Olej na plátně: Adonis (červená tunika, boty, lovecký roh, meč u pasu ) s oštěpem v ruce odchází se dvěma loveckými psy. Obrací se nazpět k sedící nahé Venuši, objímá ji levou rukou, Venuše si levou rukou přitahuje jeho hlavu. Nalevo před Venuší sedí Amor (toulec přes rameno) se šípem v ruce. Napravo ve vodě pár holubů, na které Adonidův pes štěká. Výjev je zasazen do idylické krajiny, napravo satyr na stromě češe jablka a podává je dolů nymfě, nalevo se dva satyři a dvě nymfy vrací z lovu. V pozadí vesnice, obilné pole, na skále hrad., DaCosta Kaufman 1988#, č. 20.43., and Spranger na námět milostného příběhu Venuše a Adonida vytvořil tři obrazy. Nejstarší je v Amsterodamu, byl inspirován tou pasáží Proměnách, kde Ovidius líčí, jak Venuše šťastně žila s Adonidem, a proto je zasazen do idylické krajiny. Další dva evokují mýtus o Adonidovi, který se každé jaro k Venuši vrací z podsvětí (viz: Duchcov, Spranger, Venuše a Adónis; Wien, KM, Spranger, Venuše a Adónis).
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Nástropní malba ve štukové kartuši. Adonis, na ramenou plášť, v pravici drží kopí a lovecký roh na červené stuze, u jeho pravé nohy pes, u levé Amor. Vpravo sedí Venuše, která se snaží zadržet odcházejícího Adonida. Nad Venuší putto a párek holubic., Audyová 2005, 55-56., and Budova byla dokončena kolem r. 1660. Fresková dekorace stropu (31 výjevů) byla později (po r. 1717) přemalována bez respektu k původnímu ideovému záměru výzdoby.
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.
Nástropní freska: uprostřed říčky říční bůh Numicius (vavřínový věnec, dlouhý bílý vous, plášť) lije vodu z mušle na hlavu polonahého Aenea stojícího ve vodě, za hrdinou na břehu jeho zbroj (přilba, kopí). Nalevo na oblaku Venuše s Amorem, před ní jedna z holubic, která táhla její vůz. Nahoře dva putti s Aeneovým bílým pláštěm. and Mádl 2008#.
Zbytky nástěnných maleb v interiéru. Nahá žena sedí na šnekovité lastuře (ulitě mořského plže rodu NERITIDAE), otáčí trup a hlavu k levému rameni, v pravé ruce drží pádlo, u jejích nohou putto s prstem na ústech (Venuše). Nahý mladík sedí na lastuře mořského plže, je zobrazen zezadu, v pravé ruce drží pádlo, kterého se přidržuje putto. (Nerites). Nahý vousatý muž sedí na ulitě mořského plže, na levém rameni drží nádobu ze které vylévá vodu, u jeho nohou putto, který se opírá o prvek iluzivní architektury (Okeanos). Nahá žena v oblacích, dívá se dolů, má rozpuštěné vlasy, kolem ní poletují tři putti s křídly motýlů (Berenice)., Hosák 1981#, 153-156., Wächter 2007#., and O lásce Venuše a Nerita: Claudius Aelianus: Peri zóón idiotétos (O zvláštnostech zvířat).
Pískovcová plastika nahé ženy, stojí na oblaku, vlající vlasy, kolem těla vlající drapérie, kterou žena drží nad hlavou, u pravého boku drží holuba, u levé nohy jí sedí orel., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Olej na dřevě (44 x 32 cm): Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Obě ženy mají odhalená ňadra, bohaté šaty, sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost. Nad nimi tři putti sypající na na ně květiny, napravo ženský genius (křídla) korunuje Mír olivovým věncem., Fučíková 1997#, I/53, and Císař Rudolf je oslaven jako "ex utroque Caesar", vládce v míru i ve válce, v emblamatickém traktátu, který císaři věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Obsahově i kompozičně úzce souvisí s obrazem z roku 1603 (Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.).