Idea hierarchického řazení vědních oborů má silnou tradici především v sociologii vědy. Ukazuje se, že uspořádání věd podle různých kritérií jsou si velmi podobná: na jednom konci kontinua jsou vždy umístěny „tvrdé“, exaktní a teoretické obory a na druhém konci „měkké“, společenské nebo aplikované vědy. Cílem našeho výzkumu bylo najít souvislosti mezi pozicí vědy v této hierarchii a osobnostními rysy jejích představitelů. Výzkumný soubor tvořilo 132 odborníků z Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány tři osobnostní inventáře (NEO-FFI, SSI, PSSI). Výsledky nasvědčují tomu, že představitelé „měkkých věd“ inklinují k extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti a k emocionální expresivitě víc než zástupci exaktních oborů. Odborníci na „měkké vědy“ měli také relativně vysoké skóry na škálách ctižádostivý/narcistický a příjemný/histrionský PSSI a nízké na škále rezervovaný/schizoidní. Výsledky výzkumu interpretujeme v kontextu E-S teorie Barona-Cohena a poznatků psychologie vědy. and The idea of the hierarchy of the sciences has a strong tradition especially in the sociology of science. It is shown that organisations of sciences according to various criteria are very similar: “hard”, exact and theoretical disciplines are always placed at one end of the continuum, and “soft”, social or applied sciences at the other end. The aim of this study is to find connections between a position of a science at the hierarchy and personality traits of its representatives. The research sample consists of 132 experts from Palacký University in Olomouc who have been administrated three personality inventories (NEO-FFI, PSSI, SSI). The results suggest that representatives of the “soft sciences” incline to extraversion, openness to experience, and emotional expressivity more than representatives of the exact disciplines. “Soft sciences” experts also score relatively high on the PSSI-scale ambitious/narcissistic and endearing/histrionic style, and low on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Research findings are interpreted in the context of Baron-Cohen E-S theory and the psychology of science.
Cieľom výskumu bola analýza vzťahu medzi osobnostnými štýlmi a zvládaním záťaže. Skúmali sme copingové stratégie na troch hierarchicky usporiadaných úrovniach, ktoré vychádzajú z modelu zvládania R. S. Lazarusa a osobnostné štýly, ktoré vychádzajú z teórie PSI J. Kuhla. Analyzovali sme údaje 139 vysokoškolských študentov (55 mužov a 84 žien). Zistili sme, že najčastejšie využívanou copingovou stratégiou bola sociálna opora a príklonové stratégie zamerané na problém, najvyšší výskyt dosahovali optimistický, lojálny a ochotný osobnostný štýl. Hlavným cieľom výskumu bolo skúmanie vzťahu osobnostných štýlov a copingových stratégií. Osobnostné štýly, pre ktoré je charakteristická vysoká kladná emotívnosť (podieľa sa na tvorbe daného správania), korelujú s príklonovými (aktívnymi) copingovými stratégiami. Osobnostné štýly, pre ktoré sú charakteristické negatívne emócie (tlmia voľné procesy a správanie), korelujú predovšetkým s odklonovými (izolačnými, vyhýbajúcimi sa) stratégiami zvládania záťažových situácií. and Goal of the research was analysis of the relation between personality styles and coping strategies. We examined coping strategies on three hierarchical levels which refers to R.S. Lazarus’s model of coping with stress and personality styles, which derived from J. Kuhl´s PSI theory. We analyzed data of 139 university students (55 males and 84 females). We found out, that the most frequent coping strategy was social support and problem focused engagement strategies, highest appearance showed optimistic, loyal and willing personality style. Main purpose of this research was investigation of the relation among personality styles and coping strategies. Personality styles characterized by positive emotivity (participating on production of certain behavior) correlated with engagement (active) coping strategies. Personality styles characterized by negative emotions (dampening volition and behavior) correlated above all to disengagement (insulative, avoiding) coping strategies.