"Otroků osvoboditeli!" : sémiotické obrazy Ruska v jihoslovanském obrození

Title:

"Otroků osvoboditeli!" : sémiotické obrazy Ruska v jihoslovanském obrození
"O freer of slaves!" : semiotic images of Russia in the South Slavic national revival

Creator:

Kouba, Miroslav

Identifier:

https://hdl.handle.net/11222.digilib/135404

Subject:

South Slavic countries, Russia, the "long" 19th century, national revival, cultural and national identity, Russian-South-Slavic contacts, cultural emigration, Odessa, Yuri Venelin, V. I. Grigorovich, Crimean War, jihoslovanské země, Rusko, "dlouhé" 19. století, národní obrození, kulturní a národní identita, rusko-jihoslovanské kontakty, kulturní emigrace, Oděsa, Jurij Venelin, V. I. Grigorovič, krymská válka, and Balkan Studies

Type:

Article

Format:

text/pdf

Description:

This article provides a basic typology of the images, ideas, and symbolic roles connected with Russian politics, education and culture during the Bulgarian-Macedonian national revival. Russia served as a prototype of freedom during the Revival, and during this process, it was represented by a number of ideas and images. The "Russia phenomenon" was however more than just a prototype; it also had a real inluence on fundamental areas of sociocultural life within the Revival. The Russian university towns became centers of Bulgarian culture, enabling the rise of an intelligentsia for the Revival. A large portion of the intelligentsia's representatives from Balkan Bulgaria and Macedonia studied at Russian schools. One part of this aspect of Russian-South Slavic relations was the rise of eforts to acquire universal scientiic knowledge of the Balkan countries. These efforts were partly a natural result of the geopolitical interests of Tsarist Russia both before and after the Crimean war. As a result of all of the above, Russia, as a phenomenon, became a distinctive interpretative model for the South Slavic revival. and Stať podává základní typologii obrazů, představ a symbolických rolí, s nimiž v bulharsko-makedonském obrození vystupovaly ruská politika, osvěta a kultura. Rusko se stalo idealizovaným předobrazem svobody, a proto v průběhu národního hnutí vznikla řada jeho symbolizovaných představ. Fenomén Ruska se však nestal jen stereotypem, ale také kategorií fakticky ovlivňující základní oblasti obrozeneckého života. Ruská univerzitní města se změnila ve skutečná centra bulharské kultury, jež umožňovala vznik obrozenecké inteligence. Velká část jejích představitelů z balkánského Bulharska či Makedonie studovala právě na ruských školách. V souvislosti s touto rovinou rusko-jihoslovanských vztahů se rozvíjely také snahy o všestranné vědecké poznání balkánských zemí, jež byly předurčeny i geopolitickými zájmy carského Ruska před i po krymské válce. Fenomén Ruska a jeho kultury se tak stává svébytným interpretačním modelem samotného jihoslovanského obrození.

Language:

Czech

Rights:

unknown

Relation:

https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/11222.digilib/135220
https://digilib.phil.muni.cz/en/_flysystem/fedora/pdf/135404.pdf

Harvested from:

Digital Library of Faculty of Arts of Masaryk University

Metadata only:

false

Date:

2014