Olej na plátně: Adonis (červená tunika, boty, lovecký roh, meč u pasu ) s oštěpem v ruce odchází se dvěma loveckými psy. Obrací se nazpět k sedící nahé Venuši, objímá ji levou rukou, Venuše si levou rukou přitahuje jeho hlavu. Nalevo před Venuší sedí Amor (toulec přes rameno) se šípem v ruce. Napravo ve vodě pár holubů, na které Adonidův pes štěká. Výjev je zasazen do idylické krajiny, napravo satyr na stromě češe jablka a podává je dolů nymfě, nalevo se dva satyři a dvě nymfy vrací z lovu. V pozadí vesnice, obilné pole, na skále hrad., DaCosta Kaufman 1988#, č. 20.43., and Spranger na námět milostného příběhu Venuše a Adonida vytvořil tři obrazy. Nejstarší je v Amsterodamu, byl inspirován tou pasáží Proměnách, kde Ovidius líčí, jak Venuše šťastně žila s Adonidem, a proto je zasazen do idylické krajiny. Další dva evokují mýtus o Adonidovi, který se každé jaro k Venuši vrací z podsvětí (viz: Duchcov, Spranger, Venuše a Adónis; Wien, KM, Spranger, Venuše a Adónis).
Olej na mědi (24 x 32 cm): Faun (kozí nohy, věnec, kůže přes ramena) hraje na syrinx a pozoruje nahou Nymfu, které její družka rozčesává vlasy hřebenem. Nalevo ověnčený Faun drží kozu tak, aby chlapec mohl pít mléko z jejího vemene. Napravo Faun nalévá z měchu do picího rohu Nymfě, kterou objímá Faun, uprostřed vzadu nese Faun Nymfu na zádech přes potok. Výjev se odehrává u potoka na lesním palouku, v poadí dům., Fučíková 1997#, I/36., and Výjev neilustruje žádný konkrétní mýtus, ale evokuje idylický život Faunů a Nymf, kteří žijí ve shodě navzájem i s přírodou, s níž dokonale souzní.
Dva fauni nesou na ramenech břevno s přehozenou látkou, na břevnu visí kónický košík plný vína a ovoce. Po stranách košíku visí nějaké předměty. Stromy na obou stranách, některé větve osekány. and Bažant 2006#.
Olejomalba na dřevě (40 x 50 cm): nahá Selene leží na improvizovaném loži v jeskyni, Pan se ztopořeným údem ji objímá. Pod pravou paží Selene je snad vidět, že leží na bílé vlně, na kterou ji Pan zlákal. Nalevo dole spí Amor, luk v ruce, šíp leží vedle. Napravo průhled do krajiny s chrámem na obzoru, v popředí hodující Fauni a Nymfy (Faun hrající na syrinx, Nymfa s číší zdvihající hrozen vína, objímající se pár)., Kaufmann 1988#, I/32., Jacoby 2000#, č. 43 s. 147-148., and Vergiliova zmínka v Písních rolnických (3, 391-394) je jediným antickým pramenem o Panovi a Seléné.