopáč, v levé ruce košík, u nohou krystaly); Lodní doprava (žena, plachta, na hlavě klobouk, lodní příď u nohou, mušle, delfín); Zemědělství (žena, u nohou pluh ovinutý révou, v levici srp, klasy obilí, v loktuši ovoce, na hlavě květinový věnec); Obchod (žena, pokrytá hlava, pancíř, u nohou kotva, okřídlené kolo, levicí přidržuje kaduceus, v pravici rozvinutý svitek). and Baťková 1998, s. 423 - 424.
Freska: Vulkán (s pleší a rozcuchanými dlouhými vlasy, v krátké tunice s páskem, na nohou kožené boty) ková na kovadlině pancíř, který drží v kleštích, na zemi součásti zbroje. Napravo sedí polonahá Venuše (bílá tunika, zlatý plášť), před ní stojí Amor, který drží v obou rukou drátěnou síť (košile?). Výjev je situován do skalní sluje s arkádami, nalevo postava přinášející dříví. Výjev je inspirován dobovým holandským žánrovým malířstvím a je pojatý jako scéna ze současné kovárny, čemuž odpovídá prosté oblečení Venuše i to, jak nenuceně sedí na zemi. Kompozici můžeme srovnat například se zobrazením stejného tématu od Davida Tenierse Staršího (1638, Tokyo National Musem inv. n. D. 1991-0001). Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny., Karner 2007#, 132-134., and Vyvrcholením výzdoby Audienčnního sálu je nástropní fresko zobrazující Vulkána připravujícího zbroj pro Aieneia v přítomnosti jeho matky Venuše. Díky této zbroji se Aineias stane pánem Itálie a založí iuliovskou dynastii, od níž odvozovali svůj původ Habsburkové. Drátěná síť v Amorových rukou není důvodem, proč celý výjev chápat jako narážku na Vulkánovu past na Venuši a Marta (Karner 2007, 134). Tento výklad by navíc bylo těžké skloubit s výzdobou v Hlavním sále Valdštejnského paláce, kde je zobrazen vítězný Mars ve voze taženém čtyřspřežím.