1.V přízemí na průčelní straně budovy je na obou nárožích na postranním schodišti sfinga. Sfinga vlevo má mezi předními tlapami vavřínovou snítku, sfinga vpravo divadelní masku. V nikách na obou stranách hlavního vchodu sedící postava - Frenc Erkel a Ferenc Liszt. (autorem všech soch je Alajos Stróbl, 1885).2. Fasáda. V prvním patře jsou v nárožních nikách umístěny 4 sochy múz (nad nikami jsou jejich jména psaná řecky), na terase je umístěno 16 soch významných osobností. Múzy: v nároží do ulice Dalszínház je to Melpomené - stojící, oblečená ženská postava, na hlavě má korunu, v levé ruce drží divadelní masku, na zemi u jejích nohou leží přilbice (Brestyánszky). Na hlavním průčelí je v první nice múza Erató - stojící, oblečená ženská postava v pravé ruce drží loutnu, zleva u jejích nohou putto držící v ruce motýla (Feszler), v druhé nice Terpsichoré - oblečená stojící žena, na hlavě má věnec z růží, v levé ruce drží tamburínu, po její pravé straně putto hrající na dvojitou píšťalu (Brestyánszky). V nice do boční Hájos utca je Thalie - stojící oblečená postava, na hlavě má korunu, v levé ruce drží famfáru, v pravé lyru, u její levé nohy na zemi leží divadelní maska (Donáth). Nad okny průčelní galerie jsou po stranách divadelních masek alegorické figury Triton (vousatý muž s rybím ocasem místo nohou, troubí na mušli) a Psyché (dívka s motýlími křídly a miskou), Fáma (okřídlená žena troubí na dlouhou trumpetu, v pravé ruce drží rozvinutý svitek), dále starý muž, v levé ruce drží věnec, v pravé šíp, za ním toulec se šípy, dále mladík na hlavě vavřínový věnec drží rozvinutý svitek (?), okřídlená žena, levé ruce dřží pochodeň (?), mladík s věncem na hlavě, v pravé ruce drží lyru, naznačená drobná křidélka, Tritónka, žena místo nohou rybí ocas. Na průčelí boční ulice Apollón (?) -muž s lyrou, na hlavě věnec, drží toulec se šípy, vedle mladík na hlavě věnec, v rukách tamburína a svitek. Další dvě postavy Medúza (na hlavě hadi, Satyr, kozí nohy, hraje na dvojitou píšťalu., Medvey 1939, s. 60, 107; Déry 1991, s. 24, 42, 48, 51, 56, 59, 75, 79, 131, 137; Gábor 2002, s. 18-20., and Některé z múz jsou již od antiky spojeny s divadlem: Erató s lyrou (milostné básnictví), Euterpé s flétnou (lyrická poezie), Kalliopé se svitkem nebo knihou (epický zpěv a věda), Kleió s rydlem a svitkem (dějepis), Melpomené s kyjem a maskou (zpěv a tragédie), vážná Polymnia, někdy se svitkem (vážný zpěv), tančící Terpsichoré s lyrou (tanec), Thalie s maskou a poutnickou holí (komedie), Úraniá s globusem (astronomie).
Novorenesanční budova nádraží, se sochařskou výzdobou v průčelí. Na attice alegorické sousoší: uprostřed okřídlená žena s ozubeným kolem v pravé ruce, stojí na globu, v pozdvižené levici oheň (?) (alegorie vítězství průmyslu), po její pravici vousatý muž na mořském koni, na hlavě vavřínový věnec, v ruce trojzubec (Neptun); po levici druhý vousatý muž (Jupiter) sedící na trojhlavém Gryfovi, na hlavě korunu, v pravé ruce žezlo, v levé krátké žezlo s orlem. and Déry 1991, s. 39.
Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře muže, má na sobě antickou vojenskou uniformu s pláštěm sepjatým na rameni, v obou rukách drží dýku, na hlavě má korunu., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. V tomto případě je patrně zobrazen krutý pohanský vládce Herodes.
