In this text, I introduce the special feature of Religio: Revue pro religionistiku 20/1, 2012, "Religious Studies as a Scientific Discipline: A Delusion?". I briefly summarize the main argument of the original article "Religious Studies as a Scientific Discipline: The Persistence of a Delusion" by Luther H. Martin and Donald Wiebe, and those of the five responses by Hans Gerald Hödl, Hubert Seiwert, Radek Kundt, Tomáš Bubík, and Kocku von Stuckrad. At the end, I return to the EASR conference 2011 in Budapest, Hungary, where Martin and Wiebe's paper was originally presented, and comment on this event.
Slavistika se rozvíjí v několika proudech vědeckého badání, které nenarážejí na stejné potíže a nemají stejné možnosti výzkumu. Zatímco slovanská jazykověda může pracovat s poměrně homogenním a definovatelným materiálem, studie historické jsou nuceny brát v úvahu to, že se hranice slovanských pospolitostí měnily, že tyto pospolitosti často žily v těsnějším sepětí s některým z národů neslovanských než se svými slovanskými soukmenovci a že se jejich kultury mnohdy mezi sebou výrazně lišily. Literárněvědné zkoumání je ještě složitější, neboť neexistuje obecně platná definice národní literatury. V určitých obdobích a v některých literárních žánrech se jednotlivé slovanské literatury sbližuji, jindy se vzdalují. Pozice různých slovanských literatur a jejich vzájemné vztahy se proměňují. Bylo by třeba nadále zkoumat a interpretovat sféry, ve kterých se sbližuji, a zároveň vysvětlovat i jejich rozdílnosti. and Slavonic studies are developing in several streams which do not encounter the same difficulties and are not open to the same possibilities of research. While Slavonic linguistics can work with material that is relatively homogenous and clearly defined, the historical approach is more problematic because the Slav peoples differ from another, they have lived and often still live in close association with one or more other nations and their past and present are often more strongly bound with theirs non-Slavonic neighbours than with fellow Slavs living in a different social setting and with a different style of live. Literary research in the Slavonic field is still more complicated, because there is no generally accepted definition of a national literature and what the concept includes changes with the time. In certain periods and literary genres, the Slavonic literatures come closer to one another, in others, they grow further apart. It is necessary to go on exploring the domains in which they are growing alike and to explain theirs differences.