Search

Start Over Subject gorgoneion

12. Praha, M.S. , Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy.

Creator:
Reiner, Václav Vavřinec
Publisher:
z Wrtby, Jan Josef hrabě
Subject:
book, bust, chariot, compasses, gorgoneion, lute, mallet, palette, shield, spear, wreath, Apollo, Geometria, Minerva, Musica, Pictura, putto, Sculptura, and Urania ?
Description:
Nástropní malba: polonahé Múzy na Helikónu (zleva doprava) - Geometrie (kružítko), Sochařství (kladivo a mramorová busta muže), Malířství (paleta) vybarvuje hlavu Gorgony na štítu, který drží putto, Hudba (loutna) a Úraníá (na klíně kniha, dívá se do dálky). K Malířství slétá na oblaku Minerva (přilba zbroj, červený plášť), v jedné ruce drží v vavřínový věnec, druhou natahuje ke štítu. Za Minervou je putto s jejím atributem, kopím, nahoře další dva putti, napravo přijíždí Apollón-Helios na voze taženém spřežením bílých koní., Preiss 1956#., Preiss 1970#., Neumann 1974#, č. 338., Vlček 1999#, 471-475., and Návštěva Minervy na Helikónu byla v západoevropském umění zobrazována již od 14. století a v barokním umění byla velmi oblíbeným námětem, ústřední postavení Múzy malířství je však velmi neobvyklý rys, který patrně koření v rudolfinském umění (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). Objednavatel malby, Jan Josef hrabě z Vrtby, byl v letech 1712-1734 zásupcem panovníka, nejvyšší zemským purkrabím, jehož oficiální sídlo bylo na Pražském hradě. Objednavatel se tak mohl přihlásit k odkazu císaře Rudolfa II. O významu Reinerovy kompozice svědčí její napodobenina, kterou Tuvora vytvořil v letech 1787-1789 pro Jana Vojtěcha Czernina z Chudenic (Kozel, Minerva a Múzy).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

15. Praha, Strahov, Obrazárna, Minerva a Múzy

Creator:
Wiskemann, Alexander
Type:
malba (olej na plátně)
Subject:
cornucopia, gorgoneion, helmet, musical instruments, palm leaf, rudder, shield, spear, tulip, winged cap, Flumen, Mercurius, Minerva, Musae, and putti
Description:
Olej na plátně (132, 7 x 205, 5 cm): Minerva (přilba, kopí, štít s hlavou Medúzy, šaty s odhalenými ňadry) sedí před Múzami hrajících na hudební nástroje, pod nimi dva muzicírující putti (u pravého tulipán), třetí putto přilétá nahoře vpravo s palmovou ratolestí. Nalevo čtyři ženské postavy, pod nimi sedí nahý říční bůh (kormidlo, roh hojnosti, nádoba s tekoucí vodou). Vpravo v lese Merkur (okřídlená čapka). Výjev je zasazen do krajiny s řekou, v průhledu město., Fučíková 1997#, IV/199, and Variace na Sprangerovu kresbu v Albertině z let 1580-1585. K malbě se dochovala přípravná kresba, která se od ní v detailech liší (Düsseldorf, Kunstmuseum inv. no. FP 5478).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

18. Wien, Albertina, Císař Rudolf II.

Creator:
Sadeler, Aegidius (rytec),
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
bolt of lightning, Capricorn, cornucopia, globe, gorgoneion, eagle, helmet, marshal's baton, palm leaf, rudder, shield, spear, spurs, whip, wreath of laurel, Augustus, Bellona, Fortuna, imperator, Roma, and captivi
Description:
Rytina (33, 5 x 25 cm): Portrét císaře Rudolfa II. v brnění s vavřínovým věncem na hlavě, pod ním nápis: A DOMINO. Portrétní medailon je v iluzivní architektuře, nad portrétem sedí nahá personifikace Říma (přilba, maršálská hůl, palmová ratolest, globus, nápis: MANEBIT). Po stranách nalevo znamení Kozoroha (nápis: PROCESSIT) napravo orel s Jupiterovými blesky (nápis: ADSIT). Po stranách potrétu nalevo okřídlená bohyně války, Bellona (přilba, antické brnění, kopí a štít s hlavou Medúzy, nápis: CONSTABIT), napravo personifikace štěstí, Fortuna (kormidlo s habsburským znakem, bič, ostruhy a roh hojnosti, nápis: INSTAT). Dole jsou svázaní turečtí zajatci sedící na válečných trofejích, mezi nimi kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko (nápis: TIBI)., Prag um 1600#, II, č. 676 s. 198-199., Fusenig 2010#, č. 59 s. 187., and Rytina podle nedochovaného obrazu či kresby Hanse von Aachen. Rudolf II. je charakterizován jako nástupce císaře Augusta, v horní části je nalevo Augustovo znamení zvěrokruhu, Kozoroh, s nápisem PROCESSIT/ PŘEDCHÁZEL, napravo je Jupiterův orel s okřídlenými blesky s nápisem ADSIT/ AŤ JE. Rudolf II. má na hlavě vavřínový věnec, je obklopený trojicí bohyň (Belona, Fortuna a Roma) a ohlasem triumfální symboliky antických císařů jsou i spoutaní zajatci dole. Hlavním pramenem pro spojení Augusta se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho vazbu na zimní slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil. Na Augustových mincích najdeme i další symboly, které se na rytině objevují: Globus, u kterého sedí Roma, kormidlo a roh hojnosti, jimiž je charakterizována Fortuna. Obdobně jako v případě Aachenova alegorického portrétu Rudolfa II. v Norimberku z let 1603-1604, i tento portrét byl ovlivněn slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. Gemma Augustea byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Na kameji nalezneme císaře Augusta charakterizovaného znamením Kozoroha, Jupiterovým orlem a vedle něj sedící Romou, tedy tak, jak je zobrazen Rudolf II. V dolním registru nalezneme na obou zobrazeních svázané zajatce dřepící na zemi, což byl atribut antického římského triumfu. Kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko mezi spoutanými zajatci je také zjevnou narážkou na Rudolfovu identifikaci s antickým císařem. Olympští bozi Rudolfa II. nejen chrání, ale po vzoru homérské Iliady a Vergiliovy Aeneidy také aktivně zasahují do boje v jeho prospěch.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz