Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Čtyři nazí atlanti, přes boky bederní rouška, nesou na zádech mísu, na jejím vrcholu muž otevírající tlamu lva. Kašna je zhotovená podle návrhu Františka Bauganta a objednávka zněla na sochu Samsona., Braniš 1900, 42., and Lev symbolizuje sílu, v křesťanské ikonografii je spojení hrdiny přemáhající ho lva spojováno se Samsonem, nicméně ve výtvarném umění je jeho předobrazem Herkules zápasící s nemejským lvem, často zobrazovaný již na řeckých vázách i římských mozaikách. Typologie zobrazení, hrdina rozevírá lví tlamu, může být spojována s Herkulem, ale od středověku i se Samsonem (Dürer). Jediným rozlišovacím znakem obou hrdinů může být atribut Herkula, kyj a lví kůže. Po celé Evropě se takové kašny (s Herkulem nebo Samsonem) objevovaly v řadě měst jako symbol síly a odvahy.
Kaskádová fontána na konci francouzské zahrady je osazena několika sochami. Nahoře dva Héliovy koně, které napájí ze zlatých mušlí dva tritoni. Podél kaskády na pravé straně shora Nereovna, pod ní Neptun, na hlavě koruna, v ruce trojzubec, na levé straně Nereovna, pod ní Nereus, na hlavě věnec z vodních rostlin, v ruce veslo., Poche 1977#, 279., Koudelka 1999#., and Na původním místě jsou dnes kopie.
Kašna (Danubius-kút), původně roku 1883 instalována na Kálvin tér (u Národního muzea), roku 1944 těžce poškozena a rozebrána, 1955 - 1959 restaurována (Dezső Győri). Jediná originální dochovaná plastika z původní kompozice je dnes ve dvoře domu č. 9 na Kálvin tér. Kašna je třípatrová, na vrcholu postava vousatého muže, jedna noha spočívá na delfínovi, v ruce drží veslo (personifikace Dunaje), na bázi pod mísou fontány tři sedící ženy - personifikace řek:Žena s překříženýma nohama držící síť s rybami - Tisza; žena s nohou spočívající na nádobě, v náručí a ve vlasech mušle - Dráva; žena s vavřínovým věncem na hlavě - Száva., Budapest köztéri 1987, č. 93; Déry 1991, s. 35; Buza 1994, s. 35 - 38., and Kašna (Danubius-kút) je sochařskou alegorií největších maďarských vodních toků. Dunaj může být chápán jako symbol otce města, stejně jako Tiber v Římě (Vergil, Aen., VIII, 31 -67), socha je zde obdobně zpracována do podoby starého muže. Personifikace říčních božstev je antickým přínosem, tato božstva jsou však v řecké mythologii vždy mužského rodu, později byla zobrazována na římských mincích, od renesance jsou alegorie řek nejčastějším výzdobným prvkem fontán.
Fontána se sousoším Nereoven byla vytvořena v roce 1835 a roku 1976 restaurována (Dezső Győri). Na vysokém soklu jsou umístěny postavy dvou žen. Jedna z nich kráčí, nese v ruce a na hlavě amforu, druhá klečící, vylévá z amfory vodu., Budapesti köztéri 1987, č. 61., and Sochy jsou inspirovány antickými sochami Nereoven, mořských nymf (srov. Reinach 1906, I., s. 438)
Původní mobiliář nedochován, Merkur asi z majetku NG, nebo majetku Kinských z jiné lokality, údajně je zde též Herkules přenášející jablka Hesperidek od A.de Vries. Původně zámek ve správě NPÚ Pardubice. and Hrady, zámky, tvrze, VI, 1989, s. 152
Na soklu pískovcové sousoší, nahý muž, plnovous, kolem beder drapérie, na hlavě koruna. Oběma rukama drží vzpírající se nahou ženu, kolem beder má ovinutou drapérii., Poche 1978#, 312; Nejl 2006#, 54-61., and Pluto unášející Proserpinu.
Náhrobek K. Merkolové v Liberci, 1824, dnes v NG v Praze. Žena v antické říze s chlapcem okřídleným držícím růži. and Bulionová-Kubátová 1991, s. 165-166