Pískovcová socha nahého mladíka, pravicí se opírá o luk, přes bedra aranžována drapérie, u pravé nohy pes., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, 123-124., and Socha byla restaurována. Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi. Podle Kořána (1999, 123-124) mužská figura představuje Helia a spolu s vedle stojící sochou Venuše má představovat alegorii Dne a Noci. Plastika však nepochybně představuje Venušina milence Adonida. Autor se dokonce inspiroval antickou plastikou (původně jen torzo), v době nálezu za Adonida považovanou. Sochu ze sbírky kardinála Mazarina, která byla tehdy známá jako Adonis, pro něho restauroval flámský sochař François Duquesnoy (+1643). Pak přešla do sbírky markýze de La Meilleraye, knížete de Mazarin, který dílo poškodil v záchvatu šílenství (1670). (Inventaire de tous les meubles du cardinal Mazarin, septembre 1653, no. 18).
Na ohradní zdi zámeckého parku dvě ženské busty - žena v antikizujícím šatě sepjatém na pravém rameni., Poche 1978#, s. 335., and Anděl 1984#, 294-296.
Pískovcová socha: nahý putto, opásaný vlající drapérií, drží štít se slunečním diskem., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Socha je součástí zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Nahoře stojí Adonis a Venuše s malým Amorem, pod nimi dva putti personifikující Den a Noc.
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. Čtvrtá zleva, pískovcová socha stojící ženy, krátký lehký lovecký oděv, na čele srpek měsíce, na zádech toulec se šípy. Pravá ruka se opírá o luk stojící na pařezu po jejím pravém boku., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi.
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. Šestá zleva, stojící pískovcová socha nahého vousatého muže, na hlavě koruna, kolem těla vlající plášť, jehož cíp bůh zdvíhá praví. Na zemi orel s rozepjatými křídly, Jupiter se opírá o jeho levou peruť., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi. Socha Jupitera se nápadně podobá plastice stejného boha z dílny M. B. Brauna (zejména zdvižená ruka s drapérií), umístěné roku 1714 na atice Clam-Gallasově paláce v Praze (srov. olympos. cz, Praha, Clam-Gallasův palác, Jupiter). Není proto vyloučeno, že dílo bylo vytvořeno ještě v dílně M. B. Brauna.
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. Druhá zleva pískovcová socha, postava nahé ženy, kolem těla vlající drapérie, na hlavě hradební koruna, v levé ruce drží klíč. Tělo je natočeno vpravo k pařezu, na kterém spočívají bulvy tuřínu, které drží oběma rukama., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Hradební koruna, klíč a plody země, postavu charakterizují jako bohyni matky Země. Zajímavý je atribut bohyně - bulvy, které má vedle sebe na pařezu jsou patrně bulvy kořenové zeleniny brukve řepky tuřínu (Brassica napobrassica), jedné z nejstarších kulturních plodin. Klíč souvisí (symbo městských bran) jistě souvisí i s "otvíráním a zamykáním" plodnosti země během ročních dob.
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. První zleva Neptun: pískovcová socha nahého vousatého muže, vlající plášť, na hlavě koruna, v levé ruce trojzubec, který spočívá na hlavě delfína ležícího u jeho levé nohy., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi.
Pískovcová socha: nahý putto opásaný vlající drapérií drží štít s půlměsícem a hvězdou., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Socha je součástí zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Nahoře stojí Adonis a Venuše s malým Amorem, pod nimi dva putti personifikující Den a Noc.