1 - 4 of 4
Number of results to display per page
Search Results
2. Hraniční myšlení a požadavek rigorózní distinkce: k základům Patočkovy filosofie negativního platonismu
- Creator:
- Sladký, Pavel
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- negativní platonismus, Jan Patočka, metafyzika, filosofie, onticko-ontologická diference, tranzitivita, transcendence, negative Platonism, metaphysics, philosophy, ontic-ontological difference, transitivity, negativer Platonismus, Metaphysik, Philosophie, ontisch-ontologische Differenz, Transitivität, and Transzendenz
- Language:
- Czech
- Description:
- Článek se obrací k základům filosofie negativního platonismu Jana Patočky. Sleduje na jedné straně negativně-platónskou otázku po podstatě metafyziky a na straně druhé Patočkovu analýzu onticko‑ontologické diference jako fundamentu celého negativně-platónského projektu. Upozorňuje, že výrazem Patočkova hraničního postavení mezi metafyzikou a filosofií je dvojznačnost negativního platonismu, s níž ovšem nekoresponduje negativně-platónský požadavek jednoznačné onticko‑ontologické diference. Možné řešení tohoto problému hledá v Patočkově studii „Nadcivilizace a její vnitřní konflikt“, resp. v pojmu „veliké distinkce“. Té rozumí jako historickému předobrazu diference z pozdějších textů věnovaných negativnímu platonismu, interpretované jako chórismos., The article looks at the foundations of Jan Patočka’s philosophy of negative Platonism. On the one hand, it pursues the negative-Platonic question of the essence of metaphysics and, on the other, Patočka’s analysis of the ontic-ontological difference as the fundament of the whole negative-Platonic project. The author points out that the expression of Patočka’s borderline position between metaphysics and philosophy is the ambiguousness of negative Platonism, with which, however, the negative-Platonic requirement of a clear ontic-ontological difference does not correspond. He seeks a possible solution to this problem in Patočka’s study “Nadcivilizace a její vnitřní konflikt” (“Supercivilisation and its Inner Conflict“), especially in the notion of “large distinctions”. He understands this as a historical archetype of the difference from later texts devoted to negative Platonism, interpreted as chorismos., and Der Artikel befasst sich mit den Grundlagen der Philosophie des negativen Platonismus von Jan Patočka. Der Autor verfolgt einerseits die negativ-platonische Frage nach dem Wesen der Metaphysik und auf der anderen Seite Patočkas Analyse der ontisch‑ontologischen Differenz als Fundament des negativ-platonischen Projekts. Im Artikel wird darauf hingewiesen, dass die Doppeldeutigkeit des negativen Platonismus Ausdruck von Patočkas Grenzposition zwischen Metaphysik und Philosophie ist, wobei diese Doppeldeutigkeit freilich nicht mit der negativ-platonischen Forderung nach einer eindeutigen ontisch‑ontologischen Differenz korrespondiert. Eine mögliche Lösung sucht der Autor in Patočkas Studie: „Nadcivilizace a její vnitřní konflikt“ („Die Überzivilisation und ihr innerer Konflikt“) bzw. im Begriff „große Distinktion“. Unter diesem Begriff versteht der Autor als historisches Vorbild die Differenz aus späteren, dem negativen Platonismus gewidmeten Texten, die als Chorismos interpretiert werden.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Pokrok společenskovědní teorie náboženství: mezi Durkheimem a Geertzem
- Creator:
- Balaš, Nikola
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, philosophy, sociologie náboženství, antropologie náboženství, filosofie, teoretický pokrok, Émile Durkheim, Clifford Geertz, sociology of religion, anthropology of religion, theoretical progress, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Náboženství jako kulturní systém“, v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského a Maxe Webera, by měla být překonána dokonalejší teorií náboženství. Touto dokonalejší teorií měla být Geertzova teorie. Porozuměl však Geertz Durkheimove teorii dostatečně, aby nás to opravňovalo k tvrzení, že Durkheim byl na poli teorie náboženství překonán?, Émile Durkheim’s famous book Elementary Forms of Religious Life is one of the most important contributions to the sociology of religion. For years, it had been praised and cited as well as criticised and condemned. The book had become a charter of subsequent generations of social scientists, especially those who studied phenomena of society and religion. However, in 1966, an American cultural anthropologist Clifford Geertz presented his opinion claiming that Durkheim’s theory of religion as well as the theories of religion of Freud, Malinowski and Weber should be substituted with more subtle and superior theory of religion. A superior theory of religion was supposed to be Geertz’s theory presented in a paper entitled “Religion as Cultural System”. Did Geertz understand Durkheim’s theory adequately, so that we can agree with Geertz’s claim of surpassing the classic authors like Durkheim?, and Nikola Balaš.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. XIX. seminář o filosofických otázkách matematiky a fyziky
- Creator:
- Novotný, Jan
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- fyzika, filosofie, physics, philosophy, 6, and 53
- Language:
- Czech
- Description:
- Jan Novotný.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public