Aby byla píseň "historická", musí odrážet známou historickou skutečnost, samozřejmě umělecky, v estetických obrazech. Historická píseň bývá zbavena dějinných podrobností a tak její umělecké působení převažuje nad historickým faktem. Odstup od faktografičnosti však ani zdaleka nezmenšuje její historickou platnost. Píseň se stává ideálním, uměleckým obrazem historické skutečnosti. Autor rozebírá tvorbu několika známých autorů historických písní a ukazuje, že v některých písních převažuje historický obsah nad uměleckým projevem, v jiných zase naopak vítězí estetické působení a vlastní historická skutečnost je potlačena. Zjišťuje, že písně reagující na současnou nebo nedávnou událost jsou více méně faktografickými registracemi, zatímco u písní vztahujících se k historické skutečnosti dávno minulé převažuje umělecké vyjádření události a hrdinů. Zvláštní pozornost pak věnuje autor písním o Momčilu junákovi a o kraleviči Markovi, historických postavách ze 14. století, jež zaujímají ve folklóru Bulharů zvláštní postavení. and Um "historisch" zu sein, muss das Lied eine bekannte historische Tatsache, selbstverständlich künstlerisch, in ästhetischen Bildern, reflektieren. Das historische Lied wird von historischen Einzelheiten befreit, und so dominiert seine künstlerische Wirkung über der historischen Wirklichkeit. Das Abrücken vom Faktographischen verringert aber bei weitem nicht seine historische Gültigkeit. Das Bild wird zum idealen, künstlerischen Abbild der historischen Wirklichkeit. Der Autor analysiert das Schaffen einiger bekannter Autoren historischer Lieder und zeigt, dass in einigen Liedern der historische Inhalt über dem künstlerischen Ausdruck dominiert, während in anderen wiederum die ästhetische Wirkung die Überhand gewinnt und die eigentliche historische Wirklichkeit unterdrückt wird. Er stellt fest, dass Lieder, die auf ein gegenwärtiges oder nur jüngst vergangenes Ereignis reagieren, mehr oder weniger faktographische Registrationen sind, während bei Liedern, die sich auf ein längst vergangenes historisches Ereignis beziehen, der künstlerische Ausdruck der Ereignisse und Helden vorherrscht. Besonders Augenmerk widmet sodann der Autor den Liedern von Helden Momtschil und von König Marko, historischen Gestalten aus dem 14. Jahrhundert, die in der Folklore der Bulgaren eine Sonderstellung einnehmen.
Studie je věnována roz- manitým sociologizujícím, a později přímo i sociologickým způsobům, kterými v minulosti byla a dodnes je věda uchopována. Do sociologie se věda jako výzkumný předmět dostává spolu s osvícenskou ideou pokroku, na kterou v první polovině 19. století navazuje Auguste Comte. Teprve sociologie 20. století se však zbavila „historicismu", kterým byla sociologie nejen Comtova, ale samozřejmě i Marxova určována. Od 30. let minulého století (Merton) se pak věda stává zvláštním sociologickým tématem, které bude s postupujícím časem nabývat na síle (až po nedávný bloorovský a latourovský obrat). V samostatné části se pak prof. Petrusek věnuje fenoménem zpochybňování vědy, který spojuje s proměnami samotných našich společností. Svoji studii uzavírá zamyšlením se nad sociologickou metateorií., This study focuses on various forms of sociological accounts and understandings of science. It demonstrates that as an explanatory topic science enters the field of sociology together with the Enlightenment's idea of progress, which is then followed up by Auguste Comte in the early 19th century. However, it had taken many decades before sociologists were able to free themselves of " historicist" ways of thinking, which can easily be traced in Comte's and Marx's writings. Since the 1930s, science has become a distinct research topic within sociology (with Robert K. Merton as a leading figure) that is nowadays more and more in the centre of systematic disciplinary interest (with David Bloor or Bruno Latour as leading figures). In the final parts, the author inquires into the arguments against science and associates these arguments with the transformations of societies. Also the role of sociological metatheory is aligned with the prospects of socio- logical accounts of science., and Miloslav Petrusek.