Tento text, tematicky pokrývající pomezí kognitivní psychologie a analytické filozofie, se zaměřuje na psychologicko-filozofické aspekty možné aplikace základních jedno- a dvojdimenzionálních sémantických modelů na problematiku obsahu mentálních reprezentací. Přitom jsou sledovány zejména dvě hlavní línie. Jedním zájmem je nastínit debatu, kterou v této souvislosti vede extenzionalismus s externalismem na straně jedné a intenzionalismus s internalismem na straně druhé. Druhý zájem pak spočívá ve snaze o určité zhodnocení jednotlivých sémantických koncepcí z hlediska jejich přijatelnosti pro psychologii, s ohledem na její důraz na fenomenologickou povahu mysli.
The article concerns two basic approaches to the problem of epistemic belief-justification: internalism and externalism. It aims to show that internalism as wel as externalism, when confronted with the problem of philosophical skepticism, face various kinds of problems, which lead to implausibility of their respective accounts of justification. The author focuses especially on the externalist approach which was invented as a direct response to the threat of skepticism. The central part of the article contains a brief analysis of main attributes of externalism, and subsequently its criticism which aims to show that the criteria of justification proposed by externalists do not accomplish the basic function of distinguishing between justified and unjustified beliefs. The author argues that the discussed deficiencies of externalism result from its elementary rationale, which implies that they are incurable, and therefore the externalist criteria of justification inevitably fail., Článek se zabývá dvěma základními přístupy k problematice ospravedlnění epistemické víry: internalizmu a externalismu. Jejím cílem je ukázat, že internacionalismus, stejně jako externismus, když je konfrontován s problémem filosofického skepticismu, čelí různým druhům problémů, které vedou k nepravděpodobnosti jejich příslušných zpráv o ospravedlnění. Autor se zaměřuje především na externalizační přístup, který byl vynalezen jako přímá reakce na hrozbu skepse. Ústřední část článku obsahuje stručnou analýzu hlavních atributů externalismu a následně jeho kritiku, jejímž cílem je ukázat, že kritéria ospravedlnění navrhovaná externisty neplní základní funkci rozlišování mezi oprávněnými a neopodstatněnými vírami., and Martin Nuhlíček