This article provides a basic typology of the images, ideas, and symbolic roles connected with Russian politics, education and culture during the Bulgarian-Macedonian national revival. Russia served as a prototype of freedom during the Revival, and during this process, it was represented by a number of ideas and images. The "Russia phenomenon" was however more than just a prototype; it also had a real inluence on fundamental areas of sociocultural life within the Revival. The Russian university towns became centers of Bulgarian culture, enabling the rise of an intelligentsia for the Revival. A large portion of the intelligentsia's representatives from Balkan Bulgaria and Macedonia studied at Russian schools. One part of this aspect of Russian-South Slavic relations was the rise of eforts to acquire universal scientiic knowledge of the Balkan countries. These efforts were partly a natural result of the geopolitical interests of Tsarist Russia both before and after the Crimean war. As a result of all of the above, Russia, as a phenomenon, became a distinctive interpretative model for the South Slavic revival. and Stať podává základní typologii obrazů, představ a symbolických rolí, s nimiž v bulharsko-makedonském obrození vystupovaly ruská politika, osvěta a kultura. Rusko se stalo idealizovaným předobrazem svobody, a proto v průběhu národního hnutí vznikla řada jeho symbolizovaných představ. Fenomén Ruska se však nestal jen stereotypem, ale také kategorií fakticky ovlivňující základní oblasti obrozeneckého života. Ruská univerzitní města se změnila ve skutečná centra bulharské kultury, jež umožňovala vznik obrozenecké inteligence. Velká část jejích představitelů z balkánského Bulharska či Makedonie studovala právě na ruských školách. V souvislosti s touto rovinou rusko-jihoslovanských vztahů se rozvíjely také snahy o všestranné vědecké poznání balkánských zemí, jež byly předurčeny i geopolitickými zájmy carského Ruska před i po krymské válce. Fenomén Ruska a jeho kultury se tak stává svébytným interpretačním modelem samotného jihoslovanského obrození.
Příspěvek se snaží v sémiotickém přístupu zmapovat podoby cyrilometodějského kultu z hlediska jeho úlohy nejen v rámci formování moderní bulharské identity, ale také historické paměti. Práce se zabývá různými reflexemi tohoto kultu v bulharské (bulharsko-makedonské) literární historii, výtvarném umění a náboženském životě v průběhu "dlouhého" 19. století. V tomto kontextu je cyrilometodějský kult interpretován jako jedna z významných kategorií, které nutně spoluutvářejí rámec moderní bulharské identity. and This paper tries to understand on the semiotic analysis the forms of St. Cyril and Methodius cult in terms of its role not only in the process of formation of modern Bulgarian identity, but also its historical memory. The work deals with various reflections of this cult in the Bulgarian (Bulgarian-Macedonian) literary history, art and religious life during the "long" 19th century. In this context, the cult of St. Cyril and Methodius is interpreted as one of the major categories which necessarily constitute the framework of modern Bulgarian identity.
The contribution will focus on the philosophical conception of cultural and national identity of Erazim Kohák and journalistic thinking of the history of Pavel Tigrid in 20th century. In both cases, the aim is to find the concept of national identity. Kohák formulated his concept clearly and peculiarly in the book Hearth and Horizon (2009), Pavel Tigrid somewhat indefinitely in the book Pocket Guide of an Intelligent Woman After Her Destiny (1988). Both authors were political exiles after February 1948. In terms of opposition to the Communist regime, Kohák and Tigrid represent not only prominent figures, but also a sample of diversity, which was characterized by anti-communist exile.