Sochy na attice: nalevo Evropa (koruna na hlavě, košík v ruce, na zemi roh hojnosti a Asie (květiny na hlavě, v ruce palmovou ratolest a kadidlo), nalevo Afrika (nahá žena s helmou v podobě sloní hlavy, na krku náhrdelník, u levé nohy roh hojnosti plný plodů, v pravé ruce drží štíra) a Amerika (nahá žena, v levé ruce drží mužskou hlavu, v pravé šípy a luk).
Sochy na attice: nalevo Voda (nahý vousatý muž s nádobou s vytékající vodou, vedle delfín) a Země (nahá žena s květinami), napravo Jupiter (žezlo, orel) a Juno (páv).
Kamenná a štuková plastika: krbovou římsu nesou dvě kamenné plastiky mouřenínů, na římse je štuková plastika nahého Saturna (dlouhé vousy, křídla, kosa). Boha obklopují oblaka, v nichž jsou putti personifikující čtyři roční doby. Vlevo nahoře Léto (obilí), dole Podzim (vinná réva), napravo dole Zima (oheň) a Jaro (květiny)., Mádl 2008#., and Krb se Saturnem byl dominantou hlavníhom sálu, na jehož stropě byla původně malba s námětem PovýšeníDietrichsteinů do knížecího rodu. Vzhledem k tomu lze Saturna chápat jako symbol Zlatého věku. Mouřeníni nesoucí krb jsou připisováni Janu Brokofovi.
Wittelsbachové: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Baroque_residences#Rhine_electorates and Zahrada francouzského typu byla budována postupně od roku 1701-1704, v roce 1717 přibyla vodní kaskáda se sochařskou výzdobou (personifikace německých řek), v roce 1792 byly zpřístupněny veřejnosti. Podle vzoru versailleských zahrad byly osídleny množstvím soch, antickými božstvy a hrdiny. V letech 1804-1823 byla zahrada přizpůsobena anglickému parku, ale parter se sochami zůstal zachován, navíc byly osazovány až do konce 19. století další sochy. Součástí parku je i kruhový chrámek. Některé sochy z původní výzdoby byly za II. světové války zničeny.
Olej na plátně (197 x 126 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech, nad ní se vznáší putto s květy. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů, nad ní je putto s třešňovou větvičkou (třešně, latinsky cerasus, evokují bohyni Ceres i Charitky). Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem, nad ní je putto s hroznem vína., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II. Gracie Thalló (nebo Thaleia)/ Květinová, Karpó/ Plodivá (zvaná také Kale/ Krásná), a Auxó/ Zmnožující, byly ztotožňovány s Hórami (Hodinami). Již v Hésiodově Theogonii (Zrození bohů, c. 700 př. Kr.) byly identifikovány se Zákonností (Eunomia), Spravedlností (Dike) a Mírem (Eirene). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Varianta obrazu bez putti je v Baltimore (Baltimore, Van Ravesteyn, Tři Grácie) a v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349).
Nárožní klasicistní dům, dnes budova Středoevropské univerzity (CEU). Ve vstupní hale budovy jsou ve výklencích čtyři alegorické plastiky: dvě dívky s věncem v ruce; dívka s břečťanovými listy v pravé svěšené ruce a břečťanovým věncem na hlavě; dívka s vinným listem ve svěšené ruce a věncem z révových listů na hlavě., Zádor 1981, obr.31-32; Zádor 1993, s. 36-38., and Postavy dívek v kontrapostu, v antické drapérii, jsou inspirovány antickými sochami žen (gesto ruky přidržující drapérii), nicméně je zde i silná inspirace v manýristickém sochařství. V maďarské literatuře jsou plastiky ve vestibulu budovy zmíněny pouze jako alegorické postavy.Dívky nejsou artibuty blíže specifikovány tak, aby bylo možné rekonstruovat význam celé zobrazené skupiny, pokud vůbec tvořila nějaký ideový celek. Patrně se jedná o alegorie Jara, Léta, Podzimu a Zimy. Dvě dívky s věncem v ruce jsou ve skutečnosti stejnou zrcadlově převrácenou kompozicí postavy v kontrapostu, jen věnce jsou nepatrně odlišné.
Olej na dubovém dřevě (86,5 x 61,3 cm): Flora (květiny ve vlasech, antikizující šaty s odhalenými ňadry) s košíkem s květinami, hladí po hlavě Amora. Amor (toulec) zdvihá obě ruce s květinami, aby je ukázal polonahé Venuši ležící na zemi. Výjev je situován do parku, vlevo je kamenná váza s květinami, napravo nahoře soška dvou objímajících se dětí., Zlatohlávek 2009#, s. 166, O 33., and Obraz pochází buď z české nebo polské soukromé sbírky. Protějškový obraz k Podzimu (Nürnberg, Diana a Bakchus).