Kresba perem (190x300mm, list 40/33). Návrhy na sochy čtyř stojících múz - zleva žena s loutnou, žena s amorkem, žena s harfou, žena s globem a kružítkem u nohou., Togner 2008#, 69-79, pozn. 9., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly.
Kresba perem (180x300mm). Čtyři alegorické postavy mužů s různými atributy charakterizujícími lovce příslušných světadílů., Togner 2003#, 69-79, pozn. 10., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly.
Kresba perem (90x320mm). Sokl v podobě nádoby, nad ní dvě ležící figury a stojící ženská postava., Togner 2003#, 69-79, pozn. 6., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly. Sousoší ilustruje jednu ze sedmi epizod ze života bohyně Flory podle vydání botanické knihy G. B. Ferrariho. Dva líní bratři - Brucas a Limax, špatně pracovali v její zahradě a proto je Flora proměnila ve slimáky. V antické mytologii však příběh není doložen, zmíněna je pouze zahrada, kterou Floře věnoval jako svatební dar její manžel Zephyrus.
Kresba perem (190x300mm). Zleva návrhy na sousoší: stojící postava žáby-muže v rákosí, stojící postava nahé dívky, kterou za nohy drží Pan, postava půl člověka půl delfína, ležící muž, nad ním lkající dívka., Togner 2003#, 69-79, pozn 7., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Sousoší jsou tematicky inspirována proměnami - sedlák proměněný Latonou v žábu, Syrinx se mění v rákos, námořník proměněný Bakchem v delfína, Pyramus a Thisbe.
Kresba perem (190x300mm). Čtyři alegorické kompozice - zleva mladík spočívající hlavou na kameni, nad ním labuť, mladík s hlavou jelena, u pasu roh, v pravici kopí, u nohou pes, třetí jsou dva říční bozi s dlouhým plnovousem, poslední je nymfa., Togner 2003#, 69-79, pozn. 8., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Návrhy ilustrují proměny lovce Fylia v labuť, Aktaióna v jelena a nymfy v květiny.
Návrh na dvě alegorické plastiky (kopie?), kresba perem (190x300mm). Vlevo stojící mužská figura, na hlavě okřídlená helma s chocholem, vpravo stojící mužská postava, na hlavě a na zádech náznak křídel (?)., Togner 2003#, 69-79, pozn. 5., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. V tomto případě se patrně jedná o kopii jeho návrhu.
Kresba perem (190x300mm). Tři stojící postavy - zleva muž s okřídlenou čapkou na hlavě, štěpařský nůž v pravé ruce, v levici hůl ukončenou větévkami (Ars), žena se zdůrazněnými ňadry, korunou na hlavě a se dvěma putti u nohou (Natura), žena držící v levé ruce trs rostlin, v pravici motyka (?), u pravé nohy nástroj (Industria)., Togner 2003#, 69-79, pozn. 5., and Kresba byla součástí (list č. 40/31) souboru návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Alegorie - Umění (zahradnické) upravuje, Příroda rozvíjí, Přičinlivost dokončuje.
Kresba perem (180x180mm). Zleva (A) stojící ženská postava - Venuše, u jejích nohou dítě - Amor, vpravo mužská figura padající do sudny, hlava ponořena, jeho nohy se již mění v květinu., Togner 2003#, 69-79, pozn.4; Daniel, Perůtka, Togner 2009, 81-83., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly. Oba tyto návrhy sousoší byly realizovány a dnes stojí v prostorách sala terreny v Kroměříži. Venuše zraněná trnem růže a Narcis topící se ve studni (sochař Fedele, 1688-1692).