In modern Hindi literature, the imagery of animals is usually employed in order to present an insight into the complexity of the human mind and human relations. A positive attitude towards useful animals is reflected; the motifs of animals are employed to depict cruel social inequalities. In particular, in the New Short Story, the imagery of an animal is mostly employed as a symbol; often as a symbol of something unpleasant or of a painful memory. In many texts, it is used to make people give serious thought to the possibility that things might appear differently from what they really are.
Olejomalba na dřevě (73 x 52 cm): dole uprostřed Amor se zapálenou pochodní, na schodech pod jeho podstavcem mušle a bodláky, u podstavce nalevo roh hojnosti s květinami a napravo delfín. Okolo dvojice bojujících zvířat (opice, býci a další). Nalevo odjíždí od Amora jezdec na koni. Napravo objímající se pár Fauna a Nymfy, vedle další pár, ale Fauna napadl jiný Faun. V pozadí na skále hrad. Ve středním pásu dvojice božstev, nekteří s číšemi v ruce, nalevo Flora (věnec z květin, vavřínový věnec v ruce) a Herkules (lví kůže). Nad nimi další božstva, nalevo sedí okolo stolu. Nahoře Amorové odnášející atributy bohů (meč, Herkulův kyj, štít, Jupiterovy blesky, Bakchův thyrsos)., Preiss 1973#., Mellion 1997#, 6-7., and Obraz je identifikovaný s obrazem s názvem "Amor omnibus idem," který zmínil životopisec Karla van Mandera (Bredero 1986, 329: Noch deedt hem Ian van Wely maken een Bad-stove, en een Amor omnibus Idem/ Dále si u něj objednal Jan van Weely obrazy "Lázeň" a "Amor omnibus idem"). Tento obraz mohl být součástí pražské sbírky Rudolfa II., v jejímž inventáři z roku 1621 je uveden "Ein Triumph vom Cupido vom Carl van Mander (Orig.)" (Zimmermann1905, č. 19421/828). "Amor omnibus idem" je citát z Vergiliovy básně Georgica (3, 244). Obraz ilustruje v dolní části moc Amora na zemi a ve vodě, v horní části demonstruje, že i bohové jsou před ní bezmocní - Amorové jim odnášejí jejich atributy.
Photothrombotic model of ischemia (PT) is based on free radical-mediated endothelial dysfunction followed by thrombosis. Free radicals are also involved in hypoxic preconditioning. We tested the sensitivity of PT to preconditioning with hypobaric hypoxia and to pretreatment with melatonin. In adult Wistar rats, after intravenous application of Rose Bengal, a stereo-tactically defined spot on the denuded skull was irradiated by a laser for 9 min. The first experimental group underwent hypobaric hypoxia three days before irradiation. In the second experimental group, melatonin was applied intraperitoneally one hour before irradiation. Three days after irradiation, animals were sacrificed, the brains perfused, and stained with TTC. Ischemic lesions were divided into grades (I, II, III). In the control group (where no manipulation preceded photothrombosis), most animals displayed deep damage involving the striatum (grade III). The group pre-exposed to hypoxia showed similar results. Only 28.57 % of the melatonin pretreated animals exhibited grade III lesions, and in 57.14 % no signs of lesions were detected. Pre-exposure to hypoxia was not protective in our model. Pretreatment with melatonin lead to a significant reduction of the number of large ischemic lesions. This result is probably caused by protection of endothelial cells by melatonin., I. Matějovská, K. Bernášková, D. Krýsl, J. Mareš., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
This study critically reacts to the article “Etický význam lidství” (“The Ethical Significance of Humanity”) by Kamila Pacovská (Filosofický časopis, 62, 2014, No. 6, s. 863–875), and it discusses some relevant facts about the extrapolations of “human prejudice” to the domain of animal ethics that remain unnoticed in that article. It is shown that any attempt to found a responsible relation to animals on the basis of anthropomorphising criteria of “species” will be problematic, for the relevant concepts of “fairness” and “respect” will be applied with absurd consequences. An indiscriminate prohibition on killing all animals without distinction, although it may not be easy to justify philosophically, has the advantage of avoiding those absurd consequences.
Lept (224 x 314 mm). Kirké s Odysseovými druhy proměněnými ve zvířata. Scéna v rozpadající se architektuře. Vlevo sedí Kirké, na hlavě turban, v levé ruce magická hůlka, která ukazuje na zbroj ležící na zemi; u nohou vlevo kotel na vaření, čarodějnické knihy, tyglík na lektvary. Vpravo kozy, berani, jelen, páv., Bartsch XXI.21.22; Bellini 60 II/II;, and Slavíček 1993#, 295.
Kresba perem (412 x 322 mm). Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce., Preiss 1979#, 52, č. k. 77., and Kresba (značeno IV), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Olej na plátně (199 x 167 cm): Orfeus (věnec, antikizující oděv) sedí a hraje na harfu, okolo shromáždění zvířat., Slavíček 1993#, 239-240; Vlnas 2002#, 366 č. II/3.50., and Reiner převzal postavu Orfea i podobu jeho hudebního nástroje z obrazu Michaela Willmanna z doby kolem roku 1670 (Národní galerie, Wroclaw).
Autorka v této přehledové stati představuje relativně nový společenskovědní obor Human-Animal Studies se zaměřením na jeho sociologickou dimenzi. Cílem článku není podrobná kompilace existujících publikací na toto téma, ale syntéza klíčových myšlenek, které stojí v základu sociologického chápání Human-Animal Studies, včetně odkazů na zásadní díla a vybrané webové portály, kde mohou zájemci najít podrobnější informace. Autorka představuje základní východiska a teoretické předpoklady tohoto oboru a zasazuje jej do širšího interdisciplinárního rámce. Poukazuje na různorodost přístupů jak z hlediska teoretického, tak metodologického. Poskytuje základní přehled historického vývoje tohoto oboru a jeho postupného etablování v rámci odborných center, univerzit i vědeckých časopisů. Autorka rovněž přibližuje vybraná témata, kterými se tento komplexní obor dnes zabývá, a v závěru nastiňuje jeho možnou budoucí perspektivu., The author of this review article introduces the relatively new social science field of human-animal studies, focusing on its sociological dimension. Her aim is not a particularized compilation of existing publications on the topic, but a synthesis of the key ideas behind the sociological perspective on human-animal studies. The author includes references to crucial works and selected web portals where one can find more detailed information. She introduces the fundamental premises and theoretic assumptions of the field and contextualizes it in a wider interdisciplinary framework. She presents a variety of theoretical and methodological approaches. She provides an elementary outline of the historical development of this field and its successive establishment within academic centres, universities and scientific journals. The author also introduces selected topics which this complex field examines today and, finally, outlines its possible future prospects., Tereza Vandrovcová., and Seznam literatury