Sochy na attice: nalevo Voda (nahý vousatý muž s nádobou s vytékající vodou, vedle delfín) a Země (nahá žena s květinami), napravo Jupiter (žezlo, orel) a Juno (páv).
Majolikový talíř (průměr 23 cm): scéna na skalnatém mořském břehu, ke břehu připlouvá ryba, na jejím hřbetě stojí okřídlená dívka (Psýché), drží v rukách vzdutou drapérii. Na břehu nahý Amor (vzdutá drapérie) vystřeluje na Psýché šíp., Přibyl 2006#, 64, č. k. 14., and Zakoupeno v roce 1914 ze sbírky Raffauf-Horcheima. Výjev byl volně inspirován příběhem o Amorovi a Psýché známém z Apuleiova románu Zlatý osel, Venuše žárlila na krásnou Psýché a poslala Amora, aby se za ní pomstil, ale bůh se do Psýché zamiloval.
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. První zleva Neptun: pískovcová socha nahého vousatého muže, vlající plášť, na hlavě koruna, v levé ruce trojzubec, který spočívá na hlavě delfína ležícího u jeho levé nohy., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi.
Sochařská výzdoba na zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Levé krajní schodiště v pohledu od zámku, první vpravo dole: stojící putto s delfínem u nohou, v levé ruce drží mušli z níž prýští voda., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.
Pískovcová plastika nahého vousatého muže s korunou na hlavě - Neptun, stojí na delfínovi, trojzubec chybí., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Na vlnách dvojice delfínů, vezou v mušli nahou ženu a tritóna, který troubí do trumpety. Nad ženou je vzdutý šál. Druhý tritón je ve vodě, ženu zezadu objímá kolem ňader. Vedle mušle pluje putto, za ním druhý s větvičkou korálu a perlorodkou v ruce.
Weihrauch 1970, s. 61 and Kresba Pražské Venušiny kašny (viz: Praha, NG, Pfaff, Venuše a Amor) ve skicáři norimberského městského stavitele W. J. Stromera z roku 1599.
Kresba perem (190x300mm). Zleva návrhy na sousoší: stojící postava žáby-muže v rákosí, stojící postava nahé dívky, kterou za nohy drží Pan, postava půl člověka půl delfína, ležící muž, nad ním lkající dívka., Togner 2003#, 69-79, pozn 7., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Sousoší jsou tematicky inspirována proměnami - sedlák proměněný Latonou v žábu, Syrinx se mění v rákos, námořník proměněný Bakchem v delfína, Pyramus a Thisbe.