Kresba (23 x 17, 5 cm): na schodech jsou rozesety zlaté šperky, panovnické insignie a nádoba, symboly Zlatého věku, na nejvyšším stupni je císařská koruna a žezlo. Nalevo je Venuše s Amorem, pramatka římského lidu. Napravo jsou dva muži v utíkající pryč - nepřátelé říše římské. Jejich gesta naznačují, že mají strach. Nahoře letí s kosou Chronos/Saturn (dlouhé vousy)., Fusenig 2010#, č. 91 s. 233., and Přípravná kresba k obrazu (Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2), existuje její kopie (Berlín-Dahlem, Kupferstichkabinett). Kresba se od obrazu liší v tom, že na místě, kde je na obraze personifikace Říma je kresbě císařská koruna.
Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Kresba perem (433 x 325 mm). Návrh na okenní vitraj. Scéna v městské zástavbě, v popředí sloupy, nad jejich hlavicemi dvě figury polonahých válečníků (štít), mezi sloupy dva medvědi s erbem. Uprostřed scény, mezi domy, vůz přejíždí mrtvé tělo krále, jeho koruna leží na zemi pod koňskými kopyty. Ve voze žena (Tullia) a muž (Tarquinius)., Volrábová 2007#, 14-15., and Příběh je zařazen, jako příklad špatného nelidského jednání, do emblematického díla Aneau, Barthélemy: Imagination poétique (Contr'amour), 1552.
Olej na plátně (90, 5 x 120 cm). Figurální scéna v krajině se stromem, vpravo pod stanem trůn, na něm sedí Porsena, s korunou na hlavě, dole pod ním Mucius Scaevola ve zbroji, u trojnožky s plápolajícím ohněm, nad plameny ruka s mečem. V pozadí vojáci., Slavíček 1993#, 335., and Ve sbírce ze Sternbergu, Zásmuky, dílo doloženo 1704. Do Častolovic převedeno v roce 1949.
Kaskádová fontána na konci francouzské zahrady je osazena několika sochami. Nahoře dva Héliovy koně, které napájí ze zlatých mušlí dva tritoni. Podél kaskády na pravé straně shora Nereovna, pod ní Neptun, na hlavě koruna, v ruce trojzubec, na levé straně Nereovna, pod ní Nereus, na hlavě věnec z vodních rostlin, v ruce veslo., Poche 1977#, 279., Koudelka 1999#., and Na původním místě jsou dnes kopie.
Bronzová plastika: nahá Fama (děvče, krátké vlasy, křídla) stojí a troubí na vysoko zdviženou trumpetu, v levé zdvižené ruce drží korunu a trumpetu. Vedle stojí lev. and Alegorie slávy vladaře.
The present study aimed to determine effects of drought stress on Lycium ruthenicum Murr. seedlings. Our results showed that mild drought stress was beneficial to growth of L. ruthenicum seedlings. Their height, basal diameter, crown, leaf number, stem dry mass, leaf and root dry mass increased gradually when the soil water content declined from 34.7 to 21.2%. However, with further decrease of the soil water content, the growth of L. ruthenicum seedlings was limited. After 28 d of treatment, the seedlings were apparently vulnerable to drought stress, which resulted in significant leaf shedding and slow growth. However, growth was restored after rehydration. Drought treatments led to a decrease in contents of chlorophyll (Chl) a, b, and Chl (a+b) and increase in the Chl a/b ratio. After rewatering, the Chl content recovered to the content of the control plants. Under drought stress, minimal fluorescence and nonphotochemical quenching coefficient increased, thereby indicating that L. ruthenicum seedlings could protect PSII reaction centres from damage. Maximum fluorescence, maximum quantum yield, actual quantum yield of PSII photochemistry, and photochemical quenching decreased, which suggested that drought stress impacted the openness of PSII reaction centres. A comparison of these responses might help identify the drought tolerance mechanisms of L. ruthenicum. This could be the reference for the planting location and irrigation arrangements during the growing period of L. ruthenicum., Y.-Y. Guo, H.-Y. Yu, D.-S. Kong, F. Yan, Y.-J. Zhang., and Obsahuje bibliografii