Idea hierarchického řazení vědních oborů má silnou tradici především v sociologii vědy. Ukazuje se, že uspořádání věd podle různých kritérií jsou si velmi podobná: na jednom konci kontinua jsou vždy umístěny „tvrdé“, exaktní a teoretické obory a na druhém konci „měkké“, společenské nebo aplikované vědy. Cílem našeho výzkumu bylo najít souvislosti mezi pozicí vědy v této hierarchii a osobnostními rysy jejích představitelů. Výzkumný soubor tvořilo 132 odborníků z Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány tři osobnostní inventáře (NEO-FFI, SSI, PSSI). Výsledky nasvědčují tomu, že představitelé „měkkých věd“ inklinují k extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti a k emocionální expresivitě víc než zástupci exaktních oborů. Odborníci na „měkké vědy“ měli také relativně vysoké skóry na škálách ctižádostivý/narcistický a příjemný/histrionský PSSI a nízké na škále rezervovaný/schizoidní. Výsledky výzkumu interpretujeme v kontextu E-S teorie Barona-Cohena a poznatků psychologie vědy. and The idea of the hierarchy of the sciences has a strong tradition especially in the sociology of science. It is shown that organisations of sciences according to various criteria are very similar: “hard”, exact and theoretical disciplines are always placed at one end of the continuum, and “soft”, social or applied sciences at the other end. The aim of this study is to find connections between a position of a science at the hierarchy and personality traits of its representatives. The research sample consists of 132 experts from Palacký University in Olomouc who have been administrated three personality inventories (NEO-FFI, PSSI, SSI). The results suggest that representatives of the “soft sciences” incline to extraversion, openness to experience, and emotional expressivity more than representatives of the exact disciplines. “Soft sciences” experts also score relatively high on the PSSI-scale ambitious/narcissistic and endearing/histrionic style, and low on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Research findings are interpreted in the context of Baron-Cohen E-S theory and the psychology of science.
Cílem výzkumu bylo zkoumat rozdíly v osobnosti a sociálních dovednostech u studentů exaktních a humanitních věd. Výzkumný soubor sestával z 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky, kterým byla administrována česká verze NEO osobnostního inventáře (NEO-FFI) a český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI). Výsledky nasvědčují tomu, že studenti psychologie jsou otevřenější vůči novým zkušenostem a méně neurotičtí než studenti matematiky a informatiky. Studenti psychologie skórovali signifikantně výše ve škálách emoční senzitivity, sociální kontroly i v souhrnných škálách celkových emočních a sociálních dovedností. Studenti matematiky a informatiky měli významně vyšší skór ve škále sociální vnímavosti. Byly nalezeny také signifikantní rodové rozdíly: ženy skórovaly výše než muži zejména v senzitivitě a emoční expresivitě. Český překlad Inventáře sociálních dovedností se jeví jako užitečná výzkumná metoda.
V príspevku sa autor zameriava na vzťahy sociálnej inteligencie a interpersonálnych čŕt.Prístup k sociálnej inteligencii osciluje medzi jej ponímaním ako kognitívnej schopnosti a osobnostným koncipovaním. Predpokladá sa jej uplatnenie v interpersonálnom správaní. Sú charakterizované výsledky výskumu uskutočneného v súbore žiakov ZŠ (n = 220, priemerný vek 14,5 rokov). Sociálna inteligencia bola zisťovaná pomocou dotazníka TSIS, interpersonálne črty dotazníkom IAS-R. TSIS stanovuje tri komponenty sociálnej inteligencie – spracovanie sociálnych informácií, sociálne spôsobilosti a sociálnu vnímavosť. Podľa výsledkov faktorovej analýzy boli určené štyri charakteristiky medziosobného správania, a to uzavretosť, tvrdosť, láskavosť a dominancia. Pri sledovaní vzťahu sociálnej inteligencie a interpersonálnych čŕt boli zaznamenané viaceré signifikantné výsledky. Uzavretosť negatívne koreluje s komponentami sociálnej inteligencie. Tvrdost so sociálnou vnímavosťou. Na druhej strane pozitívne koreluje dominancia a láskavosť so spracovaním informácií a so sociálnymi spôsobilosťami. Výsledky potvrdzujú blízkosť sociálnej inteligencie k osobnosti. Bolo zistené, že chlapci sú uzavretejší, tvrdší a menej láskaví v porovnaní s dievčatami. V komponentoch sociálnej inteligencie dosahujú vyššie skóre dievčatá. Tieto diferencie vyplývajú zo špecifík vývinového obdobia rannej adolescencie.
Záměry. Studie si klade za cíl zkoumat rozdíly v sociální inteligenci a osobnostních stylech u představitelů exaktních a humanitních věd, kteří učí na Palackého univerzitě v Olomouci, a u mužských a ženských účastníků výzkumu.
Soubor a metody. Zkoumaný vzorek sestával ze 107 odborníků z Přírodovědecké fakulty UP a ze 78 představitelů humanitních věd z Filozofické a Teologické fakulty UP, kterým byl administrován český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI) a česká verze Inventáře stylů a poruch osobnosti (PSSI).
Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: Odborníci na humanitní vědy skórují v celkové škále Inventáře sociálních dovedností (SSI) signifikantně výš než odborníci na exaktní vědy. Ženy mají v celkové škále inventáře SSI statisticky významně vyšší skór než muži. Odborníci na exaktní vědy mají signifikantně vyšší skór ve škále rezervovaný styl a schizoidní porucha osobnosti dotazníku PSSI než odborníci na humanitní vědy.
Statistická analýza. Saphiro-Wilkův test normality, Leveneův test homogenity rozptylů, dvoufaktorová analýza rozptylu (ANOVA), Mann-Whitneyův U-test aj.
Výsledky. Mezi představiteli exaktních a humanitních věd není signifikantní rozdíl v celkové škále SSI. Ženské účastnice výzkumu mají v této škále signifikantně vyšší skór než muži. Mezi odborníky na exaktní vědy není statisticky významný rozdíl ve škály rezervovaný styl a schizoidní porucha osobnosti.
Omezení studie. Malý a nereprezentativní výzkumný vzorek. and Social intelligence and personality styles in representatives of the exact and human sciences
Objectives. The study was aimed to explore the differences in social intelligence and personality styles in representatives of the exact and human sciences teaching at Palacký University in Olomouc and between male and female research participants.
Subjects and methods. The research sample consisted of 107 experts from the Faculty of Science of PU and 78 representatives of the human sciences from the Philosophical Faculty and the Faculty of Theology of PU who were administrated the Czech translation of the Social Skills Inventory (SSI) and the Czech version of the Inventory of Personality Styles and Disorders (PSSI).
Hypotheses. The following hypotheses were verified: Experts in human sciences score significantly higher than experts in exact sciences on the Social Skills Inventory (SSI) total scale. Female research participants have significantly higher scores than males on the SSI total scale. Experts in exact sciences are significantly higher than representatives of human sciences on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Statistical analysis. The Shapiro-Wilk test for normality, the Levene test for equality of variance, the two-way analysis of variance (ANOVA), and Mann-Whitney U-test were used. Results. Experts in human sciences did not score signifiantly higher than experts in exact sciences on the SSI total scale. Female research participants received significantly higher scores than males on this scale. Experts in exact sciences were not significantly higher than representatives of human sciences on the PSSI-scale reserved/ schizoid style.
Study limitation. The small and non-representative research sample.