Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků. Druhá část shrnuje historie jednotlivých jazyků od jejich kmenové minulosti zaznamenané antickými autory a zachycené v raných epigrafických památkách přes jejich literární tradice až po současnost. Přílohy zprostředkovávají hlavní modely genealogické klasifikace germánštiny mezi ostatními indoevropskými větvemi i vlastních germánských jazyků; srovnávací fonetiku a morfologii starých germánských jazyků; několik delších textů antických a středověkých autorů; přehled starogermánských písem; lexikostatistickou klasifikaci starogermánských jazyků a fríských dialektů. Bibliografie je rozdělena do dvou sekcí: (1) primární prameny; (2) (převážně) diachronní studie. ,The monograph consists of two main parts and two additional parts. The first part brings the oldest linguistic, epigraphical and archaeological information about early speakers of the Germanic languages. The second part summarizes histories of all individual languages from their tribal past recorded by the ancient authors and reflected in early epigraphic monuments through their literary traditions to the present. Appendices mediate main models of genealogical classification of both Germanic within the Indo-European family and the Germanic branch proper; comparative phonetics and morphology of the Old Germanic languages; several longer ancient and medieval texts; survey of the Old Germanic scripts; lexicostatistic classification of the Old Germanic languages and the Frisian dialects. Bibliography is divided into two sections: (1) Primary sources. (2) Diachronic studies.